Luxusní dobyvatel nejzazších koutů offroadových parků prošel modernizací, kterou okem nepoznáte
Nová generace Defenderu spojuje dva zdánlivě protilehlé světy - jízdu v extrémně náročném terénu a eleganci, kterou vyžadují zákazníci vyšších vrstev naší společnosti. Stejně jako tomu bylo u „géčkového“ mercedesu, také houževnatý Land Rover začali původní zákazníci zavrhovat a aktuálně mnohem více přitahuje jako rodinný vůz, kterému nevadí ani trocha nepohody pod koly. Už jen kvůli tomu, že se prémiové zpracování a všelijaké elektronické vychytávky drasticky odrazily na ceně - na domácím trhu základní výbava krátké „devadesátky“ zdražila o více než 70 %, a to se zahrnutím inflace.
Na otázku, zda-li se jednalo o krok správným směrem dnes dozajista neodpovíme, avšak faktem zůstává, že na většině světových trhů jde o dlouhodobě (resp. od uvedení generace L663 v roce 2020) nejpopulárnější model, takže z tohoto hlediska jde o velký úspěch. Ten by automobilka ráda podpořila drobnými změny pro rok 2025, které se týkají zejména zjednodušení volby jednotlivých výbav. Plnohodnotného faceliftu jsme se tedy nedočkali ani letos, ale to mi zážitek z týdenního testu středně dlouhého provedení 110 ve verzi X Dynamic HSE a benzinovým šestiválcem pod kapotou rozhodně nezkazilo. Sám jsem mnoho prostoru pro zlepšení nenašel.
Největší změny jsou v konfigurátoru
Nejzásadnější změnou modelového roku 2025 je zjednodušení výbav a jednotlivých paketů, což by mělo zákazníkům usnadnit konfiguraci vozidla. Land Rover se rozhodl reagovat na zpětnou vazbu, která často kritizovala příliš složitou nabídku příplatkových prvků, a nově tak některé položky sloučil do tematických balíčků. Jedním z těchto balíčků je tzv. Signature Interior Pack, zahrnující luxusní prvky a materiály, které se u Defenderu objevují vůbec poprvé. Tento paket je nyní součástí standardní výbavy u verzí Defender X a V8 (v provedeních 90 a 130), zatímco pro verzi X-Dynamic HSE je dostupný za příplatek.
Další novinkou je speciální edice Defender Sedona, která vychází převážně z výbavy X-Dynamic HSE, avšak přidává několik unikátních prvků. Jak už název napovídá, inspirací byla oblast Sedona v americké Arizoně, což se promítlo především do výrazné hnědočervené barvy karoserie. Součástí této verze jsou také 22palcová kola, podélné střešní nosiče a interiér vybavený zmíněným Signature Interior Packem. Edice Sedona je dostupná pouze pro dvě větší varianty Defenderu – tedy verze 110 a 130.
A právě Defender 130 se letos dočkal ještě jedné zásadní změny. Poprvé je nabízeno sedmimístné provedení, u kterého jsou prostřední sedadla rozmístěna ve dvou samostatných „kapitánských“ křeslech, mezi nimiž vzniká průchod do třetí řady. Tato konfigurace je podmíněna minimálně výbavou X-Dynamic HSE a tučným příplatkem.
Designová patina nevadí
Přestože bych si po takové době od prvního představení dokázal představit decentní facelift (zejména přední části), rozumím, že aktualita vzhledu není pro tento model prioritou a výrobci zřejmě nebude ani příliš vadit, pokud vůz časem trochu „zestárne“. Právě tímhle přístupem totiž hraje na nostalgii a snaží se zákazníkovi navodit dojem, že jde o auto z doby, kdy se auta ještě dělala poctivě a musela tedy něco vydržet. Možná proto vypadá zmíněný Mercedes třídy G téměř půl století pořád stejně.
