Už historicky jsou auta s úsporným naftovým motorem respektována jako ideální volba na dlouhé cestování, ale nejnovější situace ve světě to může rychle změnit. Běžné ceny motorové nafty po Evropě překračují 50 korun za litr a moderní elektrifikované benzinové motory umí stlačit reálnou spotřebu na až neuvěřitelnou hranici. Ověřili jsme si to při naší poslední cestě s dlouhodobě testovaným Jeepem do Itálie, kdy nás zase překvapil svou dobrovolnou dietou.
Když jsem se letos v červnu chystal do Chorvatska, představa cestování s mild-hybridním tříválcem našeho Jeepu Compass ve mně vyvolávala určitou nejistotu. Z pravidelného testování aut koncernu Stellantis se stejnou technikou si totiž pamatuji, že nejsou moc úsporná na dálnici, pokud se vyloženě neorientujete na spotřebu a nemáte zájem na povolení tlaku na pedál plynu. Jenže když opravdu zvolníte, začnete přemýšlet o tom, zda byste vůbec chtěli jet s dieselem, zejména při dnešních cenách.
A když jsem se nedávno chystal do Itálie, opět se mi v rukou objevily klíče našeho jeepu a já v tu chvíli znejistil. Do Chorvatska sice dojel levně, ale říkal jsem si, jak si bude vést na německých a italských dálnicích, kde se zpravidla jezdí vyšším tempem. A to v době, kdy se v Česku za litr obyčejného naturalu 95 platí kolem 46 korun, zatímco v zahraničí je dražší, a dokonce na dálnicích ještě výrazně více.
Už na začátku jsem měl pochybnosti, že trasu vedoucí do Maranella zvládneme na jednu nádrž, a dokonce i z čerpací stanice u Svaté Kateřiny nedaleko Rozvadova mi teoretický výpočet příliš nevycházel. Jenže pak přišla realita dnešního evropského provozu – na frekventovaných dálnicích jedete málokdy 130 km/h, mnohem častěji se plácáte tempem mezi stovkou a 120 km/h. To jsou provozní podmínky, které našemu compassu tuze vyhovují.
Najednou začne „přibývat“ benzin v nádrži a ukazatel dojezdu z dat palubního počítače roste – zejména v Rakousku na dálnicích s ekologickým limitem IG-L, při němž mohou spalovací auta jet nejvyšší povolenou rychlostí 100 km/h, je až neuvěřitelně úsporným autem. Projíždět dlouhý rovný úsek s přibližně nulovým sklonem s okamžitou spotřebou 4 l/100 km je realitou, nikoliv nesplnitelným snem evropských zákonodárců odpovědných za emisní předpisy.
Nejnáročnějším úsekem pro mild-hybrid s třemi válci a kombinovaným výkonem 107 kW (145 k) je nepochybně stoupání od Innsbrucku k Brennerskému průsmyku, ale poté už jedete jen z kopce dolu do Itálie, aby se dálnice vedoucí podél jezera Lago di Garda změnila na asfaltovou čáru protínající zemědělský region, kudy projíždíme až do Maranella. Zatímco Jeep jede z kopce, sleduji na aktuálním dojezdu, že to nakonec zvládneme bez tankování.
Po 900 kilometrech cesty jsme zastavili v cíli s výslednou hodnotou 5,7 l/100 km. Co jsem však nečekal, že se s touto hodnotou vrátíme i do domovské destinace nedaleko Prahy, protože jsem očekával, že při zpáteční cestě s větším podílem stoupání bude více „žrát“. Jenže se znovu dostavila realita pomalého provozu, v němž jel compass relativně levně vstříc i Alpám.
Zpáteční cesta ale nebyla úplně stejná. Z důvodu hustého provozu jsme nejeli přes Mnichov, Řezno a Rozvadov, avšak „spodem“ kolem Rosenheimu, Pasova do Česka přijeli přes hraniční přechod Strážný, nacházející se nedaleko Vimperku. K udržení této spotřeby nám tak pomohla mnohem větší část cesty po pomalejších okreskách, ačkoli z pohledu času nebyla nijak výrazně delší.
Největším překvapením cesty je navíc skutečnost, že s tříválcovým benzinovým mild-hybridem můžete cestovat levněji než s neelektrifikovaným čtyřválcovým turbodieselem. Stejnou cestu jsem v minulosti absolvoval už několikrát, vždy s octavií nebo superbem s motorem 2.0 TDI o výkonu 110 kW (150 k) a pokaždé jsem se vrátil se spotřebou kolem šesti litrů, ačkoli jsem v Německu mohl jet dynamičtěji.
