Muž najel se svou Octavií milion kilometrů. Radí jak na servis, ale ojetiny se už radši zbavil

První novodobá Škoda Octavia je stále jednou z nejoblíbenějších ojetin v Česku. Je levná na provoz i relativně jednoduchá na servis s bezproblémovou dostupností náhradních dílů. Řidičům se dodnes líbí i velkou praktičností, protože s obrovským kufrem přestěhuje soustu nákladu a pro nespočet mladých řidičů byla prvním autem, díky němuž se naučili řídit. A popularitu má i v zahraničí, jak dokazuje Islanďan, který se svým vozem najel milion kilometrů.

Dnes už bývalým majitelem „jedničkové ovce“, jak se první moderní Škodě Octavia lidově přezdívá, je islandský farmář a chovatel ovcí Jómundur Ólason. Ten nedávno kontaktoval prodejce škodovek na Islandu s netradičním dotazem, co se stane v okamžiku, kdy se svou Octavií najede miliontý kilometr. Místní dealer se s tím však nikdy nesetkal, takže tomu začal věnovat pozornost, díky čemuž se tato informace dostává i k nám.

Škodu Octavia si koupil už v roce 2003, aby ji využívala jeho žena a o čtyři roky později s ni začal pravidelně jezdit i on sám. „Byla to moje první Škoda. Aut jsem měl předtím už několik, ale žádné z nich nemělo tak nízké provozní náklady a vysokou spolehlivost. Později jsem Octavii začal používat jako pracovní auto a až tehdy jsem si uvědomil, jak úžasný stroj to je,“ pochvaluje si svou škodovku islandský farmář.

Musíme však upozornit na to, že si zřejmě nikdy neužil všechen potenciál atmosférického dvoulitrového benzinového čtyřválce. Octavia ho ohromila svou spolehlivostí a prostě jela dál, ať se dělo cokoliv, ale kromě pravidelného servisu ji nikdy pořádně neroztočil. „Záleží také na stylu jízdy, já si třeba dával pozor, abych motor zbytečně nepřetáčel – nikdy jsem ho netočil přes 3 000 otáček za minutu,“ vypráví ve svých vzpomínkách.

Zajímavý je také zvolený interval výměn motorového oleje. Nejčastěji se totiž ve spojení s nejvhodnější údržbou aut pro maximální možnou životnost mluví o častých servisech, ideálně po 10 tisících kilometrů. Islandský majitel na to ale šel trochu jinak. „Vždy jsem sázel na kvalitní olej, který jsem měnil po zhruba 30 tisících kilometrů,“ říká.

Už na samotné kondici korodující karoserie je vidět, že se Octavia musela na Islandu poprat s nepříznivým klimatem i náročným povoláním svého majitele, který s ní jezdil za každého počasí a nebál se ani štěrkových cest. Dokonce v ní vozil i své ovce, ale co ho nikdy nezklamalo, byla technika. Uvádí, že motor, převodovka i spojka jsou stále původní.

Co se tedy stalo po překročení hranice milionu kilometrů? Na tachometru zůstalo svítit šest devítek, protože počítadlo kilometrů nemá prostor na sedmimístná čísla. Už dlouho mu každý říkal, ať si raději koupí nové auto, ale Jómundur Ólason věřil, že dokáže dosáhnout nájezdu milion kilometrů.

Teď už ale má úplně novou Škodu Octavia, protože tu starou poslal do automobilového důchodu. Jenže nebude stát někde v muzeu, protože skončila na střední škole v islandském hlavním městě Reykjavík, kde bude sloužit žákům k seznamování se s mechanikou aut v rámci oboru automobilového inženýrství.