Zatroubil na kočku a dostal pokutu. Za zbytečné použití klaksonu hrozí trest i řidičům v Česku

Krátké zatroubení může působit jako úplná banalita, zvlášť když má podle řidiče zabránit nehodě nebo varovat okolí. Případ z Německa ale ukazuje, že i zdánlivě nevinné použití klaksonu může skončit pokutou. A opatrní by měli být také motoristé v Česku, kde pravidla pro troubení nejsou zdaleka tak volná, jak si řada lidí myslí.

Na první pohled šlo o úplně banální situaci, kterou by řada řidičů pravděpodobně vyřešila stejně. Pětašedesátiletý řidič Uwe Kiskers jel letos v lednu svým elektromobilem po německém Dortmundu, když si u silnice všiml kočky. Zvíře se podle něj chystalo přeběhnout vozovku a řidič měl obavu, že ho kvůli téměř neslyšnému elektrickému autu vůbec nezaregistruje. Krátce proto zatroubil, kočka se lekla a utekla pryč.

Tím pro něj měla celá věc skončit. Jenže neskončila. Zhruba o dva měsíce později mu přišel dopis od policie a s ním i pokuta. Důvodem bylo zneužití zvukového výstražného znamení. Podle německého serveru Merkur.de měla případ nahlásit anonymní cyklistka, která se v tu chvíli pohybovala poblíž. Řidič nakonec zaplatil pět eur, tedy v přepočtu zhruba 122 korun. Sám později uvedl, že pokud tím zachránil kočičí život, stálo mu to za to.

Celý případ působí úsměvně hlavně proto, že řidič netroubil ze vzteku, „netlačil“ klakson v koloně a ani se nesnažil někoho popohnat. Přesto se dostal do situace, kdy úřady jeho jednání vyhodnotily jako neoprávněné použití klaksonu. V Německu totiž stejně jako v mnoha dalších zemích platí, že zvukové znamení smí řidič použít pouze ve vymezených situacích. V obci typicky jen tehdy, když je potřeba odvrátit konkrétní nebezpečí. Na to se mohl odvolat i dotčený německý důchodce, ale vzhledem k nézké pokutě mu to prý za to nestálo.

Podobně se na klakson dívá i český zákon. Řidiči ho sice používají velmi často, realita je ale mnohem přísnější, než si většina lidí myslí. Zatroubení na pomalu se rozjíždějící auto před sebou, na řidiče, který podle nás špatně parkuje, nebo na známého na chodníku může být přestupek. Totéž se může týkat i svatebních kolon, kde se klakson často používá spíš jako součást veselí než jako skutečné varování před nebezpečím.

Zákon o silničním provozu říká, že zvukové výstražné znamení smí řidič použít tehdy, je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí. Mimo obec ho může použít také k upozornění řidiče předjížděného vozidla, pokud je to nutné. Z toho vyplývá, že běžné troubení z nervozity, vzteku nebo jako forma komunikace mezi řidiči do povolených situací nespadá.

Důležité je i to, že výstražné znamení se má používat jen po nezbytně nutnou dobu. Krátké varování před chodcem, cyklistou, zvířetem nebo autem, které vás zjevně přehlédlo, může být v pořádku. Dlouhé nebo opakované troubení už ale může být problém, protože kromě pravidel pro klakson se dostává do hry i obecná povinnost neobtěžovat ostatní účastníky provozu a okolí nadměrným hlukem.

Jakmile pak klakson použijete k jinému účelu, než udává zákon, hrozí vám pokuta na místě do 1 500 korun nebo až do  5 000 korun ve správním řízení. Body se za tento přestupek nepřičítají a zákaz řízení za něj nehrozí. Zákon zároveň připouští, že právě u této kategorie přestupků může být věc výjimečně vyřešena i domluvou, vždy ale záleží na konkrétní situaci a posouzení policisty.

Přísnější pravidla platí v místech, kde použití zvukového výstražného znamení výslovně zakazuje dopravní značka. Řidiči by si také měli dát pozor na záměnu obyčejného klaksonu se zvláštním výstražným zvukovým znamením, tedy například se sirénou vozidel s právem přednostní jízdy. Neoprávněné užití nebo napodobení takového znamení je úplně jiný a výrazně závažnější přestupek.

V praxi se však podobné prohřešky často obtížně dokazují. Policista by musel mít k dispozici věrohodné svědectví, vlastní zjištění nebo jiný důkaz, ze kterého by bylo jasné, kdo troubil, kdy se to stalo a proč použití klaksonu nebylo oprávněné. Právě proto řada řidičů nabývá dojmu, že za troubení se v Česku fakticky netrestá. Je nicméně dobré vědět, že tomu ve skutečnosti tak není.