Problém s život ohrožujícími airbagy Takata stále přetrvává. Možná se týká i vás
Největší svolávací akce v dějinách automobilového průmyslu ani po více než deseti letech neskončila. Problém s nebezpečnými airbagy Takata se i dnes týká statisíců starších vozů po celém světě a řeší jej hned několik evropských i asijských značek včetně koncernů Stellantis a Volkswagen. Přesto se ukazuje, že řada řidičů výzvy k bezplatné opravě stále podceňuje nebo zcela ignoruje.
Dodavatel skončil, problém ale přetrvává
Původ celé kauzy sahá do počátku tisíciletí, kdy japonská společnost Takata dodávala airbagy většině světových automobilek. V rámci snižování nákladů tehdy změnila technologii výroby inflátorů a jako hnací náplň začala používat dusičnan amonný. Tato chemická sloučenina je sice levná a účinná, ale dlouhodobě nestabilní a citlivá na vlhkost a teplotní výkyvy. Právě to se později ukázalo jako zásadní problém.
Nejde přitom o běžné selhání, kdy by se airbag nenafoukl. Efekt je přesně opačný. Při nehodě může dojít k nekontrolované explozi inflátoru a roztržení kovové kapsle, jejíž úlomky jsou následně vysokou rychlostí vrženy do prostoru pro cestující a mohou způsobit vážná až smrtelná zranění. Po celém světě už byly zaznamenány desítky úmrtí a stovky těžce zraněných osob, často i při jinak relativně lehkých nehodách.
Ačkoliv Takata v roce 2018 zkrachovala, samotný problém tím neskončil. Airbagy zůstaly ve vozech a postupně se ukázalo, že riziko jejich selhání roste s časem. Degradace výbušné náplně probíhá pomalu a je silně ovlivněna prostředím, ve kterém se vůz pohybuje. Proto se svolávací akce postupně rozšiřovaly a dnes se týkají především vozů vyrobených zhruba mezi lety 2001 a 2019.
Problém se ukrývá i v dovozu
Zvláštní riziko představují ojetiny dovezené ze zahraničí, zejména z teplejších nebo přímořských oblastí, kde působení vlhkosti a tepla urychluje rozklad dusičnanu amonného. Historii takových vozů je přitom často obtížné dohledat, což celý problém ještě komplikuje.
Značky koncernu Stellantis, především Opel a Citroën, patří v Evropě mezi ty, které se s následky kauzy potýkají ve větším rozsahu. V České republice se plošnější svolávací akce rozbíhaly výrazněji teprve v posledním roce, mimo jiné i proto, že zdejší klimatické podmínky nejsou z pohledu degradace airbagů tak rizikové jako v jižních zemích. Situace se ale rychle mění a Opel proto v posledních měsících výrazně apeluje na české řidiče, aby si stav svého vozu aktivně ověřili a na případné svolávací akce reagovali. Informuje o tom i na svých oficiálních stránkách hned na hlavním panelu.
Automobilka dále upozorňuje, že dosud do servisu nepřijelo více než šedesát procent dotčených vozů. Odezva řidičů je přitom velmi vlažná, přestože byli opakovaně kontaktováni i prostřednictvím běžné pošty. Samotná oprava je přitom pro majitele zcela zdarma, často se týká pouze airbagu řidiče a v autorizovaném servisu ji zvládnou během krátké návštěvy. Navíc se v příštím roce jen u německého výrobce očekává rozšíření svolávacích akcí o další desítky tisíc vozů.
V některých evropských zemích včetně Česka už situace dospěla tak daleko, že byl u vybraných modelů vydán zákaz další jízdy, dokud nebude airbag vyměněn. V takovém případě musí být vůz odtažen do servisu na opravu. Jde hlavně o Citroën C3 druhé generace a malý hatchback DS3 první generace vyrobené mezi lety 2009 a 2019.
Ověřit to lze snadno
Méně ohrožena jsou pravidelně servisovaná vozidla. Autorizované servisy dnes při kontrolách automaticky ověřují, zda se konkrétního vozu netýká některá ze svolávacích akcí, a majitele na ni upozorní nebo rovnou nabídnou termín opravy. Problém však nastává u vozů, které značkový servis nenavštěvují, což je typické u starších ojetin, které poněkolikáté změnily majitele. V těchto případech už systémová kontrola chybí a odpovědnost zůstává na samotném řidiči.
Právě tady se ukazuje, proč je kauza airbagů Takata i po letech stále aktuální. Řada majitelů totiž o riziku vůbec neví nebo mají pocit, že se jejich starého vozu netýká. Snadno si to však ověří pomocí VIN kódu na oficiálních stránkách daného výrobce nebo mohou kontaktovat autorizovaný servis. Nestačí ovšem jen jednou. Situaci komplikuje fakt, že dotčené vozy přibývají postupně, a kontrolu svolávacích akcí by proto měli řidiči provádět opakovaně.