Elektrický Enyaq RS Race je nové závodní auto od Škodovky. Řídili jsme ho mezi prvními na světě

Některé věci lidé zažijí jednou za život. Někdo sní o cestě do New Yorku, pro někoho je životním cílem setkat se se svým dětským hrdinou, no a mým snem je závodit, nebo alespoň závodní auta řídit. A to se mi také splnilo, jelikož Škoda Motorsport mi do rukou svěřila nový Enyaq RS Race, který má díky elektromotorům výkon jako Fabia RS Rally2 a k tomu mnoho revolučních technologií.

Než se ale vrhneme k mému životnímu zážitku, pojďme si novinku ze stáje Škody Motorsport podrobně představit. Škoda Enyaq RS Race je unikátní závodní prototyp, který vznikl ze sériového elektromobilu Enyaq Coupé RS. Už na první pohled je patrné, že se nejedná pouze o elektrické auto s ochrannou klecí a vydlabaným interiérem. Tohle je ryze závodní náčiní, vyrobené pod taktovkou světově nejúspěšnějšího týmu v kategorii WRC2. Je ale nutno podotknout, že nejde o homologovaný závodní vůz, který bychom mohli potkávat na soutěžích.

Možná se tak ptáte, proč Enyaq RS Race vlastně vznikl? Závodní prototyp slouží jako jakási výkladní skříň, ve které oddělení Škoda Motorsport prezentuje své nové technologie. Ať už jde o udržitelné materiály, ze kterých je postavená karoserie, či o samotný elektrický pohon, jenž se zřejmě stane nedílnou součástí budoucího motoristického sportu.

Škoda Enyaq RS Race je postaven z běžného Enyaqu a dokonce k pohonu využívá totožné elektromotory s výkonem 250 kW a akumulátor o kapacitě 82 kWh. Zde ale podobnost končí. Závodní speciál je o 70 mm nižší, o 116 mm širší a hlavně o 316 kilogramů lehčí. Ke snížení hmotnosti došlo hlavně kvůli demontování interiéru, ale velký podíl na tom mají i biokompozitní díly použité na karoserii. Ve zkratce jde o napodobeninu karbonu, která namísto uhlíkových vláken využívá vlákna lněná.

Genialita spočívá v tom, že „rostlinný kompozit“ má naprosto totožné vlastnosti (váhu i pevnost) jako běžný karbon. Přitom jeho výrobní cena je srovnatelná s uhlíkovými vlákny a při zpracování lnu se do ovzduší vypouští výrazně méně emisí CO₂ (až o 85 %).

Z tohoto revolučního materiálu jsou pak „upečené“ veškeré díly karoserie, které se neshodují se sériovým vozem. Řeč je o kompletním aerodynamickém paketu (přední splitter, zadní spoiler, zrcátka a difuzor), kapotě, předním a zadním nárazníku, střeše či o obložení kabiny.

Kromě odlehčené karoserie a vykuchaného interiéru se sportovními sedačkami, pedály a volantem, se Škoda Enyaq RS Race chlubí karbon-keramickými brzdami z Audi e-tron GT RS, závodním odpružením a zcela přepracovaným řízením se strmějším převodem. Všechny tyto změny mají za následek to, že prototyp má o 0,9 sekundy lepší zrychlení z 0 na 100 km/h než produkční model a jezdí jako plnotučné soutěžní auto. Všechny změny si můžete prohlédnout v následující grafice.

Dneska to ale nebude o papírových hodnotách, nýbrž o zážitcích zpoza volantu. Dostat příležitost usednout do jediného závodního prototypu na světě je nejen velká pocta, ale zároveň obrovská zodpovědnost. Přesně to se mi honilo hlavou před tím, než jsem do Škoda Enyaq RS Race nastoupil. Strach jsem ale hodil za hlavu v momentě, co jsem si zapnul šestibodový bezpečnostní pás. Bylo to tady! Spolujezdec ze Škoda Motorsport mi ukázal palec nahoru a já vyrazil do prvního zahřívacího kola na polygonu v Hradci Králové.

První kolečko bylo čistě seznamovací, osahal jsem si strmé řízení, vyzkoušel si dávkování brzd a okusil přilnavost pneumatik. Zastavil jsem na startu a připravil se na ostré kolo. Stejně jako ve Fabii RS Rally2 jsem zatáhl hydraulickou ruční brzdu a sešlápl plynový pedál až na podlahu. Tím jsem aktivoval Launch Control a probudil všech 250 kilowattů. Pustil jsem páku a plnou parou vpřed jsem vyrazil vstříc první zatáčce.

V ní se nacházel mokrý flek, který hned na začátku prověřil mou pozornost. Při prvotním brzdění jsem decentně zablokoval levé přední kolo a Enyaq RS Race se zachvěl. Naštěstí jsem včas zareagoval a první krizovou situaci zvládl. Oklepal jsem se a opět šlápl na plyn. Akcelerace sice nebyla nijak zvlášť oslnivá, ale to, co závoďák na baterky ztratil na rovinkách, dohnal v zatáčkách.

Trať byla velmi úzká a plná ostrých zatáček, takže mechanický grip tu hrál hlavní roli. Naštěstí toho má Enyaq RS Race se závodním odpružením, agresivní geometrií a širokými pneumatikami přehršel. Stačilo mi tak před zatáčkou pouze ťuknout do brzdy, přenést těžiště dopředu a opřít se do přední nápravy. Kam jsem chtěl, tam jsem zatočil. Měl jsem pocit, jakoby jsem v rukou držel laserově přesnou pušku a pouhým pomyšlením odstřeloval apexy. Tak moc přesný v zatáčkách Enyaq byl.

Po prvním rychlém okruhu jsem si začal více věřit a zkusil jsem, samozřejmě v rámci možností, víc tlačit na plyn, abych našel limity elektrického rallye speciálu. Postupně jsem posouval brzdné body, používal ruční brzdu ve „vracácích“ a přidával plyn tam, kde jsem před tím pouze plachtil. Avšak přiznejme si to, já nejsem profesionální závodník, takže od plného potenciálu auta jsem byl ještě na míle daleko. Netroufl jsem si využít veškerý brzdný účinek karbon-keramických kotoučů, držel si rozestup od plastových bariér a neždímal jsem elektromotory tak, jak bych mohl.

I tak ale mohu říct, že Škoda Enyaq RS Race je nejlépe fungující elektromobil, ve kterém jsem kdy řídil. Teprve až si člověk vyzkouší něco podobného, pochopí, že v elektrickém pohonu je mnohem větší potenciál, než si uměl představit. Když se zkrátka chce, tak to jde, a tým Škoda Motorsport tímto počinem dokázal, že i auto na baterky může být ryze závodním strojem. A pokud se najde někdo, kdo se mnou nesouhlasí, mohu mu vzkázat jen jedno: „Pokud nevyzkoušíš, nevíš“.

Zároveň se mi líbí, že Škodovka se snaží chránit životní prostředí i jinými způsoby, než jen eliminací spalovacích motorů. Třeba právě rostlinným kompozitem, který se svými vlastnostmi i cenou vyrovná běžnému karbonu.