Na českých čerpacích stanicích se s příchodem května znovu mění benzin. Řidič si toho u stojanu většinou vůbec nevšimne, protože nevolí žádnou speciální pistoli a na účtence se neobjeví nový název paliva. Přesto jde o důležitou sezonní úpravu, která má vliv na to, jak palivo funguje v rozdílných teplotách. A i když se o ní mluví mnohem méně než o letní a zimní směsi do ostřikovačů, pro správný provoz auta i čerpacích stanic má velký význam.
Zatímco letní směs do ostřikovačů řidiči řeší každý rok, letní benzin zůstává stále spíše tajemstvím. Přitom v Česku nejde o žádnou novinku, pravidelně se tu obměňuje už dlouhá léta. Proč ale? „Kvalita automobilových benzinů je dána evropskou a českou normou, která počítá s rozdílnými klimatickými podmínkami a sezonními vlastnostmi paliva,“ uvádí Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
To znamená, že stejně jako vaše oblečení, musí také palivo odpovídat odlišným klimatickým podmínkám v létě a zimě. V celé Evropě včetně Česka pak platí, že letní směs řidiči tankují od 1. května do 30. září a zimní od 1. listopadu do 31. března. V dubnu a říjnu jde o takzvané přechodové období, kdy na čerpacích stanicích dochází právě k výměně těchto dvou směsí. Největší rozdíl je potom v takzvané těkavosti, tedy v tom, jak snadno se benzin odpařuje.
V zimě mu nízké teploty odpařování ztěžují, a proto zimní benzin obsahuje více lehkých složek, především butanu. Ten pomáhá palivu vytvořit směs, kterou motor i za mrazu snadno zapálí. Jak pro holandský Top Gear vysvětlil Erik de Vries z Nizozemské organizace pro energetický sektor, přimíchávání butanu se říká butanizace a jeho úkolem je zajistit, aby se benzin v chladném počasí dobře odpařoval a spaloval.
V létě by naopak příliš těkavé palivo bylo problematické. „Při vysokých teplotách se benzin může rychleji odpařovat, což může vést nejen ke ztrátám, ale v extrémních případech i k technickým problémům, jako je například tvorba par,“ píše se na webu Chip.de. Typickým rizikem je tvorba parních bublin v palivové soustavě, které mohou narušit plynulý přísun paliva k motoru.
Úplně teoreticky může mít letní benzin o něco vyšší energetický obsah na litr, protože obsahuje méně lehkých složek, například butanu, který pomáhá zimnímu odpařování. V praxi ale rozdíl v jízdě nebo spotřebě většina řidičů neodhalí. Auto nezačne zázračně zrychlovat a účtenka z čerpací stanice nebude najednou výrazně příznivější. Významnější je spíše stabilita provozu a omezení zbytečného odpařování paliva, což má dopad na emise i ztráty při manipulaci s benzinem.
Pro běžného motoristu je však nejdůležitější zpráva ta, že pro změnu směsi nemusí dělat vůbec nic. Nepřepíná se žádný režim, nehledá se jiný stojan a není potřeba měnit zvyky při tankování. Auto bude jezdit dál na benzin, který odpovídá jeho předepsané specifikaci, tedy například E5, E10 nebo prémiovému palivu s vyšším oktanovým číslem. Změna probíhá výhradně v distribuci a na čerpacích stanicích.
Sezonní benzin je tak změnou, která se děje každý rok a většina aut ji zvládá bez povšimnutí. Mnohem viditelnější byl pro české řidiče přechod na benzin E10, tedy palivo s vyšším podílem biosložky. A právě tady se do budoucna otevírá další téma. V Evropě se stále častěji mluví o benzinu E20, který by mohl obsahovat až dvacet procent bioetanolu. V Německu už běží zkušební provoz, zatímco v Česku se o plošném zavedení zatím neuvažuje. Více si o tom můžete přečíst v odkaze pod tímto textem.
