Cupra Formentor VZ dokazuje, že zábavné předokolky ještě nevymřely. Ale něco to stojí

Takzvané Hot hatche pomalu mizí, ale Cupra Formentor VZ ukazuje, že zábavné předokolky ještě nevymřely. Vypadá jako rodinný crossover, ale na okreskách se chová jako ostrý hatchback. Pod kapotou má 265 koní, schopný podvozek a zvuk motoru potěší svou přirozeností. Jenže není to jen o rychlosti – Formentor zvládá i každodenní ježdění. I to jsme zjistili v našem týdenním testu.

Sportovních hot hatchů pomalu na trhu ubývá. Spolu s odchodem některých tradičních modelů, jako třeba Ford Focus nebo Renault Mégane (ten pokračuje zatím ve verzi sedan) se zkrátka z nabídky pomalu vytrácí i jejich nasupenější bratříčci. Proč mizí z nabídky, to víme už dlouho - důvodem jsou zákaznické preference, které se čím dál více ubírají směrem k přizvednutým vozům, chcete-li crossoverům či SUV. Jenže taková volba většinou znamená, že za více peněz dostanete auto, které má vlastně horší jízdní vlastnosti.

Ne však v případě Cupry Formentor. Nejprodávanější model mladé značky totiž jezdí famózně nezávisle na tom, jestli si vyberete základní motorizaci nebo vrcholné dvoulitry. Narozdíl od lidovějších vozů koncernu má totiž víceprvkovou zadní nápravu vždy, bez ohledu na výkon motoru. My jsme na test dostali verzi VZ s motorem 2.0 TSI a výkonem 265 koní, které se pojí s pohonem předních kol. To už je poměrně slušná porce výkonu, která Formentor posouvá právě mezi rychlé crossovery. Nebo snad hot-crossovery?

Většina konkurentů - jakými jsou třeba BMW X2 M35i nebo Audi SQ2 - však nabízí ještě o něco vyšší výkon i pohon všech kol. Pro tyto případy má Formentor v nabídce ještě dvoulitr se 333 koňmi a inteligentní čtyřkolku. Testovaná verze s pohonem předních kol v podstatě nemá adekvátní konkurenci, v našem srovnávači jsme však porovnali obě verze s jejich nejbližšími rivaly.

Cupra Formentor patří mezi kompaktní crossovery, narozdíl od svých koncernových sourozenců však hraje zejména na emoce, nikoliv rozum. Facelift vozu přinesl zejména novou příď připomínající žraločí nos se skvělými Matrix LED světlomety a vzadu nová zadní světla, základní tvary však zůstávají. To však vůbec není na škodu, naopak - Formentor patří mezi ty nejpohlednější crossovery, které na silnicích potkávám. Verze VZ je navíc tak trochu sleeper - od normálního Formentoru se vzhledově v podstatě neliší, snad jen výraznější koncovky výfuku trochu prozrazují, s čím máme tu čest.

Ani v interiéru příliš výstřelků není, naopak je poměrně konzervativní v tom nejlepším slova smyslu. Žádný dotykový volant, tady jsou stále klasická tlačítka s dobrou logikou rozmístění funkcí. Ten doplňují skvělé skořepinové sedačky s dobrým bočním vedením a nízkým posezem za volantem, díky čemuž si vlastně ani tolik jako v crossoveru nepřijdete. Snad jen ovládání klimatizace, integrované do infotainmentu, může někoho mrzet - pokud jste ale aspoň trochu jako já, nastavíte si teplotu jednou a pak si už maximálně zapnete výhřevy sedadel.

Nový infotainment je navíc znatelně použitelnější. Neseká se, spojení s telefonem je příkladně rychlé a bezproblémové, navíc patří mezi nejpřehlednější systémy na trhu. Ne tím, že by byl prostý funkcí, to vůbec - naopak, nastavuje se přes něj takřka vše, a že toho není málo. Vše je ale poměrně logicky rozmístěné a až tři menu si můžete dát do lišty rychlé volby - třeba nastavení asistentů nebo jízdních režimů. Co více si přát?

Asistenti navíc nejsou vůbec otravní. Cinkání upozornění na překročení rychlostního limitu je decentní a jde vypnout pár kliknutími, udržování v pruzích je nastavené velmi přátelsky a za volant zbytečně netahá. Na delší cestě zase oceníte Travel Assist, který umí sám přejíždět mezi pruhy a zvládá udržet pruh i ve složitějších zatáčkách, do kterých sám přibrzdí. To nás ale dnes tolik nezajímá, pojďme už radši sednout za volant a vyrazit na zakroucenou okresku - tam se totiž VZ cítí jako doma.

