Na víkendový výlet je to pro nás jasná volba
Z města se přesuneme na hladké okresky, kde jsme si konečně mohli vychutnat pravé kouzlo Fordu Mustang Mach 1. Kombinace pohodlného podvozku, charismatického osmiválcového motoru, hlučných výfuků a manuální převodovky Tremec udělala z každého ujetého kilometru doživotí zážitek. Mělo to ale jednu podmínku, nesměli jsme moc šlapat na plyn. U mustangu totiž platí pravidlo, že čím pomaleji jedete, tím si jízdu více užíváte. V klidném tempu byl Mach 1 naprosto skvělý stroj, který ve své cenové relaci nemá v Evropě konkurenci. Problém nastal v momentě, když jsme chtěli na klikatých cestách z motoru 5.0 V8 vymáčknout všech 460 koní. V tu chvíli se mustang splašil jako pravý divoký kůň a bylo náročné ho v zatáčkách krotit. Velký podíl na tom mělo řízení, které sice bylo poměrně ostré, ale trpělo na citelnou vůli ve středové poloze a především řidiči nedávalo naprosto žádnou zpětnou vazbu od předních kol. To samé platilo i o podvozku. Šofér nedokázal vůz kvůli měkkým tlumičům číst "zadkem" a Mustang se tak při ostrém tempu stával nepředvídatelným. Podruhé ale zdůrazňujeme, že Mach 1 není sportovní auto, ale GT (Gran Turismo) tudíž mu jeho horší jízdní vlastnosti při agresivním tempu můžeme odpustit.
Vše totiž dokázal vynahradit charismatický motor dřímající pod obrovskou přední kapotou. Ten sice nepatřil mezi vyložené dravce (atmosférický pětilitr byl v reálu provozu podobě dynamický jako dvoulitr s turbem), avšak v autě jako je mustangu nejde o samotný výkon agregátu, ale o jeho charakter. Osmiválec měl díky absenci turba mnohem sametovější chod a naprosto perfektní zvuk. Dokonce nás mile překvapila jeho průměrná spotřeba benzínu mimo město, která se pohybovala kolem 7,8 litrů paliva na sto kilometrů.