S poctivostí nejdál dojdeš a s dieselem nejdál dojedeš. Modernizované Sorento má pořád obojí

Čtvrtá generace Sorenta se v provozu zas tak moc často nevidí. Auto mělo podobnou smůlu jako třeba Subaru Forester minulé generace, tedy že přišlo na trh v bláznivé covidové době. Bylo to ale velké, dobře jezdící i pěkně vypadající SUV za celkem rozumné peníze, přestože i Kia mezigeneračně zdražila. Pokud nové Sorento potkáte na silnici dnes, nepřehlédnete ho ani omylem. Modernizace ze závěrku roku 2023 mu dala možná trochu zběsilý design, ale jinak zůstává vše při starém. A to včetně přítomnosti dieselu v nabídce. Děkujeme. 

Sorento dostalo moderní vzhled po vzoru designového stylu, který odstartoval obří elektromobil EV9. Ani v době zápůjčky, ani dnes při pohledu na fotky z testu si nejsem jistý, jestli to je změna k lepšímu. Auto teď má asi tak dvojnásobnou masku chladiče, zvláštně tvarované denní svícení a z mého pohledu jaksi ztratilo tvář. Ale to jsou jen subjektivní dojmy, třeba se vám výsledek bude líbit. Každopádně něco takového v provozu určitě nepřehlédnete. 

Ostatní části karoserie se už tak radikálně nezměnily. Do nabídky spolu s modernizací přibylo také několik nových odstínů barvy karoserie, přičemž testovaná ocelová šedá mezi novinky nepatří. Pokud sáhnete po spalovacím motoru, můžete dostat auto postavené až na dvacítkách. Elektrifikované verze mají devatenáctky. Ty bohatě postačí, přesvědčit se o tom můžete v galerii. I testovaný vůz je dostal. 

Druhou oblastí, která se spolu s modernizací dost změnila, je palubní deska. I Sorento používá dva 12,3palcové displeje spojené do jednoho celku imitujícího zakřivenou obrazovku. Kromě toho tu je také head-up displej a ještě jeden malý displej na panelu, kde mohou být ovladače klimatizace, ale také ovladače infotainmentu. Tohle přepínací řešení si Sorento převzalo z modelů, jako je EV6. Původně se mi líbilo, nicméně teď si tím nejsem úplně jistý. Především proto, že tlačítko pro přepínání funkcí je hodně malé a celkově i otočné ovladače, které tu zbyly, jsou dost malé. 

Když je řeč o otočných ovladačích, tak ty má Kia opravdu v lásce. Podobu velkého otočného ovladače má také volič převodovky, trochu menším si vybíráte jízdní režimy. Jak ty silniční, tak ty terénní. V autě také mohou být přední sedadla v provedení business class, která měl i testovaný exemplář. Takové sedadlo má dokonce i řidič, ale protože tohle není elektromobil, asi využití úplně nenajdou. S dieselem u nabíječek opravdu tvrdnout nebudete. 

Šikovné je digitální zpětné zrcátko, protože jednak uvidíte dozadu bez ohledu na to, jestli ve druhé či třetí řadě někdo sedí, jednak je kamera umístěná tak, že se moc nešpiní. Takže dozadu uvidíte pořád. Modernizace také přinesla různé technologické vychytávky, jako třeba plošku pro otisk prstu nebo možnost používat mobil místo klíčku. Sorento tak má vlastně všechno, co by dnešní moderní SUV mít mělo. 

Největší radost vám ale nakonec ze všeho nejvíc stejně udělá hlavně vnitřní prostor, což byla vždycky silná stránka tohoto modelu. I v téhle generaci je ho tady na rozdávání a dost místa je všude. Dokonce i třetí řada je dobře použitelná. Pokud sedadla nepotřebujete, můžete je sklopit elektricky jak u nějakého Range Roveru. V případě testovaného kusu bylo tohle všechno zabalené ještě do parádního čalounění dodávaného v rámci příplatku Paket Nappa. Protože jsme testovali výbavu TOP, byl tenhle paket jeden pouze ze dvou příplatků. Stál 25 tisíc. Tím druhým příplatkem byla právě třetí řada rovněž za 25 tisíc. 

