Ojetá Dacia Sandero za jeden průměrný plat jezdí překvapivě dobře. Poznamenaly ji jen zásahy kutila

Jelikož si už nějakou dobu píšete o recenze levných ojetin, zavolali jsme do autobazaru Auto ESA a chtěli vůbec nejlevnější Dacii Sandero na place. Ještě ten den jsme si vůz v ceně jednoho průměrného platu převzali a po vlastních zkušenostech s automobily „za pár šupů“ čekali všechno možné. Jaké ovšem bylo překvapení, že Sandero první generace z roku výroby 2008 chytlo na první dobrou a motor běžel jako hodinky. Rychle jsme červenou Dacii prozkoumali a usedli za její volant. Z papírů lze vyčíst, že se jedná o vůz pořízený od společnosti Renault Leasing. Po skončení leasingu si ho původní uživatel v důchodovém věku odkoupil a jezdil s ním až do letoška.

Na komplikovaný rozjezd jsme si zvykali pomalu, ale po dvou dnech ježdění se řidič adaptuje a osvojí si nestandardní práci se spojkou (spojkový pedál zabíral úplně nahoře). Vůz obouval zánovní celoroční pneumatiky Barum Quartaris 5, se kterými v pohodě odjezdí nejen nadcházející zimu. Na laku karoserie se bohužel vyřádil původní majitel. V dobré víře oprav škrábanců se chopil autolaku ve spreji a činil se. Zejména boky dveří nesou pořádné stopy. Majitel si vůz nejspíš poslední roky servisoval sám a třeba spadávající skla bočních zpětných zrcátek opravil po svém, když kolíčky skla důmyslně zafixoval ve vhodné poloze. Oprava jednoduchá a rychlá.

Naštěstí zbytek vozu byl ušetřen kutilského servisu a fungoval, jak měl. Nájezd 131 tisíc kilometrů a nejspíš pobyt v garáži stojí za celkově slušným stavem vozu. Bez problémů fungovalo stahování předních okének nebo ventilace.

Sedmdesát procent dílů Sandera pochází z Loganu. A podle toho vypadá i kabina vozu. Jednoduchá, účelná a bez zbytečných „fičur“. Na minimum ovladačů si zvyknete rychle, po chuti nám nebylo jen autorádio Blaupunkt s miniaturními tlačítky. To jste mohli mít za příplatek už od výroby. 

Příliš nízko jsou umístěné ovladače klimatizace a cirkulace vzduchu. Horní nejsnáz dostupné partie zabírají průduchy ventilace vzduchu, pod kterými je umístěno už zmíněné autorádio. Netradičně je řešeno i ovládání klaksonu, které řidič nalezne na páčce směrovek. Dalším minusem je umístění rezervy pod zadní částí vozu. Při případném defektu není vyjmutí rezervy zrovna snadné a to nemluvím o zašpinění.

Volant sice nelze nastavit jinak než výškově, správnou polohu najdete poměrně rychle (výškově seřiditelné sedadlo bylo k dispozici až v nejvyšší výbavě). Naopak potěší možnost otevírat zadní boční dveře až v úhlu 67 stupňů. Zavazadlový prostor je díky karoserii hatchback daleko lépe přístupnější než u Loganu. Má základní objem 320 litrů (1 200 litrů po sklopení zadních sedadel). 

Zážehová jedna–čtyřka s osmiventilovou technikou rozhodně není výkřik nejmodernější techniky, svou práci ovšem odvádí statečně. Výkon pouhých 55 kW při 5500 ot./min. sice dělá ze Sandera línějšího účastníka silničního provozu, na klidnou jízdu to ale s přehledem stačí.

Pokud budete motor vytáčet, můžete jet i trochu svižněji. Samotný projev jednoduchého motoru je příjemný a překvapivě živý. S lehkým Sanderem (jedenáct metráků) cvičí čtyřválec v nízkých rychlostech dostatečně. Ve vyšších rychlostech je nutné počítat s nulovou výkonnostní rezervou.

Za vše mluví udávané parametry. Sandero dosáhne stokilometrové rychlosti až za 13 sekund a rozjede se maximálně na 161 km/h, přičemž ve smíšeném provozu má jezdit za sedm litrů na sto. My podle dotankování jezdili za nějakých osm litrů.

