Na předjetí 45 sekund, jinak hrozí pokuta. Loudání v levém pruhu může řidiče vyjít draho

Dva kamiony vedle sebe a za nimi kolona aut. Předjíždění, které nebere konce, dokáže na dálnici pořádně pocuchat nervy. V některých případech přitom může skončit pokutou. Německé soudy totiž pracují s hranicí 45 sekund. Samotný čas ale k potrestání řidiče nestačí.

Jedete po dálnici, když před vámi kamion začne předjíždět jiný. Zpomalíte a čekáte, jenže obě soupravy jsou pořád vedle sebe a za nimi postupně vzniká delší a delší kolona. V takové chvíli asi každého napadne, proč se řidič do předjíždění vůbec pouštěl, když jede sotva rychleji než jeho kolega. A také jak dlouho může ostatní takhle zdržovat.

Odpověď hledal německý server Echo24.de, který připomněl, že podobné situace už řešily tamní soudy. Při jejich posuzování pracují s hranicí 45 sekund a rozdílem rychlostí přibližně 10 km/h. Nejde ale o univerzální limit, po jehož překročení automaticky následuje pokuta. Proč záleží i na okolnostech, dobře ukazuje případ, ze kterého toto časové vodítko vychází.

V říjnu 2008 se jím zabýval vrchní zemský soud v Hammu. Řidič nákladní soupravy na dálnici A1 předjížděl jiný kamion, jenže se kolem něj nedokázal dostat. Všimli si toho policisté, kteří se za něj zařadili a sledovali obě vozidla nejméně dva kilometry. Za jejich autem se mezitím vytvořila kolona, takže měli před očima nejen vleklý manévr, ale i jeho dopad na ostatní provoz.

Právě tato zjištění byla pro rozhodnutí soudu podstatná. I kdyby kamion jel po celé sledované dva kilometry rychlostí 90 km/h, předjíždění by trvalo nejméně 80 sekund. Řidič přitom ostatní prokazatelně zdržoval. Soud mu proto ponechal pokutu 80 eur, jejíž výši ovlivnily také jeho předchozí přestupky, a zároveň vysvětlil, podle čeho podobné případy posuzovat.

Jako orientační hranici ještě přijatelného předjíždění uvedl 45 sekund. V modelovém příkladu, který zohledňoval délku předjížděného vozidla i bezpečné odstupy, tomu odpovídal rozdíl rychlostí 10 km/h. Současně ale zdůraznil význam omezení ostatních řidičů. Na prázdné dálnici nebo tam, kde mohou rychlejší auta projet třetím pruhem, by totiž stejně dlouhé předjíždění nemuselo mít stejné následky.

Ke stejnému vodítku se soudy vracejí i v novějších případech. Jeden takový řešil 6. února 2024 Bavorský nejvyšší zemský soud. Jak vyplývá z rozhodnutí zveřejněného na portálu Bayern.Recht, řidič kamionu na dálnici A94 předjížděl dvě vozidla a podle soudu první instance mu to trvalo déle než minutu. Za ním se přitom vytvořila kolona.

K dlouhému předjíždění se navíc přidal nedostatečný odstup. Když se řidič vrátil doprava, nechal si při rychlosti přes 50 km/h k vozidlu před sebou méně než deset metrů. Za oba přestupky mu soud uložil pokutu 200 eur a měsíční zákaz řízení. Řidič se ale proti rozhodnutí bránil a vyšší soud mu vyhověl. Případ vrátil k novému projednání, mimo jiné kvůli pochybnostem o tom, jak byla délka manévru zjištěna.

Samotnou hranici 45 sekund přitom nezpochybnil. V rozhodnutí však chybělo vysvětlení, jak policista dospěl k závěru, že předjíždění trvalo přes minutu. Díval se na hodinky, počítal sekundy, nebo dobu jen odhadl? Právě to měl soud objasnit. Pouhý pocit, že kamion zůstával v levém pruhu příliš dlouho, totiž jako důkaz nestačí.

Ani přesné změření času ale samo o sobě neříká všechno. Z obou případů neplyne, že do 45 sekund může řidič předjíždět bez obav a o sekundu později už automaticky porušuje předpisy. Německý zákon pouze požaduje, aby jel podstatně vyšší rychlostí než předjížděné vozidlo. Konkrétní rozdíl rychlostí ani časový limit však nestanovuje.

Hranice 45 sekund tak slouží soudům jen jako vodítko při posuzování podobných situací, jaké zažili řidiči na dálnicích A1 a A94. V obou případech šlo o nákladní soupravy, za kterými vznikla kolona. Vedle délky předjíždění proto záleží i na tom, jak provoz skutečně vypadal a co se během manévru dělo.

Právě začátek celé situace přitom z osobního auta často nevidíme. Když dojedeme dva kamiony jedoucí vedle sebe, snadno odsoudíme toho vlevo. Jak ale v našem nedávném článku vysvětlila kamioňačka a moderátorka Radka Balousová alias Amazonka, problém někdy způsobí jeho kolega vpravo.

Původně jede pomaleji, jenže ve chvíli, kdy ho druhá souprava začne předjíždět, přidá. Rozdíl rychlostí se zmenší a manévr, který mohl být za chvíli hotový, se protáhne. Jindy za snahou předjet stojí časový tlak. Kamioňáci podle Balousové řeší povinné přestávky i domluvené časy nakládky a vykládky, takže i pár ztracených minut jim může zkomplikovat zbytek dne.

To samozřejmě neznamená, že kvůli nim mohou bezohledně blokovat ostatní. Sama Amazonka připomíná, že pokud řidič jede sotva rychleji než kamion před ním, měl by si předjíždění rozmyslet. A jestliže už ho někdo předjíždí, neměl by mu přidáváním plynu situaci ještě ztěžovat.

I proto nelze každé dlouhé předjíždění hodnotit jen podle stopek. Hranice 45 sekund, se kterou německé soudy pracují, je vodítkem, nikoli automatickým důvodem k pokutě. Záleží také na tom, proč se manévr protáhl a jak omezil ostatní. Kdo ale vyjede doleva s minimálním rozdílem rychlostí a vytvoří za sebou kolonu, tomu spěch na vykládku jako omluva nepomůže.