Ford Explorer by se k nám bez hybridu nedostal. Používá ho ale jinak, než si ekologové představovali

Stalo se už dobrým zvykem, že evropská divize automobilky Ford čas od času pošle na tuzemské silnice nějaký zajímavý americký kousek, který si tak už nadšenci nemusí kupovat přes jiné dovozce. V minulosti to bylo například obří hranaté kombi Ford Flex, stejným způsobem se v českých cenících zabydlel Ford Edge nebo Mustang, který i díky tomu získal na popularitě. Poslední takovou novinkou je velké SUV Ford Explorer, které se tu může prodávat díky plug-in hybridnímu pohonu. Jak si ale během dnešního testu řekneme, elektromotor tu není až zas tak kvůli spotřebě, jako kvůli výkonu, který z tohoto obra dělá neuvěřitelně jezdící mašinu. A to v dobrém i špatném slova smyslu.

Ford Explorer působí na českých silnicích jako obr, což není ani tolik dáno jeho délkou mírně přesahující pět metrů a dvoumetrovou šířkou, ale spíš do hran oděnou karoserií. Ta mu dodává na mohutnosti. Tady jde o největší a nejluxusnější model, který Ford nabízí. Doma ve Spojených státech ale patří mezi středně velká SUV, s modrým oválem jezdí ještě větší model Expedition dostupný i v prodloužené verzi Max, která má na délku přes 5,6 metru!

Vůz se nabízí ve dvou výbavách Platinum a ST-Line, hlavním poznávacím znakem zvenčí je maska chladiče. Naše černá znamená ST-Line. Mezi oběma verzemi je jen 20tisícový rozdíl, obě dvě jsou plné nejrůznějších prvků až po strop. Rozdíl je tedy hlavně v designu. Testovanému kousku se sytě modrým lakem a 20“ koly to náramně slušelo. Přídí působí opravdu vyzývavě, záď by byla podle reakcí kolemjdoucích spíš obyčejnější, nebýt čtveřice výfuků, která tu není jen tak náhodou. O tom ale až později.

Design pracoviště řidiče už ale tak zajímavý není. Explorer má virtuální kokpit, který ale nemá mnoho zajímavých funkcí kromě pěkné uvítací obrazovky nebo grafiky při změně jízdních režimů. Volant s velmi tlustým věncem obšitý měkkou kůží ovšem příjemně padne do roky. Zajímavý je i na výšku situovaný displej zábavního systému, který je už ale také za luxusní konkurencí trochu opoždění. Celkově se ale ve voze sedí dobře s výborným výhledem dopředu. Více o interiéru najdete v přiložené fotogalerii s popisky:

Přesto se ještě musíme na moment zastavit u přepravní kapacity Fordu Explorer. Prodává se jako sedmimístné auto, přičemž zadní sedadla jsou elektricky sklopitelná pomocí praktických tlačítek v kufru. Místa na nohy je i ve třetí řadě dost, přece jen je ale určena pro nejmenší, kterým nebude vadit nižší podlaha pod nohama. Problém je ale s krytem kufru, který kvůli jeho velikosti není kam schovat, budete ho tedy muset se sedmi lidmi na palubě nechat doma. Pozor také při manipulaci s ním, tvrdý plast na stěnách kufru je velmi náchylný k poškrábání tvrdými kraji rolety. Za rok za dva to tu bude dost opotřebované.

Kufr je samozřejmě obrovský, určitou část ovšem zabírají sklopená sedadla. Pod roletou je tedy nižší. Vejde se sem 635 litrů nákladu. Auto jsme důkladně změřili, přesnější údaje najdete v katalogovém listu Exploreru (klikněte zde). První věcí, kterou by si nový majitel měl dokoupit, je podlážka. Ta tu totiž kvůli sklopeným sedadlům chybí a tak se vám věci velmi rychle rozutečou a zapadají do četných děr, ať už kapes na v rozích či do prostoru mezi sklopenými sedadly v třetí řadě a opěradly těch v řadě druhé. Alespoň že nabíjecí kabely se podařilo schovat do schránky.

Sedadla v celém autě jsou nesmírně pohodlná. Jedním důvodem je i fakt, že jsou dimenzovaná na průměrně těžší Američany. Jsou měkká, dobře do nich zapadnete a ani po mnoha kilometrech nevystoupíte unavení. Ve druhé řadě je ovšem jedna zvláštnost – podélně lze posouvat jen krajními sedadly, středové je napevno. Po chvilce šíbování tak nastává absolutní zmatek.

Nebýt plug-in hybridního soustrojí, Ford Explorer v Evropě nemáme. Díky němu si totiž v tabulce vykouzlil pohádkovou spotřebu 2,9 litru benzinu na 100 km. Na baterie ujede okolo 40 kilometrů, takže po městě nebo při dojíždění můžete jezdit bez lokálních emisí. Články lze dobít za čtyři hodiny z domácí zásuvky. Mise splněna. Jenže jestli plug-in hybrid Fordu Explorer stojí za pozornost, tak to rozhodně není kvůli bezemisnímu cestování. Mnohem zajímavější je výkon.

