Brzdit před kamerami na dálnicích je často zbytečné. Dohlíží totiž na úplně jiný přestupek

Většinu dálnic v Česku střeží železné brány vybavené kamerovými systémy, které řidiče automaticky přinutí zpomalit. Domnívají se totiž, že jde o rychlostní kamery. Ve skutečnosti je ale rychlost hlídána kamerami pouze na dvou tuzemských dálnicích, na těch zbylých slouží k něčemu úplně jinému. Ovšem podle zákona podobně přísně trestanému. Máte se jich jako řidič osobního auta bát, nebo je můžete směle ignorovat?

Určitě jste si při cestě po jedné z českých dálnic všimli železné brány rozpínající se přes celou šíři vozovky a na ní několika kamer. Od pohledu vypadají prakticky shodně jako ty, které měří rychlost, čemuž napovídá mimo jiné i bílá čára přímo na silnici. Jenže v drtivé většině případů rychlost vůbec neměří, slouží totiž ke kontrole hmotnosti projíždějících nákladních vozidel, tudíž se jich jako řidič běžného „osobáku“ bát nemusíte.

Aktuálně jich je v provozu kolem osmnácti, a to napříč celým Českem. Do konce roku by jich však mělo být až jednatřicet. Jak fungují, popsalo ministerstvo dopravy. „Vysokorychlostní váhy fungují na principu dynamického vážení v reálném čase. Technologie WIM (Weigh in Motion) dokáže bez přerušení provozu zaznamenat celkovou hmotnost vozidla, zatížení jednotlivých náprav a další parametry, které jsou klíčové pro posouzení, zda vozidlo splňuje zákonné limity.“

Vážní lístky, na základě kterých provozovatelé přetížených nákladních vozidel dostávají pokuty, jsou pak zaslány obcím s rozšířenou působností. „Váhy ale fungují i pro předvýběr pro policii nebo silniční inspektory, kteří kamiony zkontrolují přímo na místě,“ dodal ministr dopravy Martin Kupka s tím, že váhy jsou zapínané náhodně tak, aby správní orgány nebyly úplně zahlceny. Podobně jako některá úseková měření rychlosti.

Jen pro zajímavost, podle zákona o pozemních komunikacích činí pokuta za každou započatou tunu nad povolený limit 9 000 Kč. Pokud je překročení do půl tuny, pokuta činí 5 000 Kč. Pokuty hradí provozovatelé vozidel. Od března 2024 se příjmy z pokut rozdělují mezi obce (30 %), kraje (30 %) a vlastníky komunikací (40 %), což má motivovat všechny úrovně veřejné správy k podpoře této technologie. Každá tuna navíc totiž znamená vyšší náklady na opravy a kratší životnost silnic.

Ovšem pozor, existují dvě dálnice v Česku, kde vedle kamer patřících vážícím zařízením najdeme i ty, které opravdu měří rychlost. Jednou z nich je nedávno dostavěná dálnice D4 a druhou potom vnější pražský okruh (D0), kde jich číhá hned několik. Nicméně další jsou potom v tunelech, konkrétně v tunelu Klimkovice na D1, Panenská a Radejčín na D8 nebo Valík na D5. Samozřejmě se bavíme o rychlostních kamerách, které na dálnicích stojí dlouhodobě. Ne o těch ve zúženích, protože jejich rozmístění je pokaždé jiné.