Čínská fabie přímo pro Evropu. Vyzkoušeli jsme unikátní pohon s dojezdem legendárního TDI

V okolí Berlína jsme projeli čerstvou novinku největšího výrobce plug-in hybridů a elektromobilů. Jmenuje se BYD Dolphin G DM-i, a pokud je vám jeho název povědomý, pak vězte, že s malým městským elektromobilem Dolphin Surf nemá nic společného. Leda trochu krkolomný název.

Dolphin G je ve skutečnosti auto segmentu B, tedy přímý konkurent třeba Škody Fabia, nicméně proti svým rivalům přijíždí s jedním trumfem. Právě písmena DM-i značí, jak je u značky BYD zvykem, plug-in hybridní pohon, který je v téhle třídě ojedinělý.

Již pátá generace plug-in hybridního systému kombinuje benzinový motor o objemu 1,5 litru s elektromotorem. Ten je napájen z akumulátoru buď o kapacitě 7,42 kWh, nebo 18,3 kWh.

Podle výbavového stupně se také odlišuje celkový systémový výkon. Základní Active s menší baterkou nabídne 176 koní, zatímco Boost, Comfort a Sport dokonce 212 koní. Točivý moment 210 Nm je pro všechny varianty totožný.

Na jedno nabití tak Dolphin G ujede buď 40, nebo 105 km, pochopitelně myšleno jen na elektřinu. V kombinaci s poměrně velkou, 42litrovou benzinovou nádrží potom auto nabízí úctyhodný dojezd 1020, resp. 1040 km. To auta v tomto segmentu sotva zvládala někdy v éře Volkswagenu Polo 1.2 TDI BlueMotion.

Nutno ale uznat, že dlouhého dojezdu nedosahuje Dolphin G pouze větší nádrží, ale také nízkou spotřebou. Vyloženě loudavým tempem v berlínské zácpě a po okolních okreskách si motor řekl o něco málo přes 5 l/100 km, což není daleko od oficiální, 4,5litrové spotřeby.

Otázkou je, jestli takhle dlouhý dojezd vůbec v malém autě někdo potřebuje. Jistě je příjemné nemuset třeba měsíc tankovat, navíc pokud budete poctivě nabíjet, pak nemusíte natankovat klidně pár měsíců, protože stovka elektrických kilometrů na denní ježdění po městě většinou stačí.

Ale představa, že s tímhle autem pojede celá rodina do Chorvatska k moři na jeden zátah není zrovna kdovíjak růžová. Překvapivě prostorné tohle auto sice je, také do kufru naložíte 425 l zavazadel, atmosféra uvnitř působí vzdušně a minimalisticky a i podvozek je poměrně komfortní.

Vlastně se mi s autem jezdilo příjemně, prvních pár desítek minut, než jsem začal objevovat takové ty malé podivnosti, které jsou někdy úsměvné, někdy vyloženě lezou na nervy.

Třeba akustická signalizace blinkrů. Nostalgického plechového cvakání relátka jako ze staré škodovky se tu bohužel nedočkáte, naštěstí ani opačného extrému v podobě digitálních pazvuků většinou francouzských značek. Ale proč musejí blinkry znít jako výhrůžné varování, že je s autem něco v nepořádku?

Jasně, nejsou to životně důležité přešlapy, ale v tom množství čínských specifik se všechny podivnosti nasčítají, až vám jízdu prostě otráví. Proč je logika ovládání tempomatu opačná? Proč jde ovládat hlasitost audiosystému jenom z volantu a spolujezdec tak nemá žádnou možnost? Proč je všechno stupidně přeložené? Proč je páčka nastavení směru u každého výdechu jinak zatuhlá? Proč je na relativně malém displeji budíků přehršel informací a titěrným fontem?

Posed za volantem je hodně vysoký vinou uložení baterie. Věřím, že většině zákazníků to vlastně bude vyhovovat, já jsem si ale už tak nějak zvykl z evropských aut, že i v takové Fabii si zasloužíte sedět hezky níž, skoro až sportovně, protože je to tak prostě lepší. A když chcete sedět výš, není nic jednoduššího, než si sedačku zvednout.

BYD Dolphin G nejen svým celkem hezkým vzhledem, který je vůbec poprvé šitý na míru přímo evropským zákazníkům, jasně oranžovou barvou, která teď tak tři roky bude chybět v portfoliu Lamborghini, a nadějným výkonem 212 koní a dokonce označením Sport dává naději, že by snad mohlo jít o hot-hatch.

Takže se zase hezky uklidníme. Naděje, že skomírající béčková třída hot-hatchů teď díky Číňanům zázračně ožije, je lichá. Vůbec si nepředstavujte veselejší sportovní zítřky, protože tohle auto vážně není a ani nemá být vůbec sportovní.

Jednak výkon 212 koní tomuhle vozu nevěřím ani náhodou, jednak naladění podvozku sice dobře zvládá filtrovat nerovnosti, ale celé to působí takovým rozbředlým dojmem a rozhodně nemáte chuť krájet zatáčky. Městská dlažba a příčné nerovnosti pak odhalí odskakování podvozku a drnčení plastů v interiéru.

Abych jenom nekritizoval, musím uznat, že Dolphin G nabídne opravdu hodně výbavy, především asistenčních systémů, které u konkurence mnohdy nedostanete ani za příplatek.

Líbí se mi integrované služby Google, head-up displej je také v této třídě celkem sci-fi a přístup do vozu pomocí NFC klíče v chytrém telefonu je návykový. Často do našeho rodinného auta chodím právě pomocí mobilu, když někde zapomenu klíče, i když jsem dost oldschool a na klasický plechový klíček s dírkou a přívěskem, který zanechává na dveřích škrábance a píchne mě do kolene při každém meziplynu, nedám dopustit.

Udržování v jízdním pruhu a adaptivní tempomat fungují dobře, tempomat se dokonce umí sám rozjet po dlouhém stání za autem, kdy vás ostatní evropská auta vybízejí, že musíte buď šlápnout na plyn, nebo stisknout tlačítko RESUME. Chápu, že na to asi bude nějaký předpis a důvěra v techniku nesmí být slepá, ale líbí se mi, že se o rozjíždění v kolonách nemusím vůbec starat.

Na druhou stranu nalezení jednotlivých asistentů a jejich vypnutí v menu vyžaduje hodně trpělivosti, zejména v množství nicneříkajících zkratek a stupidního překladu do češtiny.

Pochvalu si zaslouží také rozložení páček pod volantem – vlevo na blinkrech najdete i stěrače, vpravo ovládáte převodovku, což je poslední dobou velký trend a osobně mi to moc vyhovuje. Líbí se mi také vertikální umístění bezdrátového nabíjení telefonu, takže na něj dobře vidíte, když potřebujete rychle mrknout na notifikaci.

Čínské značky umějí nabídnout hodně muziky za málo peněz a BYD Dolphin G DM-i to množstvím výbavy a úctyhodným dojezdem splňuje. Na některé zákazníky to možná může platit, já osobně ale od auta stále ještě požaduji jistou míru sofistikovanosti.

Takovou tu až německou, pedantskou odladěnost, kdy všechno v autě funguje a dává smysl tak, jak má. A to tady prostě pořád není, i když BYD je v tom nejdál.