Když jsem s jeepem však prodal tempo ve prospěch spotřeby, rázem jsem cestoval výrazně levněji, a to i s přihlédnutím k faktu, že jsem v Itálii tankoval extrémně drahý benzin za 2,16 eur (52,65 Kč) za litr. Nafta tam dokonce stála průměrných 2,35 eur (57,27 Kč). S tehdejší českou cenou pohybující se kolem 50 až 52 korun byla ještě nezvykle „levná“.
Jedinou přidanou hodnotou u mých v minulosti oblíbených škodovek na cestování je větší palivová nádrž, ovšem jen u superbu. Zatímco compass má objem 55 litrů, naftový superb pojme solidních 66 litrů, takže si s sebou vezete mnohem větší rezervu a nehrozí vám, že byste museli draze tankovat více, než je potřeba. Pro úplné srovnání pak uvedu, že octavia s totožnou spotřebou veze jen 45 litrů paliva.
Najeto tento měsíc: 5703 km
Celkem v testu: 8653 km
Spotřeba tento měsíc: 5,7 l/100 km
Celková spotřeba: 6,6 l/100 km
Efektivní jízda na spotřebu z mild-hybridním tříválcem koncernu Stellantis přitom není žádnou velkou vědou, stačí se držet několika málo návyků a doporučení. Už jsem uvedl, že nejvhodnější je jet do 120 km/h, ale když na krátkou dobu zrychlíte nebo vůz „pustíte“ z kopce větším tempem, na dlouhé trase se to nijak zvlášť neprojeví na celkovém výsledku. Z kopce navíc jedete zadarmo, ačkoli malý elektomotor vozu ve dvouspojkové převodovce stále rekuperuje a nedovoluje úplné plachtění.
Na rovinkách a do kopců je pak ideálním řešením nechat pravou nohu odpočívat a používat ji primárně na brzdění. Motor, respektive plyn, je vhodnější ovládat pomocí tlačítek na volantu pro adaptivní tempomat. I u toho je důležité postupovat plynule a s citem. Když například skončí úsek omezený na 80 km/h a můžete zrychlovat třeba na 120 km/h, není dobrým řešením podržet tlačítko až na tuto hodnotu.
Tříválec totiž rychle vyletí do vysokých otáček a sice budete akcelerovat rychleji, ale mnohem dráž. Více se mi osvědčilo rychlost postupně zvyšovat jednotlivými klikáními, třeba po dvou až třech kilometrech za hodinu. Motor v tomto režimu zvyšuje otáčky jen málo, takže mu skokově neroste okamžitá spotřeba i o více než pět litrů i více. A pokud hrozí zdržování provozu za sebou, můžete si pomoci lehkým přišlápnutím plynu pro účinnější využití nejsilnějšího středního otáčkového pásma.
Bude to znít divně, ale Jeep Compass e-Hybrid je vlastně docela dobré auto se spoustou negativ. Bohužel, největším problémem je malá porce výkonu, která neumožňuje rozumnou rezervu ve vyšších rychlostech na dálnicích. Každá razantnější akcelerace vyžaduje vysoké otáčky, abyste se například stihli někam zařadit, a při běžných 130 km/h se už reálná spotřeba pohybuje kolem 6,5 l/100 km a při strmějších stoupání je i mnohem vyšší.
Stále mi vadí i sladění motoru s elektromotorem. Doporučuji ponechat systém stop-start zapnutý a v kolonách potichu stát a s lehkou nohou na plynu popojíždět pomocí relativně slabého elektrického motoru, s nímž Jeep občas umí i zdržovat už vyvinutou rychlost. Připojení a odpojení spalovacího tříválce od pohonu je však obvykle doprovázeno cukáním a škubáním. V tomto ohledu vůz potřebuje hodně plynulosti ze strany řidiče, který se s ním musí naučit pracovat.
Dlouhodobě testovaný Jeep Compass e-Hybrid ale opět ukázal, že u některých aut je lepší vyhnout se předsudkům a nechat je „mluvit“ sama za sebe. Tohle SUV s malým slaboučkým motorem je totiž překvapivě příjemným autem pro cestování, byť tak na první pohled vůbec nemusí vypadat.
