Dnešní semafory, zejména pak ty v Praze, jsou vybaveny špičkovými technologiemi, které reagují na aktuální dopravní situaci. Pokud tedy jede vozidlo pohotovostní služby nebo třeba MHD, zajistí mu co nejrychlejší průjezd křižovatkou. Často to funguje i v případě běžných aut, jen je potřeba vědět, jak na to. Podrobně jsme provoz pražských semaforů rozebrali s mluvčí TSK Barborou Liškovou.
V českém hlavním městě je téměř 700 semaforů, z nichž drtivá většina umožňuje preferenci vozů městské hromadné dopravy. „Když se autobus blíží ke světelné křižovatce, automaticky na základě GPS polohy zašle potřebné informace do semaforu, jako je například směr jízdy autobusu v křižovatce. Systém je navíc propojen s jízdním řádem, takže semafor jasně ví, zda má autobus zpoždění, nebo je naopak nadjetý a tedy preferenci nepotřebuje. Na základě těchto údajů pak může dojít k úpravě signalizace tak, aby autobus mohl projet s co nejmenším zdržením nebo ideálně úplně bez zastavení,“ přiblížila fungování detektorů MHD Barbora Lišková.
„V reálném provozu se tak například zelená o několik sekund prodlouží a červená padne až po tom, co autobus projede přes křižovatku. Například na trase páteřní linky 177, která vede z Bohnic až na Chodov, preference nyní chybí pouze na pěti z celkových 56 semaforů. Zejména pak na dlouhých linkách se bavíme o úspoře času ve vyšších jednotkách minut, což umožňuje snižovat počet vypravených vozidel. Oproti stavu bez preference tím dochází nejen ke zlepšení přesnosti a spolehlivosti provozu MHD, ale také k úsporám nákladů na pohonné hmoty, vozidla a řidiče,“ dodala mluvčí TSK.
Pro řidiče osobních aut to tedy znamená, že pokud jedou ve směru, kterým jede i vozidlo městské hromadné dopravy, pravděpodobně se jim čekání na semaforu zkrátí. Jakmile ale na světelnou křižovatku přijíždí z jiného směru než autobus nebo třeba tramvaj, budou si muset chvíli počkat, protože se jim patrně zkrátí zelená nebo naopak prodlouží červená. V některých případech si však mohou pomocí detektorů urychlit čekání na semaforu také řidiči osobních aut, a to aniž by v tom hrály roli vozidla veřejné dopravy.
„Světelná signalizační zařízení reagují na rychlost. Jestliže tmotorista jede správnou rychlostí, tedy dodržuje stanovené tempo v daném místě, semafor mu dá zelenou. To však jen v případě, že mu to situace kolem dovolí. Pokud jede naopak rychleji, semafor ho výrazně zpomalí, nebo rovnou zastaví," vysvětlila Lišková. Fígl je také v tom, jak s autem na semaforu zastavíte. Pokud totiž zastavíte na méně frekventovaném vjezdu do světelné křižovatky trochu dál nebo víc na straně, nemuseli byste se zelené vůbec dočkat.
„Semafory se často ovládají za pomoci detekční smyčky, která se nachází ve vozovce na bázi elektromagnetické indukce nebo detekční plochy videokamer umístěných na sloupech signalizací. Pokud tedy vozidlo zastaví mimo detekční smyčku nebo detekční plochy kamer, semafor nepozná, že tam auto stojí. Důvodem je takzvané dynamické řízení, které se už přes třicet let na světelných signalizačních zařízeních zavádí a zvládne reagovat na aktuální dopravní situaci v Praze,“ uvedla mluvčí TSK. Jakmile tedy budete dodržovat rychlostní limity a správně stát s autem na křižovatce, dost pravděpodobně ušetříte spoustu času.
