Má otvírák na pivo, pohon na LPG a pole se nebojí. Vyzkoušeli jsme ideální auto pro český venkov

Tohle auto pohybující se na pomezí SUV a offroadu působí jako Defender, jenže stojí půlku. Má pro český trh naprosto neznámé a skoro až krkolomné označení, ale jinak slibuje lákavé věci, na které by mohl slyšet i tuzemský zákazník. Nabízí výkon Škody Octavia RS, ale zároveň také pohon na LPG. Má pohon všech kol, terénu se nebojí, výbavou nešetří a přidává otvírák na lahváče integrovaný do pátých dveří. Oficiální původ je z Itálie, ale fakticky je to Číňan. Tak co myslíte, bude tohle ideál pro český venkov, nebo to je jenom plagiát z Wishe, kterému se mohou zaběhnutá SUV typu Kodiaq nebo Tiguan vesele smát? 

V Česku je ICH-X zcela nové jméno, ale není to tak jednoduché, jako v případě některých jiných čínských značek, které prostě tamní automobilky pouze uvedly na další evropský trh. ICH-X patří pod italskou společnost DR Automobiles, která dováží automobily čínských výrobců, upravuje je pro evropský trh a následně je prodává pod vlastními značkami. Pokud jste v posledních letech byli v Itálii, mohli jste si povšimnout velmi populárních malých SUV s obří maskou a velkým nápisem DR nebo Evo. Tak přesně ta patří do DR, stejně jako ICH-X K3. 

Samotné K3 je evropskou verzí čínského modelu Jetour Traveller, který pochází z koncernu Chery. Automobil vzniká z převážné části v Číně a do Evropy se dováží prakticky dokončený. V Itálii následně dostane označení ICH-X, evropskou homologaci, některé specifické prvky výbavy a případně systém LPG. To není náhoda, LPG (v Itálii označované jako GPL) mají na Apeninském poloostrově i v dnešní době hodně v lásce. Shodou okolností LPG dodnes rezonuje také v Česku a může to být potenciální trumf tohoto auta. 

Aby to bylo ještě o něco více zamotané, původně tato značka nebyla ICH-X, ale DR Automobiles použilo název ICKX. To se pochopitelně moc nezamlouvalo slavnému belgickému závodníkovi. Jacky Ickx se ohradil prostřednictvím právníků a značka musela být změněna na současné ICH-X, což se ale čte stejně. Takže to je pořád „Ickx K3“. 

Značka ICH-X prodává na českém trhu dva modely. K2 je menší off-road (něco jako takový Wrangler) s cenou od 1,4 milionu korun. K3 je větší a civilnější (něco jako takový Defender), ale je levnější. Cena je od 1,1 milionu. K2 má diesel, zatímco testovaná K3 je dostupná pouze s benzinovým dvoulitrem. Volit lze jen to, zda chcete LPG, nebo ne. 

Kdo si myslel, že nějaké čínsko-italské ICH-X bude soupeřit s Dacií, ten už asi vzhledem k cenovkám vystřízlivěl. Obecná mantra „čínské auto = levné auto“ dávno neplatí a tenhle případ to potvrzuje. Cenovkou se ICH-X K3 může porovnávat s nějakou levnější verzí Škody Kodiaq. Tím spíš, že to není žádný drobeček a v některých směrech tuzemské SUV dost výrazně přerůstá. Na délku K3 měří 4785 mm, na šířku 2006 mm a na výšku 1880 mm, přičemž mezi nápravami má rovných 2800 mm. Ve srovnání se současnou Škodou Kodiaq je tedy jen o 27 mm delší, ale zároveň o citelných 142 mm širší a přibližně o 20 centimetrů vyšší.

Pro zajímavost, vizáž Defenderu 110 nabízí i porovnání s britským modelem, které je ale pochopitelně úplně mimo. ICH-X je sice zhruba stejně široké, ale včetně zadní rezervy přibližně o 23 centimetrů kratší, téměř o devět centimetrů nižší a má o 22 centimetrů kratší rozvor. A stojí půlku. A aby ten guláš byl opravdu velmi poctivý, tak jméno K3 a K2 by mohlo vzhledem k nedávnému příchodu K4 naznačovat také příbuznost s Kiou. 

O tom, že tohle je malý Defender, se psalo hned po představení modelu K3 jako takového. Mohou za to základní prvky designu. Především zadní část Land Rover hodně připomíná. U DR Automobiles to okořenili také identickou barvou Land Roveru, kterou má i testované auto, některými prvky interiéru a skoro bych se vsadil (ačkoliv jsem Land Rover teď delší dobu neměl), že identický je i font čísel a písmen na přístrojovém štítu a dokonce je dost podobný i zvuk blinkrů. 

V realitě denního světla si ale tohle auto nakonec s Defenderem asi nikdo nesplete, protože výsledek je spíš ve stylu „pejsek a kočička dělali dort“. Přední část připomíná Ford, zboku jsou na autě vidět prvky Land Cruiseru, zezadu je to asi Land Rover. Jsem si ale skoro jistý tím, že reálným zákazníkům je vcelku jedno, čemu se co podobá. A navíc výsledek je celkem líbivý. 

