Za horké chvíle v kabině si často mohou řidiči sami. Podceňují údržbu klimatizace

Léto je tady a s ním tropické teploty i lokty z okna. Ty se v provozu stávají jakýmsi rozlišovacím znakem vozů, které ve svém standardu nemají ani základní manuální klimatizaci. Přitom v dnešní době jde u nových modelů spíše o raritu. Na druhou stranu právě tento komfortní prvek také potřebuje svůj servis, který není radno podceňovat.

Bohužel klimatizace je náchylná na zanášení nečistotami a stává se živnou půdou pro různé bakterie a další alergeny, což často vede k zdravotním problémům. Jednoduchou dezinfekci sice lze zvládnout svépomocí, ale její účinnost není příliš velká. Důkladnější údržba už vyžaduje odborný zásah. Že už není klimatizace v kondici, poznáte především podle sníženého výkonu, větší hlučnosti, zamlžených oken a nepříjemného zápachu.

Za to často může zanesený kabinový filtr. Nečistoty se znovu dostávají do ventilace a následně se šíří interiérem. Na znečištěném filtru se také daří plísním a mikroorganismům, které po zapnutí vzduchotechniky putují přes výdechy ventilace rovnou do kabiny. Účinný interiérový filtr rovněž sekundárně snižuje tvorbu mastného filmu na vnitřní straně skel, čímž přispívá k lepší viditelnosti.

Mnohdy řidiči místo údržby sáhnou po novém univerzálním dílu z trhu, co do vozu sice pasuje, ale o jeho schopnostech zadržet mikročástice by se zdalo pochybovat. Dnes jsou standardem antialergenní filtry s bioaktivní vrstvou, které představují nejlepší řešení díky separaci alergenů, mastných výparů i pachů. A ty většinou na tržnici jen tak neseženete. Navíc s těmito filtry se dá dokonce ušetřit, protože se nemusejí měnit tak často jako ty běžné.

„Univerzální filtr se obvykle mění každý rok. Interval výměny originálních kabinových filtrů je při normálních podmínkách provozu 24 měsíců nebo 30 000 ujetých kilometrů,“ zdůrazňuje vedoucí servisních služeb ve společnosti Škoda Auto Česká republika Jan Pícha. Přirozeně závisí na způsobu užívání vozidla a je jasné, že hlavně v zaprášeném městském provozu bude filtr trpět víc než jinde. Nicméně stále platí, že originál vydrží zhruba dvakrát déle než náhražka.

Zdrojem bakterií a zápachu bývá také výparník. Za provozu na něm kondenzují vodní páry, proto se i zde rády množí různé mikroby. Znečištěný výparník se ale také projevuje sníženou účinností klimatizace. Pro prvotní očistu je možné sáhnout po některém z dezinfekčních sprejů. Práci s ním sice zvládne úplně každý, ale účinnost této techniky bývá spíše nízká. Některé spreje nefungují téměř vůbec a zápach pouze přebíjejí umělou vůní. Řešením je hloubková dezinfekce.

„Pro nejlepší výsledek je třeba dezinfekci spojit s výměnou kabinového filtru. Jde o nejvhodnější postup z hlediska funkčnosti, ale navíc se ušetří čas i peníze. Naše autorizované servisy dnes běžně nabízejí čištění klimatizace ozónem, jehož účinnost je proti dezinfekci sprejem mnohem vyšší,“ dodává Jan Pícha.

A pokud klimatizace nemá obvyklý výkon, většinou je na vině nedostatečné množství chladiva. Přitom ke správné funkčnosti mohou významně pomoci i sami řidiči rozumným zacházením. Odborníci radí klimatizaci občas zapnout i v zimě, kdy roztočený kompresor zajistí preventivní promazání všech těsnicích prvků, zároveň dojde k potřebné cirkulaci v systému. Doporučuje se alespoň jednou za 14 dní nechat klimatizaci běžet zhruba půl hodiny.

Užitečné je také nenechávat chladící vzduchotechniku běžet až do cíle cesty. Když se vypne zhruba čtvrt hodiny před odstavením vozidla, výparník se stihne do značné míry sám vysušit a nestane se semeništěm bakterií. A v neposlední řadě by se měla přiměřeně nastavovat teplota. Příliš nízká vnitřní teplota při příliš vysoké teplotě okolí neprospívá ani klimatizaci, ani zdraví členů posádky.