Volvo EX30 ukazuje, že nejmenší nemusí znamenat nejslabší. Výkonu má na rozdávání

Volvo šlo vždy svou vlastní cestou. Dlouhé roky jsme vídali označení Cross Country na kombících, které byly o něco vyšší a oplastovanější než běžné varianty a popularita těchto verzí bývala dost vysoká. Jejich význam však s nástupem SUV poněkud opadl a kombi od Volva si už několik let ve verzi Cross Country nekoupíte.

Označení se však vrací na nejmenším voze, které značka nabízí. Ačkoliv je Volvo EX30 crossover, na někoho může působit spíše jako klasický hatchback. Verze Cross Country tak přidává navíc 10 mm světlé výšky a zejména výrazné oplastování, které v mnohých vyvolává rozporuplné pocity. Stojí za to?

Nebudeme chodit kolem horké kaše. Volvo EX30 je prvním vozem značky prodávaným v Evropě, které stojí na platformě mateřského Geely. Pokud se tedy v čínských vozech orientujete, jistě vám spřízněnost s Lynk & Co 02 nebo Zeekr X neunikla, Volvo však nabídne něco navíc, kromě výroby v belgickém Gentu od letošního roku.

Tím nejzásadnějším je design, který následuje ostatní modely značky. Nemusí sednout každému, osobně jej však považuji za povedený. Verze Cross Country to ještě posouvá dál, v přední oplastované masce najdeme pěkné reliéfy pohoří Kebnekaise a za příplatek si můžete dokonce pořídit i pořádný střešní nosič, se kterým EX30 vypadá, jako kdyby chtěla vyrazit na pořádný výlet do divočiny.

Uvnitř je EX30 také jiná, než její “sourozenci”. Výrazně je znát zaměření na co nejmenší uhlíkovou stopu a z toho plynoucích ekologičtějších materiálů, které v interiéru najdeme. Někomu to možná sednout nemusí, mně to však přijde výrazně lepší než běžné tvrdé plasty a nudné dekory, tady to má aspoň smysl.

Volvo pro EX30 nabízí řadu kombinací dekoru a potahů sedaček. V testovaném voze se nachází kombinace umělé kůže a textilu na sedačkách, dekor je údajně vyrobený z recyklované džínoviny. Mým absolutním favoritem, který bych si do svého Volva naspecifikoval, je však vlnovina, která je naprosto famózní a v létě ji oceníte. V aktuálních podzimních podmínkách je však i syntetická kůže příjemná a nijak zásadně nestudí.

Volvo v posledních letech míří zejména na co nejminimalističtější zážitek z interiéru vozu. Nejmenší (a i nejlevnější) model značky to však dotahuje na úroveň, která nemusí sednout všem. Po vzoru Tesly před řidičem nenajdeme ani head-up displej, ani přístrojový štít. Stejně tak většina tlačítek zmizela a naprostá většina funkcí se ovládá přes displej infotainmentu.

Ten je sice skvělý a rychlý, využívá služby od Googlu a je napojený na internet…ale ne vše je růžové. Minulý rok jsem s klasickou EX30 vyrazil na delší cestu a nestíhal se divit, jak skvěle umí naplánovat cestu a odhad dojezdu se jí daří na jedničku. Tento podzim mě však přesvědčil o opaku, protože se na delších cestách (při dodržování rychlostních limitů) pravidelně mýlila o 5-10%.

Na přesunutý rychloměr do horní části displeje si zvyknete poměrně rychle, horší už to je se zbytkem auta. Ano, světla možná nepoužíváme tak často, při podzimním mlhavém počasí určitě "neoceníte" nutnost několika prokliků k zapnutí mlhovek nebo ovládání klimatizace i výhřevů sedadel přes displej. Také bych si dokázal představit, že displej bude větší, když už má zobrazovat všechny informace.

Tím však veškeré výtky k interiéru končí. Ačkoliv jde o malý crossover, místa je v něm poměrně dost - zadní sedačky příliš rozměrné nejsou, kufr není malý a pod kapotou najdeme i menší prostor pro uložení nabíjecích kabelů. Vepředu se sedí velmi příjemně, posez není těžké najít a navíc sedačky umožňují široké spektrum nastavení.

EX30 si zaslouží pochvalu i za to, jak krásně umí čarovat s odkládacími prostory. V loketní opěrce se třeba skrývají držáky na pití, pod nimi je velký úložný prostor a pod displejem najdeme i menší úložný prostor - byť ten se opět otevírá pouze přes displej. Interiér je celkově velmi příjemné místo k životu, ambientní osvětlení nenabízí žádné růžové barvy, ale nálady, které působí velmi jednoduše a barvy po interiéru příjemně tancují, aniž by v noci oslňovaly.

