Jízda na dovolenou do Chorvatska na jeden zátah bez přestávek je u českých řidičů velmi populární. Často takto cestují ve vozech s jedním řidičem a jen málokdo si uvědomuje, jak velkému riziku vystavuje sebe, svou rodinu nebo přátele, protože dlouhá cesta bez rozumného odpočinku je jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod, k nimž dochází v brzkých ranních hodinách. Někteří řidiči totiž kvůli mikrospánku havarují jen kousek před svou finální destinací, a to mnohdy fatálně.
Chorvatská policie o tomto nešvaru a hazardování se životy samozřejmě ví a v posledních letech výrazně přitvrdila v boji s nezodpovědnými řidiči. Může je pokutovat nebo jim zakázat pokračování v další jízdě. Dokonce má pravomoc takovým řidičům odebrat řidičský průkaz, pokud je zjevné, že pod vlivem velké únavy nejsou schopni bezpečně řídit. Ať už usínají za volantem, mají zpomalené reakce, kličkují nebo celkově jedou nebezpečně kvůli svému vyčerpání.
Typickým přístupem k cestování v Česku je až nelogický zvyk. Řidiči často odjíždějí na dovolenou v podvečerních hodinách, po celodenní aktivitě v zaměstnání, a chtějí zvládnout noční přejezd přes Rakousko a Slovinsko, aby si následující den dopoledne mohli namočit nohy v Jadranu. Za rozbřesku však u nich dochází k výraznému poklesu pozornosti a poslední úsek cesty po chorvatských cestách se tak stávají nebezpečnými. Riziková je především dlouhá monotónní jízda po dálnici A1.
Vlivem nevyhnutelných mikrospánků (své sklony k nim si začnou s předstihem uvědomovat především zodpovědní a zkušení řidiči) pak dochází k fatálním dopravním nehodám, zbytečným nárazům do svodidel nebo srážkám zezadu v kolonách. V minulosti z toho důvodu došlo hned k několika tragickým událostem, mezi něž patří i nehoda autobusu v roce 2012 na dálnici A1 ze Záhřebu do Splitu, při níž zahynulo osm lidí.
Vraťme se však k tomuto problému z pohledu policistů. Sice na to nemohou mít žádný klasický test, jako v případě řízení pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, ale únavu řidiče mohou relativně jednoduše vysledovat, jestliže se zaměří na její charakteristické symptomy. Sledují styl jízdy, všímají si „plavání“ v jízdních pruzích, náhlých korekcí směru jízdy, neudržování stálé rychlosti nebo pozdních reakcí.
Rovněž se mohou zaměřit na už známé „varovné signály“, jimiž se řidiči snaží předejít mikrospánku. Typicky je to otevřené okno ve snaze udržet se vzhůru díky čerstvému vzduchu a větru směrujícího do kabiny, hlasitá hudba, pomalé reakce na mýtných branách či nelogické přejíždění mezi pruhy, mnohdy pozvolné bez aktivované směrovky.
Výše pokuty za řízení pod vlivem únavy přitom v Chorvatsku začíná od 130 eur a může dosáhnout až 260 eur, což je podle aktuálního kurzu přibližně 3150 až 6300 korun, jak uvádí odborný článek na zahraničním webu Science Direct, zveřejněný letos v únoru. Zároveň uvádí, že z přibližně tisícovky dotazovaných chorvatských dopravních policistů má většina zkušenosti se silniční kontrolou s původním podezřením na alkohol za volantem, při níž se následně ukázalo, že řidič je nadmíru unavený. Zhruba polovina pak musela vyšetřovat dopravní nehodu s podezřením na usnutí řidiče.