Dojem kazí jen přemíra „fejkových“ detailů. Na kapotě jsou falešné úchyty, na zadních dveřích jsou falešné panty, za předními koly jsou falešné výdechy, na náraznících jsou jakési falešné hranaté diody a vpředu jsou dokonce i falešná vyprošťovací oka. A na to, proč kryt rezervy vypadá jako hranatý wallbox, jsem za celý týden testu také nepřišel. Nicméně tenhle wallbox má jednu zásadní výhodu. Ukryta je pod ním dojezdová rezerva. Takže i když máte auto na LPG, kde nádrž zabere prostor pro rezervu pod dnem zavazadelníku, náhradní kolo si s sebou stejně vezete. 

Na českém trhu existuje pouze jedna výbava tohoto auta a ta je kompletní. Podle toho interiér také vypadá. Po otevření dveří vás zaujme trochu zvláštní odér, který mi připomněl deset let stará asijská auta, ale tak nějak jsem si na to zvyknul. Mnohem více mne na úvod rozčílilo, že jsem nebyl schopný nastavit si zrcátka a teplotu klimatizace. Speciálně ta zrcátka bych se nebál označit za ergonomickou zrůdnost, kterou bohužel převzaly i jiné automobilky mnohem zvučnějších jmen. Jako třeba Volvo. 

Nastavení probíhá tak, že si stáhnu na displeji shora lištu, tam aktivuji nastavení zrcátek a pak využívám tlačítka na volantu. Do stran používám šipky, nahoru a dolů roluji válečkem na volantu. Teorie je asi taková, že jednou si to nastavím a pak už takovéto nastavování nepotřebuji. Je to omyl. Trochu si to potřebuji upravit vždycky, když parkuji podélně k obrubníku. A s tímhle systémem pak roluji kolečkem jak zběsilý. To fakt je takový problém přidat někam dvě tlačítka navíc? 

S klimatizací je to podobně. Uprostřed mám gigantický 15,6palcový televizor. Ale soudruzi jaksi zapomněli, že by třeba bylo dobré na displeji vyhradit nějakou stálou lištu, přes kterou se vždy dostanu k té klimatizaci. Takže když má člověk puštěný Apple CarPlay a tam ještě třeba Spotify a chce si změnit teplotu, musí vyskákat ze všech menu až do toho základního, dát šipku zpět, tím se dostane do základního infotainmentu vozu a až potom si může nastavit teplotu. Geniální!

Ke klimatizaci ještě jedna poznámka. ICH-X je už několikáté čínské auto, které jsem testoval a kde klimatizace fungovala dost divně. Abych se necítil jako v mrazáku, bylo nutné nastavit teplotu na 22 stupňů, přičemž venku bylo 23 °C. Zřejmě nějaký špatný senzor. Za další ergonomickou zrůdnost pak považuji hranatý volant. Já chápu, že to je cool, ale tohle je přece terénní auto. Ručkování někde na polní cestě mezi stromy na takovémto volantu je vskutku zážitek. 

Ano, výtek by se našlo více, ale nemělo by zapadnout, že tohle auto má i své dost silné interiérové stránky. Materiály jsou fakt na úrovni. Sedadla mají velmi příjemné čalounění a všechno působí robustně. Po pár dnech jsem se přistihl při tom, že v autě, nad kterým jsem se nejdřív rozčiloval, se mi začíná líbit. 

Vzadu je místa opravdu hodně, zejména v podélném směru. Potěší i úplně rovná podlaha. Překvapením byly úchyty ISOFIX na místě spolujezdce. V Číně si dali záležet i na efektních detailech. Loketní opěrky ve dveřích mají v sobě prostor pro uložení nějaké menší věci, třeba deštníku. Kosmetická zrcátka mají osvětlení kolem dokola jak v nějakém kosmetickém salonu no a pro český trh je absolutní peckou integrovaný otvírák na lahváče v zadních dveřích. 

Samozřejmě to není otvírák na lahvové pivo, ale otvírák na jakoukoliv flašku. A je to také úplná zbytečnost, ale v našich končinách je to zábavný detail. Automobilka tohle doplnila ještě držáky na nápoje právě v zadních dveřích. Vize by snad měla být taková, že někde zakempujete, sednete si do kufru a budete vesele popíjet. Podstatnější je ale nakonec ještě jiný detail. Dveře otevírané do boku, ještě navíc s rezervou, jsou dost těžké a hůře se zavírají. Tady je stačí přivřít, auto má na pátých dveřích elektrické dovírání. Objem zavazadelníku se v české brožuře neuvádí, podle informací na internetu by to mělo být 580 litrů včetně prostoru pod dnem, které zabírá u LPG nádrž na plyn. Bez ní to je 300 litrů. Zavazadelník je jednoduše malý vzhledem k tomu, o jak velké auto vlastně jde. 