Zajímavostí je i absence reproduktorů v předních dveřích. Celý interiér totiž ozvučí velký soundbar ve spodní části čelního skla, který hraje velmi dobře - a kdybych nevěděl, že je sám, ani bych to nejspíš nepoznal. Akorát bych ve svém voze nejspíše velmi rychle sloupnul označení Harman Kardon, protože se odráží v čelním skle a je to pro mě zbytečně rušivý element při řízení.

Volvo EX30 můžete mít ve třech verzích. Základní zadokolka nabídne 200 kW elektromotor a LFP baterii o využitelné kapacitě 49 kWh, zatímco Extended Range využívá NMC baterii o využitelné kapacitě 64 kWh a stejný motor, byť díky lepší baterii nabídne o 0,4 s lepší zrychlení. Verze Cross Country je však dostupná pouze s vrcholnou motorizací Twin Motor Performance, která z EX30 dělá nejrychlejší sériově vyráběné Volvo všech dob.

Ta k zadnímu elektromotoru přidává ještě jeden přední, takže ve spolupráci nabízí dohromady 315 kW. A taky zrychlení z nuly na sto za pouhých 3,6 vteřiny. To je hodnota, kterou ještě 20 let dozadu neuměly často nabídnout ani ty nejlepší supersporty a díky elektromobilitě je výkon dostupný skutečně každému.

Zrychlení je tedy působivé a do omezovače v obligátních 180 km/h (jako u každého Volva) dorazí stále s pořádnou vervou. Výkon však nenabízí s nějakým sportováním nebo agresivitou, ale spíše tak příjemně nenuceně. EX30 z vás žádného závodníka neudělá, spíše vás uklidňuje tím, že v případě potřeby máte pod pravou nohou neskutečnou porci výkonu.

Velký výkon je samozřejmě fajn, ale co spotřeba? Ta už zase tak výborná na poměry malých elektrických crossoverů není. Samozřejmě je třeba brát v potaz, že Twin Motor je stálá čtyřkolka a venku panovaly po celý testovací týden nepříliš vlídné podmínky (0-10 stupňů Celsia), spotřeba se tak po týdnu ustálila na 21,5 kWh/100 km. Na dálnici se pohybovala ještě o pár kWh výše, dálniční dojezd tak v těchto podmínkách dosahoval okolo 250 kilometrů.

Žádnou ekorallye tedy nejspíš nevyhrajete, ale zase dostanete auto, které vám nabídne pocit jistoty ze šikovné čtyřkolky i dobrého podvozku. Ten je oproti standardní EX30 u verze Cross Country o 10 mm vyšší, je tedy zároveň i znatelně pohodlnější. Přitom je stále dostatečně schopný v zatáčkách, které zvládne projíždět rychleji, než si vlastně troufnete.

Jak už jsem ale zmiňoval, EX30 rozhodně není žádný vymetač okresek. Ano, je rychlý a dokáže být schopný, když to je třeba, spíše vás však konejší a snaží se o co největší pohodu za volantem. Řízení tak nepředává skoro žádnou zpětnou vazbu, za to je lehké a až nenucené. Složitě se to popisuje, ale za volantem EX30 se zkrátka cítím jako doma na gauči, s nikým se neperu a skoro jako kdyby Volvo řídilo za mě.

To je možná ta nejlepší vizitka, jakou může malý crossover získat. Ničím mě při řízení vysloveně neštve, je příjemné a pohodlné. Je důležité zmínit tedy i asistenty - hlídání pozornosti je možná příliš hyperaktivní a nadává i ve chvíli, kdy sledujete rychloměr, jinak však nemám žádnou výtku. Hlídání dopravních značek totiž sice není příliš přesné (ale to není nikde), za to ho vypnete nejjednodušeji ze všech nových aut jedním stiskem tlačítka na volantu.

Volvo EX30 je i po více než roce na našich silnicích stále velmi dobrým elektromobilem. Byť spotřeba nepatří mezi nejlepší, dynamicky i podvozkově jde o nadprůměr, zejména pokud vezmeme v potaz čínské vozy. které nově vstoupily na český trh. Pocitově patří jízdně mezi to nejlepší v dané cenové relaci, byť minimalistický interiér nemusí sednout každému.

Volvo EX30 je aktuálně nejmenším i nejlevnějším modelem značky, začíná na 865 tisících s DPH. Verze Cross Country vychází z nejvyšší motorizace i výbavy (Ultra), oproti které se připlácí 50 tisíc korun. Rozhodně však za ten příplatek stojí díky znatelně pohodlnějšímu podvozku, který je pohodlný stejně jako o třídu větší vozy. V našem katalogu jsme jej na tomto odkazu srovnali s jeho nejbližšími konkurenty, jakými jsou třeba větší Škoda Elroq nebo Tesla Model 3.