Čínštější než Volvo, přesto evropštější než ostatní. Lynk & Co 01 chce oslovit mladší zákazníky

Kompaktní SUV patří v Evropě mezi nejprodávanější vozy. Zdá se, že jich není nikdy dost, proto i většina čínských nováčků začíná právě se středně velkými crossovery. Nejinak je tomu i v případě Lynk & Co, což je poměrně mladá automobilka založená ve Švédsku. Spadá však pod čínský koncern Geely vlastnící i Volvo, společného tedy najdeme na vozech spoustu.

Narozdíl od Volva se však profiluje ne jako prémiová automobilka pro klidné a vyzrálé, ale cílí zejména na mladší ročníky toužící po zážitcích a stylovějším voze. A jak nejlépe zjistit, zda se to Lynku daří, než za volantem jejich prvního vozu vůbec?

Lynk & Co 01 není na evropském trhu novým modelem, již nějakou dobu se v Evropě prodává stylem předplatného a na západních silnicích patří mezi poměrně často potkávaná auta. Minulý rok již obdržel facelift, se kterým se bude snažit prosadit i u nás, automobilka vstoupila na český trh teprve nedávno.

Kompaktní SUV většinou bývají z mého pohledu ztělesněná nuda, Lynk 01 ale přináší poměrně neokoukaný design, který rozhodně neurazí. Zajímavé přední denní svícení spojené s blinkry navíc vidíte lehce i za jízdy, což je prvek, který z dnešních aut už skoro vymizel a osobně mě vzhled novinky opravdu oslovuje.

Zajímavá je „nulajednička” i uvnitř. Vývoj ve Švédsku zaručuje opravdu pěkné materiály i nápadité tvary, v rámci cenové třídy tak půjde o jedno z nejlépe zpracovaných aut, jaké si můžete pořídit. Kromě pěkné kombinace eko kůže, měkčených plastů a hliníku tak zaujme i decentním ambientním osvětlením, které je skryté i do vnitřních klik. Interiér pak celkově opravdu působí prémiovým dojmem a nemám výtky.

Lynk & Co 01 stojí na stejné platformě jako Volvo XC40, oproti němu je však o něco větší a nabízí i prostornější zavazadlový prostor. Uvnitř tedy působí prostorně a klidně zastane funkci rodinného vozu, pokud nepotřebujete vozit třeba kočárek. Spřízněnost nezapře ani některými ovládacími prvky, třeba páčky pod volantem jsou stejné, bohužel i logika řazení převodovky zůstává - je tedy nutné dvakrát páčkou pohnout, aby zařadila žádaný směr.

Největším rozdílem pak pro denní užívání zůstane infotainment. Zatímco Volvo využívá systém založený na Android Automotive, který už za ty roky dotáhli takřka k dokonalosti a patří k tomu nejlepšímu na trhu, Lynk & Co využívá vlastní systém, pravděpodobně převzatý od mateřského Geely.

Výrazně se tak neliší od většiny čínských vozů. Středobodem je velký displej, ve kterém ovládáte takřka vše od rádia, přes klimatizaci až po střešní okno. Vypadá samozřejmě hezky a moderně, jak už to tak čínské vozy dělají, problém nastává ve chvíli, kdy jej chcete začít používat.

Věřím tomu, že kdybych měl s vozem žít déle než pár dní, asi bych si na systém zvykl a vše se stihl naučit. Jenže složitě dohledávat, kde se nastavuje vyhřívání volantu a jak vypnout asistenční systémy, není jednoduché při jízdě. Tím spíše ve chvíli, kdy systém občas nezareaguje na dotyk a nebo se zasekne.

Dalším problémem může být i nastavení ztlumení jasu v noci, protože to Lynk neumí automaticky pomocí čidla. Je tak nutné si nastavit časy, kdy má vůz přepnout do tmavého režimu manuálně, což v dnešní době beru jako opravdový fail. Já nepotřebuji v autě selfie kameru (kdo jí reálně využívá?), rád bych jenom, aby se mě auto nesnažilo oslepit, když usednu za volant v noci.

Přál bych si i více individualizace displeje před řidičem. Ten totiž nabízí tři vzhledy (jeden s mapou), pevně dané jsou však komplikace - nalevo bude vždycky rychlost, napravo zase právě přehrávaná skladba. Jinak nenastavíte nic, pro zobrazení spotřeby tak musíte vždy zmáčknout tlačítko na volantu.

