Opravdové Subaru, ale na baterky. E-Outback se vyškrábe všude, jen nejezděte daleko od nabíječky

Nabídku Subaru dlouhé roky doplňovalo zvednuté kombi Outback, které vždy patřilo mezi oblíbené volby nadšených řidičů. Byť v posledních letech bylo kvůli slabým motorům dynamicky nepřesvědčivé, podvozkově je Outback možná nejschopnějším kombi na trhu, které se navíc rozhodně nebojí terénu díky šikovnému symetrickému pohonu všech kol.

Jenže Outback s největší pravděpodobností brzy skončí a nová generace je v nedohlednu. Jako náhrada přichází Subaru s modelem E-Outback. Na rozdíl od Outbacku jde ale o auto vyvinuté společně s Toyotou, na platformě sdílené s vozy Solterra, Uncharted, BZ4x a v neposlední řadě BZ4x Touring, s nímž si je E-Outback nejpodobnější. Jde tedy ještě vůbec o Subaru?

V první řadě je třeba říci to nejzásadnější. E-Outback vznikl na popud Subaru a BZ4x Touring od Toyoty vychází právě z E-Outbacku, nikoliv naopak. Z toho důvodu je E-Outback možná nejvíce Subaru ze všech elektromobilů, které má značka v nabídce a subjektivně je také nejhezčí. Výrazné dělené světlomety mu sedí, stejně jako zadní koncová světla spojená v jednu linku.

I jako celek je znát, že tohle nemá být jen další SUV. Naopak musím říci, že z E-Outbacku mám podobný pocit, jako když se podívám na klasický Outback - to je prostě kombík. Plastové lemy blatníků mu navíc dodávají onu offroadovou auru, že je přímo stavěný do terénu a na objevování míst, kam se s normálním elektromobilem nevydáte.

Uvnitř je E-Outback poněkud nuda pro člověka, který za poslední měsíce vystřídal všechny elektromobily značky. Interiér je totiž identický jako u Uncharted i Solterry s výjimkou několika drobných detailů. Zpracování je poměrně dobré, ale v této cenové třídě už bych očekával trochu více odlišností od základního modelu v nabídce.

To je každopádně asi největší výtka, která se dá k interiéru směřovat. Je totiž plný tlačítek pro nejdůležitější funkce, funkčnost je zde na velmi dobré úrovni. Žádné hledání jízdních režimů nebo vypínání trakce v infotainmentu nehrozí, byť některé věci ideální nejsou. Třeba automatické dálkové světlomety mají zvlášť tlačítko u levého kolene, což je chvályhodné, akorát by jejich zapnutí nemuselo doprovázet ostré světlo, které v některých úhlech oslňuje řidiče.

Potěší i samotným posezem. Ten totiž opravdu připomíná spíše vyvýšené kombi než SUV, jen si musíte zvyknout na specifický interiér s displejem přístrojového štítu až nad volantem. Samotný volant je pak šišatý, což je největší odlišnost od Toyot s klasickým kulatým. V tomto případě to ale dává poměrně smysl, volant aspoň neukrajuje z výhledu na displej. Pochválit musím i sedačky s dobrým bočním vedením, zároveň jsou komfortní i na delší cestě.

Trpět nebudou ani cestující vzadu, kde je dostatek místa i pro dospělé jedince. Na rozdíl od menšího Uncharted jsem neměl ani problém s místem nad hlavou, na nohy mám pak prostoru víc než dost. Většina zákazníků ale zvolí E-Outback hlavně kvůli obrovskému kufru o objemu až 633 litrů, který nabízí i prostor pod podlahou pro uskladnění nabíjecích kabelů.

Samotný infotainment je pak opět od Toyoty, což je z mého pohledu jen k dobru. Někomu může připadat složitější, pro mě je ale naopak poměrně přehledný a líbí se mi i zakomponovaná točítka pro nastavení teploty klimatizace. Je svižný, umí bezproblémové zrcadlení telefonu a vlastně mu nemám moc co vytknout. Přes den je navíc světlý, zatímco v noci ztmavne, aby tolik nenamáhal oči. Prouživatelské, že?

To už se nedá říci o asistenčních systémech. Tedy, o aktivním jízdním asistentovi, který drží auto na dálnici v pruhu a udržuje rychlost. Ano, funguje absolutně bezproblémově a využíval jsem ho rád. Horší je to s hlídáním rychlosti, které je dost hlučné, ale aspoň se dá rychle vypnout pomocí zkratky dostupné na dvě kliknutí z jakékoliv obrazovky v systému.