Zatímco evropské vozy většinou do plug-inů montují čtyřválce, Ford sáhl po třílitrovém šestiválci. Ten spolu s elektromotorem dokáže vyrobit výkon 336 kW, což je 457 koní! K tomu je tu ještě točivý moment 825 Nm. Výsledkem je až absurdní akcelerace - masivní SUV o hmotnosti 2,4 tuny dokáže vystřelit z nuly na 100 km/h za rovných šest sekund! Elektřina pomůže hlavně na začátku se švihem a bleskově následuje motor, který zpod přední kapoty i čtyř výfuků na zádi zahraje lahodnou zvukovou stopu – takové to čisté, vyloženě sportovně naladěné „vrrrrum“. Asi víte, o čem hovořím. Tohle se Američanům musí nechat, zvukové doprovody opravdu umí.

Byl by to fakt skvělý plug-in hybrid, nebýt příšerného spojení s 10stupňovou automatickou převodovkou a brzdou, která nešikovně přehazuje mezi opravdovým brzděním a rekuperací. Automat je zase i v normálním režimu jako na trní. Zejména při pomalém popojíždění má tendenci cukat a škubat, a to přímo nebezpečně, kdy po mírném „polechtání“ plynu auto poskočí velmi rychle dopředu, až se řidič lekne. Chce to opravdu pevné nervy manévrovat v podzemní garáži nebo parkovat podélně u chodníku. Automat pak zmatkuje i ve vyšších rychlostech a celkově je jízda s autem taková uskákaná až rozpačitá. Tedy až na jednu výjimku – pod plným plynem vykvete do krásy, čehož si ale bohužel nelze s ohledem na bodové konto užívat neustále.

Přitom i reálnou spotřebou tohle auto velmi potěšilo. I když už dojezd na baterii ukazoval 0 km, systém byl pořád schopný odpojovat motor ve chvílích, kdy ho nebylo potřeba a tedy Explorer plachtil. Elektricky jezdil i chvílemi v malých městských rychlostech. I proto jsme se po týdnu dostali na 9,2 litru benzinu na 100 km. Je to moc? Znovu opakuji, že hovoříme o 2,4 tuny těžkém pětimetrovém SUV s výkonem 457 koní, které je schopné pokořit stovku za 6 sekund. Nám to přijde jako skvělý výsledek. A to i přesto, že tento plug-in hybrid nedosáhne na české ekologické značky EL. Alespoň díky obří 70litrové nádrži nabízí dojezd přes 700 kilometrů.

Z podvozkového hlediska je Ford Explorer pro Evropana bizarním vozem. U tak velkého SUV vy totiž automaticky čekal vzduchový podvozek nebo alespoň adaptivní tlumiče. Nic takového ale Američané pro Explorer nemají. Jeho tlumiče nejsou ani příliš zaměřené na pohodlí, což je vzhledem ke stavbě vozu překvapivé. Jako by víc chtěly hrát na sportovní notu. Jsou tužší, což spolu s hmotností a velikostí vozu přináší občas ne úplně příjemné chování na nerovných českých silnicích. Kdepak, rázů nebo bouchání od kol se nedočkáte, ale auto působí neklidně tím, jak příliš ostře kopíruje terén. Pak ale přijde ostřejší zatáčka a vy se do ní stejně kvůli hmotnosti vozu a velikosti budete muset poskládat spíš pomalu. Divné.

Řidič má k ruce obrovské množství jízdních režimů, které využije třeba v terénu nebo při tažení přívěsu, jenž může mít až 2,5 tuny. Také je tu celá plejáda bezpečnostních asistentů, samozřejmostí je adaptivní tempomat, pomocníci pro jízdu v pruzích, automatické parkování a další dnes běžná elektronická výbava. Naopak chybí třeba dnes běžný head-up displej. Posádku na cestě ovšem hýčká vyhřívání i chlazení sedadel, velmi kvalitní audio a tak dobré odhlučnění. Jde o dobrou volbu na dlouhé cesty zejména po dálnici. To prostě k velkému americkému vozu sluší.

Vtip je v tom, že příchod Exploreru do Evropy si Evropané musí také pořádně zaplatit. Na americkém trhu se totiž prodává s běžným benzinovým motorem od 34 tisíc dolarů (a je paradoxně levnější než menší Edge), což je v přepočtu 780 tisíc korun. Samozřejmě jde o cenu bez daně, která se liší stát od státu, ale pod milion se vejde zřejmě všude. To evropský plug-in je jiná liga. Ford Explorer koupíte za 2 019 900 korun, což je teritorium velkých SUV luxusních německých automobilek. A ta shodně nabízí mnohem kvalitnější svezení i zpracování.

Schválně jsme Explorer porovnali s BMW X5 a Mercedesem-Benz GLE s hybridními pohony. Výsledek srovnání najdete zde. A také jsme ho srovnali s korejskými plug-in hybridy, tedy Kiou Sorento a Hyundai Santa Fe, které jsou sice o poznání menší, ale stále poměrně velká SUV. A cenový rozdíl je obrovský. Srovnání najdete zde.

Na Ford Explorer je bezesporu jedinečný pohled. Vzhledem k ceně ale dokáže zaujmout výhradně skalní fanoušky a ty, kterým Evropa už přijde nudná a chtějí se odlišit. To je ale dobrou zprávou pro jeho budoucí majitele – středem pozornosti budou ještě dlouhou dobu. Technické údaje Fordu Explorer, výbavu a podrobnější ceník najdete v jeho katalogovém listu ZDE.