Každodenní život s elektrickými auty je stále relativně levnou záležitostí, u níž si řidiči navíc mohou regulovat cenu provozních nákladů podle svých možností. Když nabíjí primárně doma za pomoci zvýhodněných tarifů, každý ujetý kilometr je téměř zadarmo. Pokud však dobíjí na veřejných dobíjecích bodech, v nejhorším případě na výkonných „rychlonabíječkách“, cena za každý ujetý kilometr se výrazně zvyšuje. Až doposud ale nemusí platit žádnou daň, jako to dělají řidiči spalovacích aut.
V Evropě se totiž objevují první návrhy na zdanění jízd elektromobilů, protože ty zatím lze provozovat s celou řadou různých zvýhodnění. V Česku jim sice od ledna skončí parkování v pražských ulicích zdarma, avšak stále pro ně bude dostupné bezplatné cestování po jinak zpoplatněných veřejných komunikacích, a aktuálně se jejich řidiči a provozovatelé nemusí obávat ani žádného zdanění.
Ve Švýcarsku a Velké Británii však už začínají řešit, jak kompenzovat úbytek peněz ze státních rozpočtů v souvislosti s přechodem řidičů na elektromobilitu. Britská vláda se vyjádřila, že ačkoli se spotřební daň z pohonných hmot musí platit při nákupu benzinu i motorové nafty, pro elektromobily žádný ekvivalentní poplatek neexistuje. Nabíjení elektromobilů je zdaněné pouze DPH, jako třeba dobíjení mobilních telefonů nebo holících strojků.
Vláda ve Velké Británii se oficiálně vyjádřila, že by zavedení nového poplatku za provoz elektromobilu nastavilo spravedlivější systém pro všechny řidiče vozidel s různými typy pohonů. Nejvhodnějším řešením by přitom bylo zpoplatnit vzdálenost ujetou elektrickým autem. Britský deník The Daily Telegraph uvádí, že by elektromobilisté mohli platit tři pence za každou ujetou míli (1,6 kilometru) nad ostatní silniční poplatky. Cesta z Londýna do Edinburghu by tedy stála dalších 12 liber, zhruba 330 Kč.
Nový poplatek pro řidiče elektromobilů by ve Velké Británii mohl vstoupit v platnost už od roku 2028 a zdanění by se mohlo týkat i řidičů hybridních aut, avšak nižší sazbou. Hlavním cílem je, aby se provozovatelé elektrifikovaných aut, která kvůli vyšším pohotovostním hmotnostem více opotřebovávají povrch asfaltu, více podíleli na financování dopravní infrastruktury a souvisejících služeb.
V britských novinách se současně uvádí, že by provozovatelé elektrických vozidel museli odhadnout počet ujetých kilometrů a zaplatit za používání silnic na celý nadcházející rok. Pokud by na konci roku vykázali méně najetých kilometrů, mohli by přeplatek čerpat jako kredit na příští rok. Kdyby ale nakonec najeli více, museli by provést doplatek na základě rozdílného konečného stavu.
Potřebu elektromobilistů pro financování rozvoje dopravní infrastruktury řeší i ve Švýcarsku, kde kromě daně vycházející z počtu ujetých kilometrů, zaznamenávaných při pravidelných technických kontrolách, diskutují také o možnosti zdanění domácího nabíjení. Zatím však není zřejmé, jak by tento systém měl fungovat, protože pokud provozovatel elektromobilu neodebere z veřejné sítě žádnou elektřinu, vlastně mu není co zdanit.
Díky stále populárnějším solárním elektrárnám mohou méně jezdící elektromobilisté nabíjet a provozovat svůj vůz téměř zdarma. Zvláště v letních měsících je to skutečně realizovatelné a jak se říká, slunce účty k zaplacení neposílá. Z laického pohledu to tedy vypadá, že mnohem efektivnější bude zavedení poplatku za každý ujetý kilometr, jako třeba ve Velké Británii, protože je to pro legislativu výrazně transparentnější řešení.