Nejotravnější je ale sledování pozornosti. Stěžuje si, že nevidí řidiče i při natočení volantu a když kameru na sloupku řízení zakryjete rukou, začne pípat neustále, dokud ji nedáte pryč. Kromě toho samozřejmě pípá i v absolutně zbytečných situacích, kdy třeba koukáte do pravého zpětného zrcátka. Pokud někdo ví, jak se vypíná, dejte nám to prosím vědět do komentářů. V systému to prostě nikde není a své tlačítko také nemá.

Pravděpodobně hlavní důvod, proč dají dlouholetí příznivci Subaru přednost E-Outbacku před Outbackem, bude dynamika. S výkonem 375 koní zrychlí na stovku za 4,5 sekundy, což z něj dělá nejlépe zrychlující auto značky, které by při sprintu porazilo dokonce i legendární Imprezu WRX STI. Žádný lenoch to tedy není, naladění plynového pedálu je také sympatické a v normálním režimu nijak zásadně nevybízí k plné akceleraci, byť jsou reakce rychlé.

E-Outback má nadvládu hlavně v terénu. Během testu panovaly poměrně nemilé podmínky, jak si můžete všimnout na fotografiích. Právě na cestičkách jako je ta na fotkách, kde jsem se málem při focení přerazil na kluzkém jílu, jsem si vyzkoušel schopnosti stálé čtyřkolky. Je pro mě až neuvěřitelné, že E-Outback se bez sebemenšího problému na letních pneumatikách vyhrabal i do svahu tam, kde jsem já v normálních botech klouzal a nadával si, proč jsem auto radši nefotil někde na parkovišti.

K tomu si přidejme i výborný podvozek, který je naladěný opravdu výborně. Je komfortní na nerovnostech, na dálnici příjemně pohupuje, přitom se ale nebojí ani zatáček. Na limitu je samozřejmě nedotáčivý, ale pokud v nedotáčivém smyku podržím plyn trochu déle, auto se přibrzděním jednotlivých kol začne přesouvat do přetáčivého smyku. Stabilizace samozřejmě nejde vypnout na stálo, jak je dnes bohužel běžné. Přitom právě E-Outback by tak mohl být opravdu elektromobilem pro rodinu nadšeného řidiče.

Ačkoliv E-Outback jezdí nadprůměrně dobře, jeho nabíjecí schopnosti a dojezd už tak zázračné nejsou. To je znát i při pohledu do tabulek technických parametrů, které ničím neohromí. Stejně jako na poměry třídy malá baterie o kapacitě 74,7 kWh (70 kWh využitelných), kvůli které je tabulkový kombinovaný dojezd pouze 477 kilometrů, nebo maximální rychlost nabíjení 150 kW.

S uvedeným dojezdem navíc můžete navíc počítat spíš ve městě a okolí. Při běžném ježdění okolo Prahy jsem udržoval spotřebu okolo 17-18 kWh/100 km, což není vzhledem k nižším teplotám vůbec špatné, horší už to bylo na dálnici. Vzal jsem E-Outback na cestu do Vysokého Mýta, přičemž cesta byla ze třetiny po okreskách kvůli opravám a uzavírkám. I tak jsem do Mýta dorazil se spotřebou poměrně vysokých 26,5 kWh/100 km.

Ano, přichází zima, je to velké auto, nicméně v kombinaci s menší baterií počítejte s dálničním dojezdem jen lehce přes 200 kilometrů. A nabíjení? Ani temperování baterie příliš nepomohlo, na deklarovaných 150 kW jsem se nedostal a maximálně mi stojan ukázal rychlost 114 kW. Je potřeba ale zmínit, že nabíjecí křivka výrazně neklesala a až okolo 80 % padla rychlost pod 90 kW.

Subaru E-Outback je na jednu stranu skvělé auto s příjemnou dynamikou, opravdu schopnou čtyřkolkou a výborným podvozkem, do kterého se vejde celá rodina i na velkou dovolenou. Na tu druhou jde o auto, které moc daleko nedojede a ještě se nabíjí poměrně pomalu (15-80 % nám zabralo přes 35 minut).

To se vozu, zejména s přihlédnutím k ceně, úplně odpustit nedá, byť vychází výrazně lépe než sesterská Toyota. Jenže konkurence v podobě kombíku neexistuje, musíme se proto podívat na SUV. Nově příchozí Škoda Peaq je i větší, stejně tak Peugeot 5008 nabídne až sedm míst. Srovnali jsme je v našem katalogu na tomto odkazu.