Letošním červencem vešly v platnost další asistenční a bezpečnostní systémy, kterými musí být povinně vybaveno každé nově homologované auto. A zatímco většina z nich může řidiči doopravdy pomoci, takzvaný systém Inteligentního hlídání rychlosti (ISA) ho spíš nebezpečí vystavuje a zbytečně ho zpomaluje. Neplatí to ale vždy, jeho fungování se totiž liší auto od auta. Sám jsem se o tom přesvědčil během posledních redakčních testů.
Asistenční systém ISA (Intelligent Speed Assist) zavedla Evropská unie s vidinou bezpečnějších silnic už v roce 2019. Auto pomocí kamer detekovalo dopravní značku s předepsanou rychlostí a řidiči ji promítlo přímo na palubní přístroj či head-up displej. Postupem času pak začala značka při překročení limitu na obrazovce pulzovat, začal vibrovat plynový pedál nebo třeba sedadlo. Ani to ale úředníkům v Bruselu nestačilo, a tak se rozhodli omezovač rychlosti ISA od 8. července letošního roku zavést povinně do každého nově homologovaného auta. Samozřejmě spolu s několika dalšími systémy.
V současné podobě navíc funguje tak, že řidiče už při překročení rychlosti o 1 km/h akusticky varuje, a to po dobu několika vteřin. Pokud zpomalíte a opět zrychlíte nad limit, začne znovu pípat. Stejně tak pokud ho deaktivujete, při nastartování se znovu sám zapne. Tak zní totiž jeden z předpisů. Existují ale samozřejmě auta, u kterých není varování nikterak otravné nebo jde alespoň snadno deaktivovat. Z vlastní zkušenosti mohu zmínit vozy Škoda, BMW, Mercedes nebo třeba Renault. Pak jsou tu ale auta, kde se povinný omezovač rychlosti vypíná na několik kliknutí a agresivita pípání odpovídá nezapnutým bezpečnostním pásům.
V takovém případě je víc ke škodě než užitku. Jakmile si ho totiž řidič nedeaktivuje před jízdou, snaží se to udělat během jízdy. Tím samozřejmě ztrácí pozornost, což může vést až k tragédii. Z vlastní zkušenosti pak mohu říci, že když si systém nevypnu před jízdou a nechce se mi „hrabat“ v nastavení během jízdy, často chytám záchvaty vzteku. A bezpochyby nebudu sám, komu tento systém zvyšuje agresi za volantem, která opět může mít negativní vliv na bezpečnost provozu. Řidiče tedy ve skutečnosti spíš rozptyluje a stresuje, než mu pomáhá.
Tím, na co bych však chtěl v tomto článku poukázat, je fakt, že povinný omezovač rychlosti vlastně řidiče nutí jezdit pomaleji, než dovoluje zákon. Jak uvádím výše, systém se aktivuje už ve chvíli, kdy řidič překročí tachometrovou rychlost o jeden kilometr v hodině. Nikdo už ale neřeší to, že u většiny i novodobých aut se hodnoty na tachometru neshodují s reálným tempem. Tato odchylka se sice postupem času zmenšuje, každopádně u některých vozů může stále činit 5 až 6 km/h.
Pokud pak pojedu autem, které má odchylku šest kilometrů v hodině, v úseku, kde je zákonem předepsaná padesátka, začne mě povinný omezovač rychlosti varovat už při 45 km/h. To znamená, že budu nucen narušovat plynulost provozu. Podle mě by tedy měla existovat alespoň minimální tolerance, podobně jako u radarů či rychlostních kamer. Každé auto přeci funguje trochu jinak a není důvod tím některé řidiče diskriminovat a zpomalovat. Stejně tak by se podle mě měl sjednotit styl akustického varování a proces jeho deaktivace tak, aby řidiče nerozptyloval a umožňoval mu snadnou deaktivaci.
Je smutné, že v dnešní době si člověk nekoupí své vysněné auto jen kvůli tomu, že má příliš hlasitý omezovač rychlosti, nebo že ho jde jen stěží vypnout. Ne, tohle si nevymýšlím, tohle se opravdu děje. Už jen čekám, s čím Evropská unie přijde příště a čím toho chce vlastně docílit. Uzákoní systém, který na tvrdo omezí rychlost vozu podle daného rychlostního limitu? Chce nás donutit jezdit na kole nebo snad koňském povozu? Je tohle cesta, jak lidi přinutit kupovat čím dál méně aut a tím opět snížit emise? Příliš to nechápu, každopádně systém ISA nemá v některých případech s bezpečností nic společného. Nebo máte snad jiný názor?
