ECO energy Rally Bohemia v Transitu do zásuvky. Místy nám nestačila ani osobní auta

Většina automobilových nadšenců vnímá ECO Rally jako trapnou reklamu na elektromobilitu a já nebyl výjimka. O opaku mě přesvědčila až loňská účast, kdy jsem usedl za volant Škody Enyaq iV. Najednou jsem se nestačil divit, o jak adrenalinový sport doopravdy jde. Letos jsem se však rozhodl posunout zážitek ještě o několik levelů výš. Na startovní čáru ECO energy Rally Bohemia 2022 jsme se s kolegou navigátorem Martinem Lankašem postavili v čistě elektrickém sériovém Fordu Transit. V cestě nám však stál poněkud hraniční dojezd na jedno nabití, okruh v Sosnové, uzavřené rychlostní "erzety" a hlavně nízké pořadatelské stany.

V rallye ekologických vozidel nejde o to zajet měřené úseky co nejrychleji. I tak je ale soutěžení velmi dynamické. Na jednotlivé rychlostní zkoušky jsou totiž vypsány rychlostní průměry, které musí posádka co nejpřesněji dodržovat. Jde o takzvanou jízdu pravidelnosti. Tyto rychlostní průměry se navíc v průběhu jedné rychlostní zkoušky většinou několikrát mění. V praxi to tedy znamená, že jedete třeba tři kilometry ustáleným průměrem 49,9 km/h, pak třeba pět kilometrů průměrem 36,7 km/h, další 2,83 km průměrem 71,5 km/h a podobně.

Pořadatel soutěže připraví v průběhu každé erzety několik tajných měřících bodů, na kterých se každé posádce ověřuje odchylka od předepsaného průměru. Každá desetina sekundy, o kterou je posádka v tomto bodě dříve nebo později proti času vypočítanému podle rychlostního průměru, se trestá jedním trestným bodem. Vítězí ten, kdo má na konci celého závodu nejméně trestných bodů.

Zápletka je v tom, že drtivá většina rychlostních zkoušek ECO Energy Rally Bohemia vede po zakroucených úzkých polních a lesních silničkách, kde se často nevyhnou dvě auta a kde bývá i padesátka hrozivou rychlostí. A udržujte pravidelné tempo, když se vám neustále střídají prudké kopce nahoru a dolů, serpentiny, výmoly...

Navíc jedete za běžného provozu, takže každou chvíli vás někdo brzdí, a pak musíte dohánět, abyste minimalizovali ztráty. V lepším případě vás zablokuje ohleduplný řidič osobáku, který na nejbližším vhodném místě uhne, v tom horším nepřející šofér traktoru nebo bagru. K tomu každou chvíli najíždíte z vedlejší na hlavní, musíte dávat přednost a čas běží a běží... Zároveň se namátkově dohlíží i na dodržování dopravních předpisů. Například překročení maximální povolené rychlosti se penalizuje trestnými body.

K dodržení ideálního času slouží mobilní aplikace zvaná Rabbit, která přesně ukazuje jakou odchylku aktuálně posádka má. Jenže tahle aplikace je závislá na GPS v mobilním telefonu, a ta velmi často ztrácí signál pod stromy v lesních úsecích nebo v údolích sevřených mezi kopci a skalami. Na trase se posádka orientuje výhradně podle „roadbooku", tedy podle knížky, v niž jsou vyznačené veškeré odbočky, vzdálenosti a podobně.

Samostatnou disciplínou je potom pohár spotřeby. Jde pochopitelně o to, mít na konci soutěže co nejnižší spotřebu elektrické energie. Tu složitě vypočítávají pořadatelé nikoliv palubní počítač. Jakmile využijete rychlonabíjení, jste vyřazeni. Pokud se tedy chcete poháru spotřeby zúčastnit, jste odkázáni výhradně na pomalé dobíjení z 230V zásuvky na hlavním náměstí v Liberci.