Zatímco infotainment je jako vytržený z většiny čínských aut, za podvozek a jeho nastavení si zaslouží Lynk & Co 01 pochvalu. Auto je totiž pohodlné, na nerovnostech nedrncá a přitom se ani nijak extrémně nenaklání.

Poměrně dobře zvládá i retardéry, přes které se ve vyšší rychlosti jen lehce nadzvedne a jako kdyby je přeskočil. Nějaké houpání tak nenastává a ani ostré rány nepřichází, do města plného rozbitých cest je tedy docela fajn parťákem. Tam oceníte i dobré kamery, díky kterým je parkování v kombinaci s velmi lehkým řízením docela sranda.

Právě zmiňované řízení však neoceníte kdekoliv jinde. Díky extrémnímu přeposilování na okresce působí, jako kdyby kola vůbec nebyla spojená s volantem ani při sportovním nastavení systému řízení. To však pravděpodobně nikdo u kompaktního SUV stejně nehledá, nedotáčivost však objevíte až ve chvíli, kdy auto putuje ven z pruhu.

Tomu se ale stejně budou snažit zabránit asistenční systémy, kterými je vůz vybaven. Bohužel zrovna udržování v pruzích není příliš přátelské a působí až agresivně ve snaze vás chránit. Zejména dálniční asistent je příliš ostrý a zároveň nejistý, což poznáte třeba při přejíždění z pruhu do pruhu. Sledování pozornosti i asistent hlídání rychlosti jsou samozřejmě otravné, pípání je však aspoň poměrně tiché a v rámci asijských vozů patří mezi nejlépe nastavené.

Lynk tak oproti Volvu boduje zejména plug-in hybridem, který XC40 vůbec nenabízí. Pod kapotou najdeme klasický 1,5litrový čtyřválec spojený s elektromotorem a vlastní třístupňovou převodovkou, které dohromady nabízí 276 koní na přední nápravě, díky kterým zvládne jet až 200 kilometrů v hodině - tedy o 20 více, než jakékoliv moderní Volvo. Díky velké baterii o kapacitě 17,6 kWh navíc čistě elektricky zvládne “nulajednička” až 75 kilometrů, což bohatě stačí na většinu denního dojíždění. Jak to tedy celé funguje?

Vlastně docela dobře. Lynk za volantem působí spíše jako elektromobil, zrychlení je slušné skoro vždy a výkonu je dostatek, akorát zamrzí dlouhá prodleva na plyn. To není až tolik problém při normální jízdě, více zamrzí třeba při vjezdu na hlavní silnici v hustém provozu, kdy si zkrátka vteřinovou prodlevu reakce dovolit nemůžete.

Jako elektromobil pak plug-in hybrid působí i kultivovaností. Nejenže nevíte o změně převodu v převodovce, jako kdyby vůbec neřadila, motor nijak nevibruje ani na volnoběh při stání na červené a odhlučnění je snad lepší než v luxusní limuzíně, ani aerodynamický hluk není příliš výrazný. To se Lynku opravdu povedlo a nebýt sportovního zobrazení s otáčkoměrem, vůbec nemáte šanci o nastartovaném motoru vědět.

Spotřeba pohonu je pak spíše průměrná. Ačkoliv nápisy na voze tvrdí, že Lynk bude jezdit za 0,9 litru na sto kilometrů, reálně jsem se během testovacího týdne po vybití baterie pohyboval průměrně někde okolo 7 litrů po městě, na dálnici zhruba o litr a půl více.

Lynk & Co 01 možná není čistokrevný Švéd, takový už dnes ale stejně neexistuje. Podvozek možná není nejsportovnější, s nerovnostmi se však vyrovná dobře a ani výkonný pohon není překážkou při pohonu pouze přední nápravy, zamrzí tak akorát průměrná vyšší spotřeba. Uvnitř je navíc překvapivě prémiový, byť celkový zážitek dost sráží příliš komplikovaný a neintuitivní infotainment.

Jenže to vše mu odpustíte ve chvíli, kdy otevřete ceník. Lynk & Co 01 začíná na 999 995 Kč s DPH, příplatek je pak pouze za testovanou verzi More (100 000 Kč) s dvacetipalcovými koly, panoramatickým střešním oknem a tónovanými skly. To z “nulajedničky” dělá auto se skvělým poměrem cena/výkon, kterou konkurence těžko nabídne v kombinaci s pěkným zpracováním.