Volvo může narazit do zdi, protože pořád věří elektromobilitě. Konkurence už řadí zpátečku

Konec spalovacích motorů v roce 2035 je Evropskou komisí už schváleným rozhodnutím, ale názory automobilek působícím na evropském trhu jsou stále výrazně odlišné. I když prodeje elektromobilů postupně rostou, sen o čisté mobilitě s nulovými emisemi se začíná rozpadat a v současnosti mu už věří jen několik málo výrobců, ačkoli jejich hlavní konkurenti otáčejí a začínají zase masivně investovat do vývoje nejmodernějších spalovacích motorů.

Už před čtyřmi lety Volvo sebevědomě uvedlo, že v roce 2030 bude plně elektrickou značkou, takže ho zákaz spalovacích motorů o pět let později ani nezajímá. Loni však automobilka změnila své rozhodnutí, když zveřejnila, že do konce aktuální dekády bude prodávat téměř jen plug-in hybridní a elektrické modely, přičemž nabídne jen minimum aut s mild-hybridní technikou.

Tenkrát o tom mluvil dřívější šéf značky Jim Rowan, ale toho na úplném konci letošního března oficiálně nahradil Håkan Samuelsson, který automobilku řídil už v letech 2012 až 2022 a udělal původní prohlášení elektrické budoucnosti. A ten pokračuje se svým názorem a tvrdí, že už není cesty zpět. Doslova říká, že budoucnost automobilky Volvo je čistě elektrická. Stejně tak podle něj bude vypadat celé odvětví.

„Automobilový průmysl bude elektrický, není cesty zpět. V některých regionech to může trvat o něco déle, ale směr je jasný. Za (asi) 10 let budou všechna auta elektrická a budou levnější,“ řekl Samuelsson v rozhovoru pro globální finanční zpravodajství Bloomberg. Zároveň očekává, že do roku 2035 tuto přeměnu společnost stihne.

S aktuální situací na trhu je to sebevědomé vyjádření, protože Volvo na tom není zrovna ideálně. Za prvních osm měsíců letošního roku 2025 totiž prodalo jen 90 326 aut bez spalovacího motoru, což je obrovský meziroční propad o 24 procent ve srovnání se stejným loňským obdobím. Prodej plug-in hybridů značky klesl o jedno procento na 107 380 aut a mild-hybridy klesly o sedm procent na 253 376 aut.

Pro potenciální zájemce o elektromobily značky navíc může být odrazující i skutečnost, že pověstná švédská kvalita je u nich pouze marketingovým sloganem. Volvo své elektromobily totiž vyvíjí v Číně, kde je také i vyrábí, protože už od roku 2010 je součástí místního automobilového koncernu Geely.

Volvo je aktuálně asi jedinou prémiovou značkou na evropském trhu, která zatím nezačala řadit zpátečku a couvat z čistě elektrického snu. V našich končinách mu konkurují zejména německé značky Audi, BMW nebo Mercedes-Benz a všechny z nich už zase věří v další budoucnost spalovacích motorů, pokud se bude aktivně pracovat na vývoji nových modernějších technologií. Byť dříve také chtěly být čistě elektrické.

Audi se už začátkem letošního léta vyjádřilo, že o všem rozhodne kupní síla – lidé si nenechají od politiků diktovat, jaká auta by si měli kupovat a řídit je. V srpnu se k odporu přidal i Mercedes-Benz, který sice masivně investuje do vývoje nových elektrických aut, ale generální ředitel značky Ola Källenius se bojí, že by zákaz benzinových a naftových motorů podřízl větev pod celým evropským automobilovým průmyslem.

V rozhovoru pro německý ekonomický deník Handelsblatt k tomu uvedl, že je potřeba znovu prověřit a přehodnotit realističnost tohoto rozhodnutí, protože jinak automobilky jedou na plný plyn proti zdi. Výhradní elektromobilita tak může být velkým rizikem pro celý byznys kolem aut. Automobilový průmysl přitom je jedním z klíčových odvětví pro evropskou ekonomiku.

A během tohoto týdne se k obavám připojilo také BMW. Hlavní technologický ředitel Joachim Post v rozhovoru pro australský magazín CarExpert řekl: „Pokud Evropská unie prohlásí, že má plán na ukončení spalovacích motorů v roce 2035, neptá se zákazníků a jak se vyvíjí infrastruktura pro nabíjení elektromobilů, jaké jsou ceny energií a všechny ostatní věci. Je hloupé to dělat takto a může to zničit celé odvětví.“

Zákaz spalovacích motorů by podle aktuálně platné legislativy měl nastat v roce 2035, přičemž se jedná o slovíčkaření. Evropská komise totiž nastavila limit emisí nových aut na 0 gramů CO₂ na kilometr jízdy tak, aby jím za žádnou cenu nemohly projít vozy spalující fosilní paliva, jako jsou benzin nebo motorová nafta. O přímý zákaz motorů s vnitřním spalováním se tedy nejedná.