Kia si u Sorenta na rozdíl od nového Santa Fe ponechala širší nabídku motorů. Takže kromě hybridu a plug-in hybridu pořád v ceníku najdete i dieselový čtyřválec 2.2 CRDi, který jsem našel také pod kapotou testovaného auta. Má 190 koní, 440 Nm a jakkoliv elektrifikované pohony mají svá jasná pozitiva, tenhle motor se prostě k takhle velkému na cesty stvořenému rodinnému autu hodí úplně ze všeho nejvíce. A tento test mi to znovu důrazně připomněl. 

Elektromobilní nadšenci rádi říkají, že je tankování na čerpacích stanicích obtěžuje a že je obtěžuje rachtání motoru, ale to moderní auta nedělají. Nebo to alespoň nedělalo tohle Sorento. Diesel je slyšet pod plynem jen vzdáleně a při ustálené jízdě o něm nevíte vůbec. Vibrace produkuje jen naprosto minimální. Na dálnici pak i naftové Sorento nabízí skoro až elektromobilní zážitek. Ve 130 km/h motor točí dva tisíce a neruší vůbec ničím. Ani aerodynamického hluku není při jízdě přehnaně hodně. 

Spotřeba se na dálnici pohybuje kolem 8,5 l/100 km při rychlosti 130 km/h. Nádrž je zde 67litrová, takže se vskutku není potřeba bát častějších návštěv čerpacích stanici. A to ani když vás v autě pojede sedm v zimě na lyže. Velkou výhodou oproti hybridním variantám pak je hmotnost přívěsu. Diesel utáhne 2,5 tuny, hybridy zvládnou jen něco málo přes tunu. 

Sorento je navíc pohodlné, ale je to 4,8 m dlouhá loď, takže žádné sportovní zážitky nečekejte. Ale to neumělo Sorento v žádné ze svých generací, takže na tom se nic nemění. Nejlépe autu jde cestování na dlouhé trasy a to i díky vynikajícímu naladění automatu. Obecně se dá říci, že tohle auto dělá prostě všechno tak, jak má. Důkazem budiž i fakt, že na nastavení jízdních režimů nebo na manuální řazení jsem za celý týden nesahal. Vůbec jsem to nepotřeboval. 

Kia Sorento je celkově hodně vyzrálé auto bez větších chyb. Jasně, některá negativa se najdou. Třeba otravné pípání, které Kia z nějakého důvodu neumí u svých vozů obecně nastavit na řekněme méně invazivní úroveň. Takže vás jednou auto hlasitě prudí, že jedete přes limit, aby hned poté prudilo, že nedáváte pozor, ačkoliv vy způsobně sedíte za volantem, akorát prostě jedete holt po rovném úseku silnice. Jinak je to poctivé SUV se vším, co k tomu patří. Nijak nezakrývám, že navzdory tomu zvláštnímu vzhledu se mi pořád líbí. 

Otázkou ale je, jestli nakonec přece jen nesáhnout po něčem jiném, a to kvůli ceně. Také Sorento postupem let zdražovalo. Testovaný diesel představuje plnou palbu s cenovkou 1,5 milionu. Tahle cena je obhajitelná, ale není to nic výjimečného. Stačí se podívat tady do našeho porovnávače a hned uvidíte, že Kodiaq 2.0 TDI 142 kW stojí v kompletní výbavě o 40 tisíc méně a například nabídne mnohem lepší dynamiku. A nový Tayron naproti tomu vyjde s tím stejným dieselem jen o 40 tisíc dráž, ale zase je ještě o něco prostornější. 

Sorento bude patrně volbou pro toho, kdo chce sedmiletou záruku, nebo kdo nechce zapadnout v davu. Díky novému designu speciálně tenhle požadavek naplní korejský obr měrou vrchovatou.