Za volantem osobního elektromobilu zní podstata i pravidla ECO energy Rally Bohemia jako brnkačka, jenže z bidýlka Fordu E-Transit už jsme podobné pocity nesdíleli. Naším stěžejním cílem bylo dojet a přitom se zúčastnit poháru spotřeby. Pokud by se nám to totiž opravdu povedlo, byli bychom  pravděpodobně první posádkou na světě, která kdy podobný závod v sériové dodávce absolvovala. Samozřejmě jsme ale nechtěli být poslední.

Zahájení soutěže proběhlo na náměstí v České Lípě. Už při vjezdu do uzavřeného areálu však došlo k prvním potížím. Zaměstnanec ochranky stojící vedle značky „Vjezd povolen pouze účastníkům Rally Bohemia" nám jaksi nevěřil, že jsme jedni ze závodníků. Nechápu... Přesvědčili ho až naše účastnické kartičky. Samotný příjezd na zaplněné náměstí pak vyvolal slušné pozdvižení. Jakmile jsme zastavili, seběhl se hlouček zvědavců, jenž se udivoval z našeho soutěžního speciálu. Mnozí nevěřili vlastním očím, jiní nás zase označovali za blázny a zbytek se uškleboval zpovzdálí.

My s kolegou Martinem mezitím řešili další problém. Projedeme vůbec pod startovním obloukem? Po kratší diskuzi jsme se to rozhodli nanečisto zkusit. A ano vešli, sice s ohnutou anténou, ale přeci. Před zahájením první sekce jsme ještě polemizovali o dojezdu. Na palubním počítači totiž svítilo jen 164 kilometrů (plná baterka znamená dojezd 214 km) a nás čekalo 124,43. S tím, že se pojede dvě a půl kola na okruhu v Sosnové. Jenže ne na pravidelnost, ale na rychlost! To je dalších několik kilometrů mínus... Taktika tedy byla jasná, jet úsporně, ale zase ne tak, abychom byli poslední.

Start do první sekce s názvem FREE započal přesně v 19:35, přičemž na soutěžící čekalo celkem už zmiňovaných 124,43 kilometru. Z toho měřené, respektive počítané úseky, zabíraly 75,29 km. Zbytek byly přejezdy. Hned na úvod tedy bylo jasné, že část sekce pojedeme také za tmy. Do soutěže jsme vyrazili v dobré náladě a plní očekávání. Během chvíle jsme se dostali na obávanou Sosnovou, kde jsme měli absolvovat dvě a půl ostrého kola.

Za bouřlivého potlesku přítomných fanoušku jsme vyrazili na závodní okruh. Už první zatáčka prozradila, že Ford E-Transit není radno podceňovat. Díky nízkému těžišti a obrovské hmotnosti baterií držel na asfaltu jako přibytý kladivem. Ani náklony karoserie nebyly nějak hrozivé. I tak ale nedokázaly uklidnit mého vyděšeného navigátora Martina, který čekal, že se převrátíme. To se nakonec nestalo. Bohužel jsme však nemohli využít celý potenciál 198kilowatového elektromotoru, protože bychom už nedojeli do cíle celé sekce.

Sosnová pro nás nakonec skončila překvapením, za námi jsme nechali ještě dvě jiná osobní auta. Takže úspěch! Teď už jen zbývalo dojet do cíle první sekce a měřenými úseky projet s co nejmenší odchylkou. Jen dodám, že dojezd po Sosnové klesl na 125 kilometrů. Druhý úkol nám bohužel překazila jedna navigační chybka, kterou už jsme později nedokázali napravit. S vypnutou klimatizací, přístroji a dojezdem 19 km jsme nakonec dorazili do cílového Liberce, kde na nás čekalo ještě povolené rychlonabíjení. Z čerstvých výsledku jsme následně zjistili, že jsme nebyli jediní kdo zabloudil, a tudíž sdílíme chvost tabulky s několika dalšími vozy.

Druhý den byl pro nás zátěžoví, čekalo nás celkem 235 kilometrů, pouze se šestihodinovou dobíjecí pauzou. Bohužel už z obyčejné 230V zásuvky na libereckém náměstí, což znamenalo asi plus 14 kilometrů... Do první dopolední sekce s názvem ECO (118,82 km) jsme naštěstí vyjížděli s plnou baterkou, a tedy dojezdem 214 kilometrů. Všechno nakonec dopadlo podle plánu. Dojezd klesl jen na nějakých 120 kilometrů, neudělali jsme žádnou navigační chybu a zároveň jsme si věřili, že jsme měřícími úseky projeli s minimální odchylkou. A taky že ano! Podle výsledkové listiny jsme jako jedni z mála nezabloudili, a proto jsme se najedou ocitli v půlce tabulky.

