Hodně místa a malá spotřeba. I v základní verzi je nová Škoda Kodiaq famózní SUV

Největší české SUV momentálně nemá v rámci koncernu žádnou přímou konkurenci, což by mohlo jeho atraktivitu ještě zvýšit. Nová generace příbuzného Tiguanu ve verzi Allspace nepřijde (jeho nástupcem bude Tayron, jehož čínská verze je ale o mnoho menší), stejně tak byl zrušen Seat Tarraco, který nahradila menší a dražší Cupra Terramar s plug-in hybridním pohonem. Koncern Volkswagen tak opět dává Škodě prostor zazářit (podobně jako se to děje se Superbem ve verzi sedan), takže se pojďme podívat, jaké šance má Kodiaq na úspěch.

Vždy mám radost, když nám automobilky pro týdenní test poskytnou vůz ve specifikaci, která odpovídá reálným preferencím zákazníků. Tentokrát se poštěstilo. Na testování jsem dostal základní verzi Selection s několika příplatky, sedmi místy k sezení a základním dieselovým motorem – zhruba tak, jak bych si nového Kodiaqa nakonfiguroval sám, pokud bych se snažil o ideální poměr ceny a výkonu. Nutno podotknout, že tato konkrétní specifikace pochází z Francie, takže některé prvky výbavy a jejich ceny se mohou odlišovat od nabídky na našem trhu.

Základní cena modelu vzrostla na 980 000 Kč, ale druhá generace Kodiaqu opět nabízí velmi bohatou standardní výbavu. Ta zahrnuje například třízónovou automatickou klimatizaci, vyhřívaná přední sedadla, zadní parkovací kameru (s čidly i vpředu), digitální přístrojový panel nebo desetipalcový infotainment s nejnovějším systémem MIB 4. Z příplatků u testovaného vozu stojí za zmínku černý interiér Suite (obsahující kožená sedadla, manuálně nastavitelnou délku sedáku a dekorační vložky), Komfort paket plus (nejrozsáhlejší balíček zahrnující například elektricky nastavitelná přední sedadla, audiosystém Canton, bezklíčový přístup Kessy a mnoho dalšího) či LED paket, který zahrnuje přední Matrix-LED světlomety a zadní Top LED světla s dynamickými ukazateli směru.

Pokud bychom podobný vůz sestavili v tuzemském konfigurátoru, výsledná cena by činila přibližně 1 365 000 Kč. To je, jak se později dozvíte, velmi rozumná a možná až výhodná nabídka, ovšem nejprve je třeba „překousnout“ nový design exteriéru, který široká veřejnost nepřijala příliš dobře.

Modernizovaný Kodiaq vyrostl oproti předchůdci o šest centimetrů do délky, zatímco na šířku i výšku ztrácí v obou případech přibližně dva centimetry. Při pohledu na přední masku nejsou zřejmé velké rozdíly - výraznějšího přepracování se dočkala pouze spodní mřížka chladiče, která nyní navazuje na svislé otvory pro lepší obtok vzduchu po stranách. Nepatrné změny doznal i tvar předních světlometů, avšak tyto úpravy by rozeznal jen málokdo.

To ovšem neplatí pro kontroverzní zadní světlomety, které i necelý rok po představení novinky budí rozporuplné reakce. V čem jsou jiné? Designéři se inspirovali trendem spojených světel a pojali ho po svém – světlomety mají tvar písmene „C“, přičemž spodní část je prodložená a objímá dveře zavazadlového prostoru. Světla, včetně spojovací linky, výrazně vystupují z karoserie, což na fotografiích nemusí být patrné, ale ve skutečnosti tento prvek působí poněkud rušivě.

To však rozhodně není důvod k okamžitému odsouzení modernizovaného SUV, protože toho má stále mnoho co nabídnout. Zdaleka nejzásadnější proměnou prošel interiér, který se přiblížil současné generaci koncernových sourozenců ze segmentu střední a vyšší střední třídy. Jak bylo už zmíněno, hlavním tahákem je nový infotainment, který napravuje drtivou většinu neduhů předchozích verzí. Asi není třeba zacházet do detailů, ale mohu potvrdit, že jsem za stovky najetých kilometrů nezaznamenal jediné zaváhání. Koneckonců, nutnost využívání displeje uprostřed se dramaticky snížila díky novým ovladačům Smart Dials, které se nachází pod výdechy klimatizace.

Jejich unikátnost spočívá ve schopnosti ovládání více funkcí najednou - mezi těmi přepínáte stisknutím ovladače. Oba boční „budíky“ slouží primárně k nastavování teploty klimatizace, ale lze jim přiřadit také ovládání vyhřívání a ventilace sedadel. Prostřední ovladač toho dokáže podstatně víc - můžete jej nakonfigurovat jako volič hlasitosti médií, jízdních režimů či intenzity klimatizace. Funguje to naprosto báječně. Za zmínku stojí také digitální přístrojový štít, který působí, jako by ho někdo na palubní desku přilepil až potom, co byl dokončen zbytek interiéru. Přesto si na jeho fungování nemohu stěžovat a pokud jste byli zvyklí na předchozí generace této obrazovky, nečeká vás žádné větší překvapení.

Musím vyzdvihnout kvalitu zpracování kabiny, která nezklame ani v nižších výbavách. Všechno působí robustně, nic nevrže a zvolené materiály jsou příjemné na pohled i dotek. Potěší i drobnosti, jako je hliníkový „čudlík“ na regulaci směru výdechů klimatizace nebo výrazné a precizně provedené stehy na místech obšitých kůží.