Jediným dostupným motorem pro K3 je benzinový dvoulitr. Má 245 koní při jízdě na benzin, což donedávna bylo maximum u Kodiaqu RS nebo Octavie RS dostupné za pořádný příplatek. Tady je to standard. Režim na LPG znamená snížení výkonu na 238 koní. V praxi to nepoznáte ani náhodou. Dynamika je totiž velmi solidní a je jedno, na co zrovna jedete. 

Motor, respektive převodovka, má ale jinou speciální vlastnost. To auto se občas rozjíždí jak učeň druhou hodinu v autoškole. Než převodovka zabere, trvá to doslova celou věčnost. Nepříjemné je to hlavně při parkování, protože šlapete na plyn, pořád se nic neděje a jen čekáte, kdy to zabere, abyste kvůli poměrně velké dávce plynu poskočili dopředu, nebo dozadu. Přitom jindy bych přísahal, že při pomalé jízdě je naopak první reakce na plyn přehnaně rychlá. Pochopitelně když při jízdě ale chcete opravdu pořádně zrychlit a dáte plyn na podlahu, musíte počkat, než se celé hnací ústrojí rozmyslí, co tam zařadí. Tahle vlastnost mi na celém ICH-X K3 vadila asi nejvíce. 

Jinak ale motor zaujme svou kultivovaností a celkově je interiér i při jízdě po dálnici velmi tichý. Spotřeba se pohybuje kolem deseti litrů benzinu. U plynu by to mělo být zhruba 13 l/100 km, ale protože je LPG doděláváno dodatečně, spotřebu plynu nikde nevidíte. Dokonce jsem si občas nebyl úplně jistý tím, zda auto jede na plyn, nebo na benzin. Tlačítko pro přepínání vlevo pod volantem modře nesvítilo, což jsem si vyložil tak, že plyn už v nádrži není. Ale dojezd na benzin vůbec neubýval. Mimochodem, na to tlačítko je dobré dávat pozor. Při nastupování do něj snadno kopnete kolenem a dost to bolí. 

Palivová nádrž má objem 70 litrů a nádrž na LPG dalších 52 litrů. O nedostatek dojezdu se tady opravdu není potřeba obávat. 

Zkušenost s čínskými auty je obecně taková, že mají kdejakou elektronickou hračku typu otáčecího displeje, ale jízdní vlastnosti za moc nestojí. Nevím, jestli zde za to mohou ony italské dokončovací práce, ale K3 nejezdí vůbec špatně. Vlastně jezdí hodně dobře. I na dvacítkách je pohodlné, v zatáčkách působí jistě a neztratí se ani na dálnici. V rozletu ho musí utnout omezovač nastavený na 185 km/h. 

Kvůli převodovce samozřejmě sportovní jízda není to, co by tohle auto chtělo provádět, ale běžné cestování vás rozhodně ničím urážet nebude. Pokud budete akceptovat ty zvláštní rozjezdy. 

K3 míří do terénu a ačkoliv přímo nestojí na rámovém podvozku, vypadá dost odolně. I na pohled podvozek působí vcelku masivně a na polní cestě utlumí i větší nerovnosti při svižnější jízdě. Světlá výška je 22 cm a malinkaté převisy karoserie slibují výborné nájezdové úhly. Pohon všech kol obstarává mezinápravová spojka a vzadu je diferenciál s elektronicky řízenou svorností. Na redukci zapomeňte, ale v kombinaci s jízdními režimy pro různé terény tohle auto zvládne v terénu i tak opravdu dost.  

To s tím venkovem v titulku je samozřejmě nadsázka. Na venkově uděláte s ICH-X K3 hodně parády jak někde na polní cestě, tak na náměstí před jednotou. Ale pro řekněme zemědělské použití je K3 prostě moc drahé. Jenže když se podíváme na konkurenci, tak za 1,1 milionu moc není z čeho vybírat. Land Cruiser stojí 2,2 milionu, Wrangler vyjde na 1,7 milionu, Defender je cenově úplně mimo a tím jsme víceméně skončili. Ostatní konkurenti už jsou čistokrevná SUV, často s nižším výkonem (Kodiaq za 1,1 milionu má benzinovou jedna-pětku) a horší výbavou. A bez LPG. 

Osobně bych se trochu bál dát víc než milion za auto, kde se kombinuje čínský původ a italská „preciznost“. Navíc pod zcela neznámou značkou. Je to už dost peněz a jednou takové auto člověk bude asi chtít prodat. Ojetý Kodiaq se jistě prodá lépe než něco, co se jmenuje K3 (a není to Kia). Otázkou je také počet servisních míst. Ale na druhou stranu nemohu říci, že by se mi „í-cé-há-x“ nelíbilo. Ten důraz na terén mi je sympatický, stejně jako zpracování interiéru, pětiletá záruka nebo obrovský dojezd. Takže jestli máte odvahu a potřebujete něco do terénu, nemusela by to být špatná volba.