Pod kapotou Formentoru totiž bije přeplňovaný čtyřválec 2.0 TSI se stejným výkonem jako třeba Octavia RS. Ta je možná prostornější, ale zdaleka nemá tak příjemný jízdní projev jako Formentor. Ten je v komfortním režimu příjemně kultivovaný a pokud se budete aspoň trochu snažit, není problém jezdit pod osm litrů na sto kilometrů. Jenže kvůli tomu nepotřebujete ostřejší VZ, ne?

Vyrážím na svou oblíbenou okresku, zatím pohodovým tempem. Podvozek je tužší, ale ne uskákaný. Dává najevo, že se nemusím bát zatáčku vzít svižněji, ale zároveň mě příjemně houpe na větších nerovnostech. Ale už se blížíme k ceduli ukončující obec, tlačítkem na volantu tedy přepínám do režimu Cupra, který přiostří nejen motor, ale i adaptivní podvozek. Před voličem převodovky mačkám tlačítko ESC pro přepnutí do režimu Sport, aby nebyla stabilizace tolik omezující a pádly pod volantem podřazuji.

Z výfuku se ozývá vzdálené „brapapa“ a vyrážím. Díky elektricky řízenému samosvornému diferenciálu VAQ bez jediného odhrábnutí, Formentor celý výkon přenáší na silnici a omezovač se blíží. Pádlem řadím další převodový stupeň, bez kopanců a dramat - jen s lehkým odplivnutím. Počkat, jaké odplivnutí, nejsme pořád ve víceméně rodinném autě?

Výfuk VZ je totiž standardně vybaven klapkou. Ta se otevře pouze ve sportovních režimech, nebo v režimu Individual, budete-li si to přát. Navíc však v nastavení, narozdíl od většiny dnešních sportovních aut, najdete režim Pure. Ten vypne veškeré umělé zvuky z reproduktorů a nechá pouze otevřenou výfukovou klapku pro ty, kteří preferují přirozený zvuk motoru. Byť zde není dohrávaný žádný zvuk osmiválce jako u jiných aut, akustický systém Cupry zesilující zvuk motoru je v některých jízdních režimech stále poměrně výrazný. Je však nutné dodat, že pro zážitek na ještě vyšším levelu si můžete k vrcholné čtyřkolce připlatit za titanový výfuk od vyhlášené firmy Akrapovič - byť za poměrně tučných 110 tisíc korun.

Ale už se blížíme k první zatáčce. Opírám se do levého pedálu, velké brzdy se zakousnou do kotoučů a bez ztráty stability na zadní nápravě dobrzdí před apexem, stejně vyváženě jako normální hot hatch. Standardní progresivní řízení má poměrně rychlý převod, volantem mi stačí pouze lehce pootočit a zatáčkou se Formentor prosmýkne a už zase stojím na plynu a pádlem řadím další kvalt.

Formentor zcela jistě nepatří mezi nejlehčí vozy, o pohotovostní hmotnosti jen kousek pod 1,6 tuny však skoro nevíte. Rychlými serpentinami se protáhne pocitově stejně rychle jako znatelně lehčí vozy. Díky vyššímu podvozku si však lze mnohem více hrát s přenosem váhy, a to zejména v případě, že jej přepnete do komfortním režimu, kdy se bude více naklánět a působí mnohem přirozeněji. Při vypnuté stabilizaci tak lze vyvolat i přetáčivý smyk, pokud se o to budete snažit, mnohem spíše však v případě ztráty adheze narazíte na bezpečnou nedotáčivost.

Mnohem nadšenější však budete v případě, že pojedete svižně, ale ne na limitu. Formentor se pak chová sofistikovaně, ale stále předává dostatek vjemů. Výfuk si občas při odstavení plynu zabreptá, převodovka i v automatickém režimu řadí logicky a řízení působí až telepaticky rychle, stabilizace navíc při ostřejším průjezdu zatáčkou umí lehce dotáhnout stopu přibrzděním vnitřního zadního kola. Čistokrevný sporťák to samozřejmě není, na to jsou na trhu jiné vozy, ale Formentor VZ zcela jistě patří mezi adepty na jediné auto, pokud máte pouze jedno garážové stání a chcete od auta i trochu zábavy.

Španělové si to samozřejmě nechají patřičně zaplatit. Tento Formentor VZ začíná jen lehce pod 1,2 milionu, příplatky testovaného vozu vyškrábaly ještě o skoro 200 tisíc dráž. To už nejsou vysloveně malé peníze, za které můžete mít třeba slušně vybavený Volkswagen Golf GTI Clubsport nebo Formentor VZ se čtyřkolkou a 333 koňmi. Pokud však hledáte zábavné auto, do kterého se vám bude dobře nasedat, Formentor si vaší pozornost určitě zaslouží.