Nejobávanější závady aut jsou zpravidla ty nejdražší na servis. Těchto se řidiči bojí nejvíce

Každý řidič má v hlavě poruchy, jakých se nechce nikdy dočkat – ať už jde o motor, převodovku nebo nečekané selhání elektroniky. Některé závady totiž neznamenají jen nepříjemnost, ale rovnou obrovské výdaje, dlouhé odstavení auta a spoustu nervů. Většině z nich se však dá předcházet pravidelnou údržbou, správným stylem jízdy a včasnou kontrolou varovných příznaků. V následujícím přehledu se podíváme na ty nejvíce obávané závady, které dokážou z každodenního auta udělat finanční past.

Nejobávanější problém spalovacích aut je nepřekvapivě ten nejdražší. Nejvíce řidičů se obává mechanických závad nebo úplné destrukce motoru. Ať už je to zadření kvůli nevyhovujícímu mazání, poškození pístů i válců vlivem působení vysokých pracovních tlaků a teplot, nebo celková destrukce motoru způsobená roztržením rozvodového řemene či řetězu, nebo i kvůli jiným příčinám, tato fatální závada je největším strašákem.

Vyřešení poruchy motoru je zpravidla drahým servisním úkolem, protože vyžaduje generální opravu nebo shánění nového či použitého motoru, přičemž všechny tyto možnosti stojí v řádu desítek až stovek tisíc korun, pokud jde o vozy prémiových značek. Na vině přitom může být nedostatečný servis s nevhodnými intervaly výměn oleje, přehřátí vlivem technického problému nebo výrobní vada. Jestliže ta se projeví až po záruce, je to opravdu nepříjemná zkušenost.

Sestava hnacího ústrojí je na autech tím nejdůležitějším a všechny řidiče děsí představa, že zůstanou bezmocně stát někde na krajnici – ať už kvůli závadě motoru, převodovky nebo spojky. Zatímco oprava spojky manuální převodovky je často ještě relativně levná, avšak časově náročnější, komplikace se správným fungováním samostatných převodových skříní jsou výrazně nákladnější a vyžadují specialisty, protože většina běžných servisů se ani neodvažuje je otevírat.

Největší obavy jsou přitom spojeny s automatickými převodovkami, protože zpravidla jsou extrémně drahé na opravu a specializované servisy si za své služby řeknou i několik desítek tisíc korun. Zvláště u levných ojetých aut to můžete vést k rozhodnutí, zda by se ještě vůbec měla vracet do provozu, nebo se stanou zdrojem náhradních dílů. I těmto problémům však můžete přecházet pravidelným servisem s nezanedbanými výměnami oleje i omezením nadměrného zatěžování.

Jednou z nejrizikovějších závad, jaká se ale na rozdíl od problémů s motorem, převodovkou nebo spojkou netýká všech aut, je vadné turbodmychadlo. Na dnešním trhu je sice většina aut přeplňovaných a kdysi rozšířenější motory s atmosférickým plněním se dostávají do pozadí, ale pořád je spousta řidičů, kteří si turbodmychadlo rádi odpustí, protože tento prvek považují za zbytečný potenciální problém navíc.

Problémové turbodmychadlo se projevuje ztrátou výkonu, hustým černým kouřem u výfuku i aktivací nouzového režimu. Repasované náhradní díly se pak prodávají za cenu od přibližně deseti tisíc korun podle konkrétního typu turbodmychadla i vozidla, pro něhož je určeno, a za úplně nový díl často dáte ještě víc peněz. Současně se můžete setkat i s vadnou regulací plnicího tlaku, jejíž oprava bývá levnější.

Potenciálním velkým problémem ojetých aut mohou být i závady vstřikovacích systémů, jejiž nedostatky mohou vést i k mechanickým poškozením. I zdánlivě neškodný problém s prokapávajícím vstřikovačem totiž znamená více paliva ve válcích, s nímž při hoření roste teplota v pracovním prostoru, která může vést třeba k prasknutí pístu nebo jinému mechanickému problému.

U benzinových i naftových motorů se závady vstřikování projevují špatným startováním, nepravidelným chodem i vyšší spotřebou paliva. Vstřikovače navíc stojí i v řádu desetitisíců za kus a zapomenout nesmíme ani na fakt, že správným opravárenským postupem není měnit pouze konkrétní vadný kus, ale celou sadu. Sice to výrazně prodražuje výslednou cenu opravy, ale rovnoměrnost vstřikované směsi do všech válců je mnohem důležitější.

Kvůli evropské emisní legislativě se i u nejmodernějších benzinových motorů setkáváme také s problémem, jaký donedávna byl doménou hlavně u vznětových jednotek. Výměna filtru pevných částic, důležitého emisního systému na výfukovým potrubí, patří k nejdražším a nejčastějším závadám, jaké u ojetých aut můžete řešit.

Komplikace s ucpaným filtrem pevných částic nejčastěji vznikají provozem na krátkých trasách nebo jen po městech, kde vůz nejede v dostatečné zátěži na to, aby se usazeniny ve filtru vypálili působením vysokých teplot. Takto postižená auta pak přecházejí do nouzového režimu a mají problém projít emisní kontrolou před STK. Nový filtr pevných částic navíc stojí v řádu několika desítek tisíc korun.

„Až se to jednou rozbije, to bude radost.“ Hlavně u starších luxusních aut se složitou elektroinstalací jsou „elektrické problémy“ obávanou komplikací. Ať už to jsou závady řídicích jednotek, snímačů, kontaktů, akčních členů nebo celých svazků, jejich hledání může být časově náročné, a protože normálním autoservisům se do toho většinou nechce, buď při větších problémech skončíte u nadšených kutilů nebo specialistů, kteří si svůj čas nechají draze zaplatit.

Tyto náhradní díly současně patří k těm dražším, takže se můžete setkat i s tím, že kvůli opravě elektricky posuvného sedadla budete muset koupit novou originální kabeláž i za několik desítek tisíc korun, u luxusnějších modelů. A to už si raději ani nepředstavujeme náročnost hledání skrytých „šotků“ v podobě vzájemně prošoupaných vodičů od pohybů závislých na pantech dveří. Naopak však nesmíme zapomenout, že zdrojem různých problémů může být i spálená pojistka za pár korun.