Auto stavěné na kolumbijské, íránské, rumunské či turecké cesty si s českými polňačkami umí poradit levnou zadní. I rozbitější silnice totiž díky menším balónovým kolům a celkově měkčeji nastavenému podvozku zvládá znamenitě. Stačí se nebát a se Sanderem můžete letět po nezpevněné polňačce klidně osmdesátkou a zažít tak nejlevnější možný rallyový speciál. Světlá výška 155 mm je nadprůměrná, oplastovaná verze Stepway pak přidává dalších 20 mm.

Sandero vycházející z Loganu má nastavený podvozek zejména na pohodovou jízdu. Když vjedete do zatáčky rychleji, přední kola začnou klouzat ven ze silnice. Nedotáčivost ale přichází pozvolna a lze ji rychle eliminovat povolením plynového pedálu. Jakmile se kola chytnou, Dacia se srovná sama. Razantní změny směru nejsou problém, jen je potřeba stejně jako při ostřejším průjezdu zatáčkou počítat s výraznějšími náklony karoserie.

Většina majitelů Dacií jezdí ale na pohodu a výše uvedené kousky nepraktikuje. Podvozek je tak v důsledku slušně odladěný. Dobrý pocit z jízdy podporuje přesné a docela citlivé řízení. Podobně je na tom i řazení pětirychlostní manuální převodovky. Její chod je dostatečně přesný, dráhy nejsou extrémně dlouhé, a tak je manipulace s pákou  bezproblémová.

Přibližně od rychlosti 120 km/h výše v kabině rychle narůstá aerodynamický hluk, a proto ideální dálniční tempo leží právě do této rychlosti. Jízda po kočičích hlavách pak přináší výraznější rezonance od kol.

Sandero v roce 2009 přišlo s testovaným zážehovým čtyřválcem 1.4 MPI v základní výbavě Access na 169 900 Kč. Oželet jste museli posilovač řízení, mlhovky, výškově stavitelný volant, palubní počítač, klimatizaci, centrální zamykání, stropní madla, rezervní kolo, rádio nebo airbag spolujezdce. Ten bylo možné získat za příplatek 8000 Kč, stejně jako boční airbagy v předu (+4500 Kč). Za rezervu se připláceno 1300 Kč a za metalický lak 9000 Kč. Lepší bylo sáhnout po druhém výbavovém stupni, protože Sandero v základu bylo doopravdy naprosté holátko.

Od druhé výbavy Ambiance bylo možné volit silnější 1.6 (od 199 900 Kč) nebo diesel 1.5 dCi (od 231 900 Kč). Benzinové čtyřválce můžeme doporučit, sice jsou hlučnější a žádají více paliva, ale odmění se spolehlivostí. Jedinou nevýhodou je stejně jako u Loganu nutnost výměny rozvodů každých 60 tisíc km. Při minimálních nájezdech to ovšem řidiče tolik trápit nemusí, rozvody se mění jednou za pět let a každý rok si může dávat stranou dva tisíce, což ho nebude tolik bolet.

Uvažovat o dieselu 1.5 dCi nemá podle nás smysl. Sandero není stavěné na dlouhé cesty a navíc za riziko všemožných drahých oprav to nestojí.

Sandero patřilo spolu s Loganem k vůbec nejlevnějším modelům na českém trhu a bylo pro řadu motoristů vstupenkou k novému automobilu. Stálo dokonce ještě méně než o třídu menší vozítka typu Citroën C1, Hyundai i10, Kia Picanto nebo Ford Ka.

Aktuálně ceny ojetých Sander spadly na desetitisícové částky a pro řadu lidí s dosluhujícím vozem to může být zajímavá náhrada. Sandero pobralo oproti Loganu více krásy a pětidveřová karoserie typu hatchback je daleko praktičtější. Sanderu zůstala relativně spolehlivá technika, robustní podvozek a celková jednoduchost. Díky tomu nehrozí zákeřné závady či předčasné výměny podvozkových dílů (drží výfuky i tlumiče). Pozlobit dokáže jedině zadní držák výfuku.

Žádný jiný vůz nekoupíte tak mladý s tak malým nájezdem jako Sandero. Posádce tento hatchback zaručí možnost jízdy mimo zpevněné komunikace.

Redakce děkuje za zapůjčení vozu společnosti Auto ESA.