Češi ocenili nezdolnost Roberta Kubici. Několikrát se málem zabil, formuli musel řídit jednou rukou

Robert Kubica je považován za jednoho z nejtalentovanějších pilotů formule 1 v historii. Šestatřicetiletý polský pilot si do své sbírky za úchvatnou kariéru přidal nové ocenění. V tradiční anketě Zlatý volant byl vyhlášen jako světová osobnost motoristického sportu. I když podle statistik nepatří do síně slávy formule 1, jeho životní příběh je jako vystřižený z hollywoodského filmu. Proto si pojďme jeho kariéru krůček po krůčku připomenout. 

Robert Kubica poprvé přičichl k závodění ve svých čtyřech letech, když mu jeho otec pořídil první motokáru. Řízení ho tak bavilo, že za volantem trávil nekonečné hodiny. Kombinace talentu a snahy jeho tátu přesvědčila natolik, že Robertovi pořídil plnohodnotný závodní stroj. S ním za tři roky dokázal na domácí půdě vybojovat hned šest titulů. Po úspěších v Polsku se rozhodl podstoupit náročnější zkoušku. S celou rodinou se odstěhoval do Itálie, kde v roce 1998 a 1999 vyhrál mezinárodní italský šampionát. 

Ve stejnou dobu měl Polák ze skromné rodiny za týmové kolegy budoucí mistry světa Lewise Hamiltona a Nika Rosberga. I když za oběma mladíky stáli silní sponzoři a o finance neměli nouzi (hlavně Rosberg), dravý a talentovaný Kubica je dokázal na motokárové trati opakovaně porážet. 

Po odchodu z motokár Kubica zvolil jinou kariérní cestu než většina nadějných jezdců tehdejší doby. Místo za volant kategorie GP2 (dnes formule 2) usedl do monopostu formule Renault 2000, ve které se mu povedlo vyhrát čtyři závody a umístit se na druhém místě v šampionátu. 

Po úspěchu přišlo neštěstí. Robert se jako spolujezdec osobního auta připletl do těžké nehody, při které utrpěl vážné zranění pravé ruky. Zlomenina byla tak vážná, že mu do paže museli našroubovat osmnáct titanových šroubů. Kubica kvůli bouračce vynechal začátek juniorské formule, ale i přes obrovské bolesti nakonec do sezóny nastoupil a dokonce jeden ze závodů vyhrál. Jeho cesta v roce 2005 směřovala do výkonnějšího monopostu formule Renault 3.5, ve které dokázal vyhrát Světovou sérii. 

Díky skvělým výsledkům v juniorských kategoriích se mohl Kubica zúčastnit předsezónního testování Formule 1 v týmu Renault. Kubicovy časy na kolo udělaly na velikány série F1 velký dojem a v roce 2006 mu stáj BMW Sauber nabídla místo testovacího jezdce. V průběhu sezóny rostla nespokojenost týmu s Kanaďanem Jacquesem Villeneuvem. To otevřelo dveře Robertovi, který týmového kolegu vystřídal na posledních šest závodů. A hned třetí závodní víkend se mu povedlo dostat na stupně vítězů, což znamenalo sedačku ve voze BMW Sauber i pro následující rok 2007. 

Právě v sezóně 2007 se Robert Kubica zapsal do dějin formule 1, ale paradoxně ne kvůli dobrému výsledku. Při Velké ceně Kanady měl jednu z nejhrozivějších havárií v historii motorsportu. Jeho tělo při nehodě utrpělo přetížení více než 72G. Stal se zázrak, když z rozmláceného monopostu vylezl jen s naštípnutým kotníkem. Ani po tomto karambolu se formule 1 nevzdal a shodou okolností přesně o rok později dokázal Velkou cenu Kanady s týmem BMW Sauber vyhrát.

V následující sezóně se týmu BMW Sauber nepodařilo postavit konkurenceschopný vůz a výsledky Roberta Kubici byly jen průměrné. Krom toho se automobilka BMW rozhodla v králově motorsportu nepokračovat. Polský jezdec proto přestoupil k Renaultu, kde opět překvapil. Spolu s francouzských týmem dokázali na trati trápit jezdce týmu Mercedes. 

Vše se změnilo v roce 2011, když mu kamarád poslal pozvánku na Rallye Ronde di Andorra. Podle informací se Kubica závodu zúčastnit nechtěl, ale z dobré vůle a snahy být co nejkomplexnějším jezdcem, se na rallye nakonec ukázal. Toto rozhodnutí se mu stalo osudné. V jedné rychlostní zkoušce s vozem Škoda Fabia S2000 totiž těžce havaroval. Závodní speciál se napíchl na ocelové svodidlo, které projelo celou kabinou. Kubica byl v těžkém stavu převezen do nemocnice, kde bojoval o holý život. Po dlouhé osmihodinové operaci se ho podařilo stabilizovat. Nehodu nejvíce odnesla jeho pravá ruka, kterou měl na dvakrát přeseknutou a to včetně kostí, svalů a cév. V průběhu rehabilitace podstoupil s paží více než 20 operací. Ale to nebylo všechno. Polského závodníka potkala další smůla. Při procesu uzdravování uklouzl na zamrzlém chodníku a zlomil si pravou nohu. 

Robert Kubica se i přes vážné zranění pravé ruky, se kterou mohl sotva hýbat, vrátil do motorsportu. Jeho znovuzrozená kariéra začala v automobilu Citroënu DS3, se kterým dokázal vyhrát titul mistra světa v kategorii WRC2. Pak se posunul do vrcholné soutěže WRC, kde působil jako podpůrný jezdec továrního týmu Ford. Rallye ho sice bavila, ale srdce ho zpět táhlo do formule 1. 

Přání se mu vyplnilo a v roce 2019 dostal nabídku od dvou stájí královny motorsportu. Byl v tom ale háček. Měl na výběr mezi Ferrari a Williamsem. Jenže od italského týmu mu byla nabídnuta jen pozice jezdce na simulátoru. Ve Williamsu mohl usednou přímo do kokpitu formule 1. Robert Kubica dlouho neváhal a připojil se k legendární anglickému týmu po bok nováčka George Russella. Bohužel Williams nepostavil pro sezónu 2019 rychlý vůz a Robert se ve většině závodů pohyboval na poslední pozici. Nedokázal porážet ani svého mladičkého týmového kolegu, a proto se vedení týmu rozhodlo smlouvu s Kubicou na rok 2020 neprodloužit.

V roce 2020 se polský pilot rozhodl přesunout do seriálu cestovních vozů DTM, kde závodil jako podpůrný pilot týmu BMW. Také se připojil k týmu formule 1 Alfa Romeo Racing ORLEN, ve kterém dodnes působí jako testovací jezdec.