Ačkoliv současná generace Defenderu je na trhu již pátým rokem, já osobně jsem jej nikdy nevyzkoušel po dobu celého týdne, takže jsem šel do testu nepolíbený dlouhodobými zkušenostmi. Exteriér pravděpodobně není třeba dlouze popisovat, ale musím pochválit kombinaci hnědé barvy, černých doplňků „Extended Black Exterior pack“ a „pouze“ dvacetipalcových kol, které připomínají šířku pneumatik starých dobrých offroadů.
Už tato prostřední verze s označením 110 působí zvenku enormně, takže do kabiny jsem nastupoval s velkým očekáváním. Jakmile jsem se vyšplhal na sedadlo řidiče, prostoru se zdálo být na první pohled dostatek. Přední sedadla však odděluje velmi široká středová konzola – mimo jiné kvůli možnosti zvolit šestimístnou variantu se sklopným sedadlem vpředu – a výplně dveří jsou poměrně robustní, takže na pohyb dolní části těla nakonec tolik místa nezbývá. Sedí se ale příjemně vysoko, což dává nejen pocit nadřazenosti nad ostatními účastníky provozu, ale také zajišťuje skvělý výhled.
Uvnitř jako v bavlnce
Jakkoliv by se mohlo zdát, že schopnost dohlédnout až na samotný okraj kapoty bude užitečná hlavně v terénu, ve skutečnosti ji oceníte spíše při manipulaci s vozem ve městě. V terénu totiž většinu času budete sledovat situaci kolem sebe na obrazovce infotainmentu, která zobrazuje neuvěřitelně přesné kamery pokrývající celý vůz – včetně prostoru pod ním. S naprostou jistotou bych si mohl nechat zalepit všechna okna a přesto bych bez problémů projel i tím nejnáročnějším terénem s větší lehkostí, než dokáže drtivá většina konkurence.
Vraťme se však ještě na chvíli do kabiny, protože jakkoliv nový Defender nemá se svými předchůdci mnoho společného, několik indicií naznačuje, že máme co do činění s něčím ostřejším. Interiér překypuje nejrůznějšími úchyty, ale na první pohled zaujmou především odhalené šrouby ve dveřích a středovém tunelu. Materiály působí velmi solidně – kůží se zde rozhodně nešetřilo a jen těžko najdete plochu, která by nebyla měkčená. Nejvíce však potěší robustnost všech prvků – ať už popadnete cokoliv, s největší pravděpodobností to zůstane pevně na svém místě, i s použitím hrubé síly. Podle zkušeností dlouhodobých majitelů navíc nehrozí, že by interiér po pár tisících kilometrech začal skřípat či vydávat jiné nežádoucí zvuky.
Na rozdíl od řady sourozenců si Defender prozatím zachoval panel s mechanickými tlačítky, kterými obsloužíte tepelný komfort uvnitř i funkce pro jízdu mimo silnici. Je pravda, že pro neznalé může být zpočátku trochu obtížné všechna tlačítka odlišit, ale netrvá dlouho, než si na jejich umístění zvyknete. Nad panelem se pak tyčí „levitující“ infotainment s označením Pivi, který je standardní výbavou všech modelů značky – rozdíl je však v tom, že u těch levnějších se na velké obrazovce ovládá i klimatizace.
Ideální pro převoz rodiny do divočiny
Pro porovnání, prostřední „stodesítka“ na délku ztrácí jen necelých sedm centimetrů na „géčko“ a asi šest na nový Ford Bronco. Ohromné rozměry vozu se přitom nejvíce projeví na zadních sedadlech, kde pasažéři rozhodně nebudou mít nouzi o místo na nohy ani ramena. Potěší, že díky chybějícímu středovému tunelu je plně využitelné také páté sedadlo, které je sice kvůli výklopné opěrce trochu tvrdší v oblasti zad, ale sedák zůstává příjemný - i když je zhruba o dva centimetr kratší. Malá okénka v ohybu mezi boční částí karoserie a střechou navíc prostor příjemně prosvětlují.