Bohužel naše radost netrvala dlouho, pořadatelé v důsledku několika stížností jednu rychlostní zkoušku zrušili, prý kvůli špatně zaneseným informacím v roadbooku. A zrovna tu naší nejpovedenější... Tím jsme opět spadli na 21. místo z celkových třiadvaceti. Odpolední závod pak pro nás byl vyloženě zkouškou ohněm. Se stále slušným dojezdem 134 kilometrů jsme započali vůbec nejobávanější sekci číslo 3. Dvě ze čtyř rychlostních zkoušek totiž vedou po uzavřených tratích opravdové Rally Bohemia. A protože tu nehrozí nebezpečí střetu s jiným autem, nasadili tu pořadatelé pekelné rychlosti převyšující i 80 km/h. Na úzkých, klikatých, místy šotolinových cestičkách! S transitem!

První problém nastal hned při startu, kdy jsme se s autem nevešli pod pořadatelský stan, postavený přes celou šíři vozovky. Nezbývalo tedy nic jiného než se zapojit do práce a stan přenést pryč. Pak už následovalo několikakilometrové peklo. Neustále plný plyn a sekání zatáček, jak jen to šlo. Diváci šíleli a my se jen modlili, ať to ostudně nepošleme na střechu. Bylo až neuvěřitelné, co E-Transit zvládl absolvovat v plném tempu. Ani jednou v zatáčkách nezaváhal, fakt klobouk dolů, protože jsem ho vůbec nešetřil. Bohužel nepřekypoval takovým výkonem jako osobní elektromobily, což nás nakonec stálo i několik příček, ale na dodávku podobných rozměrů to bylo skoro za hranou fyzikálních zákonů.

Nakonec jsme na uzavřených rychlostních zkouškách obsadily dechberoucí 12. místo. Vůbec se nám však nepovedly zbylé dvě "erzety" v normálním provozu. Jednou nás zablokoval náklaďák a ve druhé jsme udělali navigátorskou chybu. V neposlední řadě byla ještě jedna rychlostní zkouška opět zrušena. Na naše pořadí to však zásadní vliv nemělo, v celkovém součtu po dvou dnech jsme drželi 21. příčku. Jo a co se týče dojezdu, zbývalo nám po celém dni 28 kilometrů!

Poslední den a poslední sekce s názvem WINNER byla rozhodující - 97,86 kilometrů z toho 76,44 km soutěžních. Přes noc se nám Ford E-TranSit dobil do 61 procent, což znamenalo asi 103 kilometrů dojezdu. Cílem bylo náměstí v Mladé Boleslavi, kde celá Rally Bohemia pravidelně končí. Vše probíhalo bez větších problému do doby, než jsem přehlédli chybu v roadbooku a jeli špatnou cestou. Ostatně jako polovina posádek, tudíž ji zase zrušili. Tentokrát však dobře i pro nás. Zbytek trasy jsme už jeli spíše na spotřebu.

Do Mladé Boleslavi jsme slavnostně dorazili ještě s 34kilometrovou rezervou. Konečné výsledky nakonec prozradily, že jsme po třech dnech a 450 ujetých kilometrech obsadili 19. místo. Nebýt všech zrušených erzet, troufnu si říci, že jsme někde v polovině žebříčku. Každopádně jsme byli spokojení, protože jsme dokázali, co nikdo jiný před námi. Absolvovali jsme celou ECO energy Rally Bohemia 2022 v elektrické dodávce Ford E-Transit, a to bez větších komplikací. Ostatní soutěžící nám jen chodili gratulovat a podivovali se nad schopnostmi našeho soutěžního speciálu. Pro zajímavost dodám, že v poháru spotřeby jsme byli jasně poslední, ale ještě aby ne, když proti nám stály elektromobily jako jsou Škoda Citigo iV nebo Peugeot 208...