Proč se kamiony na dálnici předjíždějí a zdržují ostatní? Jejich řidička odhalila málo známý fakt

Jeden kamion vpravo, druhý vlevo a za nimi rostoucí fronta osobních aut. Rozdíl v rychlosti skoro nepostřehnutelný, zato nervozita za volantem stoupá rychle. Proč se do takového předjíždění vůbec pouštějí? Kamioňačka a moderátorka našeho televizního pořadu Radka Balousová alias Amazonka vysvětluje, co z osobáku nevidíme. Někdy podle ní stačí, aby řidič v pravém pruhu začal zrychlovat. Jindy hrají roli minuty, nad kterými by většina ostatních řidičů mávla rukou.

Zná to snad každý, kdo pravidelně jezdí po dálnici. Kamion vybočí doleva, jenže kolem druhé soupravy se posouvá tak pomalu, až člověk začne pochybovat, jestli se před něj vůbec někdy dostane. Z pohledu řidiče osobáku zbytečné zdržování. Amazonka ale upozorňuje, že ve chvíli, kdy k takové dvojici přijedeme, už nám může chybět podstatná část příběhu.

Řidič totiž mohl původně dojíždět výrazně pomalejší kamion. Měl dostatečnou rychlost, začal předjíždět a všechno nasvědčovalo tomu, že bude za chvíli zpátky vpravo. Jenže jeho kolega si teprve v tu chvíli uvědomil, že zpomalil víc, než chtěl. Nebo se zkrátka nehodlal nechat předjet. Přidal plyn a z původně rozumného manévru se stalo vleklé přetahování.

„Pak to vypadá, že idiot je řidič vlevo, ale nikdo přitom neví, jak k tomu došlo,“ popisuje Balousová. Hněv ostatních tak podle ní může schytat člověk, který nepříjemnou situaci nezpůsobil. To samozřejmě neznamená, že každý kamion v levém pruhu je v tom nevinně. Sama Amazonka zdůrazňuje, že pokud jede řidič sotva rychleji než souprava před ním, měl by si předjíždění rozmyslet. I za volantem náklaďáku totiž musí zůstat rozum.

Právě nepatrná časová úspora přitom bývá tím, co řidiče osobních aut rozčiluje nejvíc. Kvůli třem minutám přece nemá cenu zdržovat celou dálnici. Jenže podle Amazonky mohou mít takové tři minuty v nákladní dopravě mnohem větší váhu, než se zdá. „I ty tři minuty nás můžou nakonec stát stovky eur na pokutách, pokud přetáhneme jízdu nebo nepřijedeme do fabriky včas,“ vysvětluje.

Upozorňuje tím na dvě různé komplikace, a to překročení povolené doby řízení a nedodržení termínu příjezdu na nakládku či vykládku. Zatímco řidič v osobáku obvykle řeší, o kolik později dorazí do cíle, profesionálnímu řidiči do plánování vstupují také povinné přestávky a čas domluvený se zákazníkem.

Pravidla pro kamionovou dopravu například běžně vyžadují po nejvýše čtyřech a půl hodinách řízení přestávku v celkové délce alespoň 45 minut, kterou lze za stanovených podmínek rozdělit. Hledání místa k zastavení proto musí řidič řešit s předstihem. Zpoždění mu může zkomplikovat i tuto část cesty. Časový tlak ovšem sám o sobě neopravňuje k nebezpečnému předjíždění ani k porušování pravidel.

Amazonka proto prosí, aby ostatní řidiči při hodnocení podobných situací brali v úvahu i to, co se děje v kabině. Za pomalým návěsem může sedět člověk, kterému předchozí zdržení zkomplikovalo celý den a teď počítá každou minutu. „Chtěla bych, aby řidiči v osobácích byli chápavější a prostě nám ten prostor na předjetí dali,“ říká.

Připomíná přitom, že osobní auto se po uvolnění levého pruhu snadno vrátí ke své cestovní rychlosti. Kamion má možnosti mnohem omezenější, a co cestou ztratí, už jen těžko dožene. Z jeho kabiny tak i krátké zdržení vypadá jinak než z auta, které má před sebou posledních pár kilometrů do cíle.

Čekání za dvěma soupravami tím samozřejmě nepřestane být otravné. Než ale začneme nadávat na řidiče vlevo, stojí za to vzpomenout si, že začátek jeho manévru jsme možná vůbec neviděli. Stejná ohleduplnost ovšem patří i mezi kamioňáky. Pokud jeden předjíždí, druhý by mu neměl přidáváním plynu bránit v návratu do pravého pruhu. Odnesou to totiž všichni za nimi.