Zavazadlový prostor se skrývá za masivními dveřmi obtěžkanými rezervním kolem, které se otevírají do strany. Klika je dle evropských standardů umístěna na levé straně, což však vytváří jistou komplikaci v případě, že zaparkujete podélně na pravé straně silnice a začnete do vozu nakládat nebo z něj vykládat převážené předměty. Dveře totiž budete muset neustále obcházet, což považuji za největší nevýhodu tohoto řešení. Samotný zavazadelník je potom „vykuchaný“ až k samotným krajům karoserie, i když nakládací otvor je mimo jiné kvůli bohatému těsnění o poznání užší. Celkový objem této konfigurace (tedy s pěti sedadly) činí slušných 786 litrů a 1 875 litrů, sklopíte-li druhou řadu sedadel.
Do města raději plug-in hybrid
Přiznám se, že jsem testovaného Defendera vytáhl na opravdový offroad pouze jednou a většinu času jsem tedy strávil na zpevněných silnicích (nakonec tímto způsobem využívá drsný model Land Roveru většina zákazníků), takže začněme právě tím. Asi je zřejmé, že toto ohromné SUV není primárně určeno do města, což vám chování vozu v nižších rychlostech bude neustále připomínat. Verze se šestiválcem spárovaným s osmistupňovou automatickou převodovkou dokáže být ve městě trochu neposedná a při rozjíždění občas zaváhá. Při manévrování na křižovatkách a v úzkých ulicích bych určitě ocenil strmější převod řízení nebo alespoň menší volant.
Volitelný vzduchový podvozek je vcelku měkký až houpavý, takže všechny nerovnosti filtruje s naprostou samozřejmostí, ale opačnou stranou mince jsou sklony k naklánění. To pocítíte zejména při vyšším tempu na silnicích druhé třídy. Strach z převrácení ale mít nebudete – vůz působí stabilně i při svižnější jízdě. Co mě překvapilo nejvíc, byla nízká hlučnost za všech okolností. O tom, co se děje pod kapotou, prakticky nevíte, a situaci pod koly naznačuje jen tlumené dunění při přejezdu nerovností. Vyzdvihnout musím také výbornou dynamiku, která často působí až nadbytečně. Na stovku v ideálních podmínkách zrychlíte za 6,1 sekundy.
Magie na kolech
V terénu je Defender naprosto ohromující, ale malé zklamání může pramenit z toho, že vy, jako řidič, na tomto úspěchu nemáte téměř žádný podíl. Stejně tak by náročný úsek plný kopečků, kořenů a hlubokého bahna zvládli zdolat i vaši rodiče či prarodiče – stačí zařadit „déčko“, držet volant a dávat pozor, aby se neodřel lak. Mohlo by se zdát, že přeháním, ale dovolte mi vypůjčit si část komentáře u příspěvku ze zahraničního internetového fóra, který obdivuje schopnosti systému Terrain Response a dokonale vystihuje mé pocity: „Terrain Response nemá daleko k černé magii. Umožňuje Land Roveru vybavenému silničními pneumatikami dojet tam, kam se většina ostatních terénních vozů dostane jen s terénními pneumatikami.“
Propracovaný systém druhé generace ovládá uzávěrky diferenciálů, dávkuje plyn a upravuje světlou výšku podvozku tak, aby řidič mohl prakticky jen sledovat kamery a kontrolovat situaci kolem vozu.
Nejsnazší způsob jak se dostat kamkoliv
Abychom to tedy nějak shrnuli Land Rover Defender zůstává jedním z nejpůsobivějších offroadů současnosti, který kombinuje robustní terénní schopnosti s prémiovým komfortem pro každodenní použití. Na silnici sice nepůsobí s šestiválcem tak uhlazeně jako jeho luxusní konkurenti (proto bychom na běžné používání volili raději plug-in hybridní provedení), ale v terénu dokáže s pokročilými asistenčními systémy téměř zázraky. Jedná se o jedno z nejjistějších řešení pro ty, kteří chtějí bezpečně a pohodlně zvládnout i ty nejnáročnější podmínky.
Nic však není zadarmo a nový „Defík“ už vůbec ne - základní cena verze 110 s dieselovým šestiválcem začíná na 1 800 707 korun, zatímco testované provedení vyšlo v přepočtu na 2,5 milionu korun. Kompletní ceník a technické parametry naleznete v našem katalogu zde.