Přechod na elektromobilitu není tak rychlý, jak si mnozí zprvu představovali. Realita je taková, že většina řidičů navzdory všelijakým úlevám, dotacím či zlepšujícím se technologiím stále spíše věří klasickým spalovacím autům. Toho si je přímo vědoma i německá Asociace automobilového průmyslu (VDA), která navrhuje nahradit klasický benzin a naftu obnovitelnými palivy. Ideálně už od roku 2045.
„I kdyby německá vláda dosáhla cíle prodat 15 milionů elektromobilů do roku 2030, stále bude na německých silnicích minimálně 40 milionů osobních a nákladních automobilů se spalovacími motory,“ vysvětluje prezidentka VDA Hildegard Müller.
V pozičním dokumentu tak Asociace automobilového průmyslu žádá politiky, aby se nezaměřovali pouze na elektromobilitu, ale také obnovitelná paliva. Pokud by se totiž Německo stalo zcela nezávislým na ropě, emise v dopravě by se rapidně snížily.
Cílem Asociace automobilového průmyslu je nahradit klasický benzin a naftu obnovitelnými palivy do roku 2045, čemuž má napomoct hned několik nástrojů. Jedním z nich je například výrazné zpřísnění stávajících předpisů pro obchodníky s ropou a provozovatele čerpacích stanic ve spolkovém zákoně o kontrole emisí.
Pro provozovatele čerpacích stanic by to znamenalo, že by museli prodávat větší podíl obnovitelných paliv, což by pochopitelně vedlo k jejich větší dostupnosti a zároveň ke snížení emisí skleníkových plynů. VDA dále žádá vládu, aby přinutila provozovatele i spotřebitele přistoupit na tento ambiciózní plán a pomohla s jeho financováním.
Samotná asociace pak plánuje do roku 2028 celosvětově investovat 280 miliard eur do výzkumu a vývoje ochrany klimatu. VDA ve své tiskové zprávě také zdůrazňuje, že Německo zůstane i v budoucnu zemí dovážející energii, ale tato energie by měla pocházet výhradně z obnovitelných zdrojů nejpozději do roku 2050.
Zatímco běžná paliva vznikají rafinací ropy, syntetická paliva jsou produkována díky chemické reakci vodíku a CO2. Nejčastěji jde o elektrolýzu vody na vodík a kyslík a následné sloučení vodíku s CO2. Zmíněný strašák CO2 je pro tento účel buď „lapán“ přímo ze vzduchu, nebo se jedná o odpad z průmyslové výroby.
Následným spálením paliva v motoru se sice do výfuku opět dostane CO2, ale jde o stejné množství, které bylo předtím použito. Pokud je tedy pro výrobu syntetických paliv zároveň použita obnovitelná energie v podobě větrných elektráren či solárních panelů, můžeme hovořit o uzavřeném a klimaticky neutrálním řetězci.
Ve skutečnosti jsou však syntetická paliva ekologická jen částečně. Podobně jako elektromobily, jestliže se zaměříme na těžbu surovin a následnou výrobu baterií. Velmi náročná je zatím i výroba syntetického paliva, a to také finančně. Pokud byste tedy aktuálně chtěli natankovat obnovitelné palivo, přijde vás výrazně dráž než klasický benzin nebo nafta.
Každopádně pro příznivce spalovacích motorů jsou právě obnovitelná paliva jednou z nadějí, jak zachránit jejich existenci v této době ekologické.
