Zákon řidičům výslovně nezakazuje jíst za volantem, pít kávu ani si během jízdy povídat se spolujezdcem. Samy o sobě tedy tyto činnosti přestupkem nejsou. Problém ale nastává ve chvíli, kdy řidiče rozptýlí natolik, že se přestane plně věnovat řízení nebo svým chováním ohrozí bezpečnost provozu. V takovém případě už může záležet na posouzení policie i konkrétních okolnostech.
Mnoho řidičů si během delší cesty dá za volantem sušenku, napije se kávy nebo si po cestě z fast foodu rozbalí něco malého k jídlu. Stejně běžné je i povídání se spolujezdcem. Z pohledu zákona přitom nejde o činnosti, které by byly samy o sobě výslovně zakázané. „Zákon přímo nevyjmenovává zakázané činnosti typu jíst za volantem nebo mluvit se spolujezdcem,“ vysvětlila nám mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl s tím, že důležitá je ale obecná povinnost řidiče chovat se v provozu ohleduplně, ukázněně a přizpůsobit své jednání konkrétní situaci.
Jinými slovy, řidič musí mít vozidlo pod kontrolou a musí se věnovat řízení tak, aby neohrozil sebe ani ostatní účastníky silničního provozu. Pokud si tedy někdo za volantem pouze krátce lokne vody nebo prohodí pár slov se spolujezdcem, automaticky se tím přestupku nedopouští. „Problém nastává ve chvíli, kdy jídlo, pití nebo rozhovor odvede pozornost řidiče natolik, že se přestane dostatečně věnovat řízení nebo ohrozí bezpečnost,“ dodala Alena Mühl.
Typicky může jít o situaci, kdy řidič při rozbalování jídla pustí volant, sleduje obal místo provozu, rozlije nápoj, začne se otáčet na spolujezdce nebo kvůli hovoru přehlédne dopravní situaci před sebou. V takovém případě už nejde o samotné jídlo nebo mluvení, ale o následek takového chování. Pokud řidič svým jednáním ohrozí bezpečnost provozu, může být přestupek naplněn. Není tedy nutné, aby zákon obsahoval přesný seznam všech činností, které za volantem dělat nelze. Podstatné je, zda konkrétní jednání v dané chvíli vedlo k nepozornosti nebo ohrožení.
Posouzení podobných situací je pak podle mluvčí ministerstva vždy individuální. Záleží na tom, kde a jak řidič jel, jak hustý byl provoz, zda měl vozidlo pod kontrolou a jestli jeho jednání skutečně představovalo riziko. Jinak může být vyhodnoceno krátké napití na prázdné rovné silnici a jinak manipulace s jídlem v koloně, na křižovatce nebo v hustém městském provozu.
„Rozhodující slovo má v konkrétní situaci kontrolní orgán, který vyhodnotí, zda se řidič ještě choval bezpečně, nebo zda už svým jednáním porušil povinnost věnovat se řízení a neohrožovat ostatní,“ uzavřela odpověď Alena Mühl. Řidiči by proto neměli spoléhat na to, že co není výslovně zakázáno, je vždy bez následků. Za volantem platí jednoduché pravidlo: cokoliv, co odvádí pozornost od řízení, se může velmi rychle změnit v problém.