Rodinné SUV nezklamalo ani v oblasti odkládacích prostorů, kterých je v celém interiéru opravdu mnoho. Co je ale důležité – všechny mají smysl. Do schránky s bezdrátovým nabíjením se vejdou dva telefony, vpředu jsou až čtyři držáky na nápoje a většina odkládacích míst je potažena gumou, takže předměty v nich nebudou klouzat. Jedinou výhradu mám k úložnému prostoru pod loketní opěrkou, který by mohl být o něco větší a klimatizovaný.

Pokud bych měl vypíchnout jednu klíčovou přednost nového Kodiaqu, určitě by to byl prostor ve druhé řadě. Pokud si řidič nastaví sedadlo tak, jak ho to učili v autoškole, pasažér za ním si bude připadat jako v limuzíně. Sám za sebou jsem byl schopný pohodlně natáhnout nohy (hlavně díky prostoru pod předními sedadly), a to měřím 186 centimetrů. Zadní řada je posuvná v poměru 60:40 a umožňuje měnit sklon opěradla, což ovlivňuje nejen objem zavazadlového prostoru, ale v našem případě i prostor pro nohy cestujících na příplatkových sedadlech ve třetí řadě.

Ačkoliv nastupování do třetí řady není příliš elegantní a cestující tam budou mít kolena u hlavy, troufám si tvrdit, že lidé do 175 centimetrů by několik kilometrů na šestém a sedmém sedadle zvládly. Pokud se cestující před nimi trochu uskromní. Oproti předchozí generaci jde o výrazný posun, zejména pokud jde o prostor nad hlavou. Co mi však chybí, je možnost upevnění ISOFIX na příplatkových sedadlech třetí řady.

Vzpomínaný zavazadelník mimochodem platí za jeden z největších v celém segmentu - v pětimístné variantě vyrostl o 75 litrů na celkových 910 (stejné hodnoty dosahuje například Kia Sorento, která je ještě o několik centimetrů delší i vyšší), přičemž po sklopení všech zadních sedadel je to až 2105 litrů. Verze se sedmi místy pojme 845 litrů ve standardním režimu, zatímco v případě vyklopení třetí řady můžete počítat se 340 litry.

Jak jsem zkraje textu nakousl, pod kapotu nám tuzemské zastoupení nakonfigurovalo dvoulitrový diesel s výkonem 110 kW, 350 Nm, automatickou převodovkou DSG (která je standardem pro všechny verze) pohonem předních kol a standardním podvozkem. Ideální kombinace pro klidnější řidiče, kteří většinu času tráví na dálnici. Vznětový motor se podařilo naprosto skvěle odhlučnit, takže o něm v nižších otáčkách prakticky nevíte. Počítejte však s tím, že stejný klid bude vyzařovat také při zrychlování - do otáček se mu opravdu nechce, ale i nad hranicí 3000 ot/min je akcelerace velmi lineární. Zrychlení z nuly na stovku za 9,6 sekund nakonec mluví za vše. Zajímají-li vás další podrobnosti, odkážeme vás na náš katalog.

Základní naftová motorizace se vám na druhou stranu odmění skvělou spotřebou - během týdenního testu jsem dosáhl hodnoty 5,5 l/100km, přičemž poměr jízdy na dálnicích, silnicích druhé třídy a ve městě bych odhadoval zhruba na přesné třetiny. To znamená, že v tomto režimu bych teoreticky měl být schopen ujet přesně 1000 kilometrů na jednu 55litrovou nádrž.

Nový kodiaq překvapil skvělou aerodynamikou, která na klidu v kabině také hodně přidává. Jak je známo, automobilka si dává poslední dobou na obtoku vzduchu opravdu záležet, což se potvrdilo také v tomto případě. Součinitel odporu vzduchu činí v průměru (v závislosti na výbavě) Cx=0,3, což je na typ vozu skvělý výsledek.

Ačkoliv byl tento konkrétní kus vybaven pouze standardním odpružením, dříve jsem měl možnost vyzkoušet i příplatkové DCC a ukázalo se, že tovární podvozek se blíží ke komfortnějšímu nastavení adaptivního odpružení. Příčné nerovnosti dokáže poměrně solidně tlumit a umím si představit, že menší kola by výsledek ještě razantně zlepšila. Je třeba počítat s lehkými náklony karoserie při ostřejším průjezdu zatáček, ale to majitele podobně vybavené verze zřejmě nebude příliš trápit.

Jak jsem už zmínil, oproti předchůdci zaznamenal Kodiaq výrazné navýšení základní ceny (o necelých 120 000 Kč), avšak výměnou za to dostanete opravdu bohatou výbavu a především sedmistupňovou automatickou převodovku. Nejlevnější motorizací je upravený benzinový motor 1,5 TSI s větším objemem (z 1395 cm³ na 1498) a mild-hybridní technologií, čímž se výrazně snížila kombinovaná spotřeba (v průměru asi 6,4 l/100 km) i produkované emise. Stejnou jednotku, ačkoliv s trochu jiným kompresním poměrem a šestistupňovou DSG převodovkou, lze získat také v kombinaci s plug-in hybridním pohonem. Zde už však základní cena vyšplhala na 1 150 000 Kč.

Námi testovaný diesel začíná na 1 040 000 Kč, přičemž za čtyřkolku a zvýšený výkon (na 142 kW) zaplatíte minimálně 1 170 000 Kč. Ve všech případech mluvíme o základní výbavě Selection, ale pokud byste rádi některou z vyšších verzí, můžete se poohlédnout po výbavě Sportline, která je vždy o 120 000 Kč dražší, nebo Exclusive Selection - za tu si přičtěte dalších 125 000 Kč (celkem tedy 245 000 navíc oproti „základu“). Výhodou je, že všechny výbavy lze kombinovat se všemi motorizacemi, takže ve volbě nejste jakkoliv omezení. Pokud vás zajímá porovnání druhé generace kodiaqu s přímou konkurencí, najdete ho zde.