Policejní hlídky dokážou kontrolovat rychlost způsobem, který řidiči často vůbec neodhalí, případně si ho všimnou až ve chvíli, kdy je pozdě. Měřicí zařízení totiž nemusí stát jen u krajnice ani být umístěné přímo v policejním autě, jak se mnozí domnívají. Policisté mohou provinilce sledovat z výšky a zaměřit ho na vzdálenost několika stovek metrů. Když ho následně zastaví další hlídka, většinou ani netuší, odkud byla jeho jízda kontrolována.
Většina řidičů při jízdě automaticky vyhlíží policejní auto odstavené u silnice, hlídku schovanou za svodidly nebo měřicí zařízení postavené poblíž vozovky. Policisté však mohou podle zákona využít i dálniční nadjezd, most nebo lávku, odkud mají mnohem lepší přehled o přijíždějících vozidlech a zároveň zůstávají pro řidiče dlouho téměř neviditelní. Právě výhled z vyvýšeného místa jim navíc umožňuje sledovat provoz s velkým předstihem a vybrat si konkrétní auto.
Měření přitom může proběhnout v okamžiku, kdy řidič most před sebou sotva rozezná, natož aby na něm zahlédl policistu s měřicím zařízením. Jakmile se k němu přiblíží a začne brzdit, může už být jeho rychlost dávno zaznamenaná. A výhodou také je, že policisté nemusejí řidiče zastavovat přímo v místě, odkud měří. Informaci o konkrétním vozidle předají další hlídce, která čeká o kus dál, kde je možné auto bezpečně odstavit. Jedna skupina policistů se tak soustředí na měření, zatímco druhá provinilce zastavuje a zjištěný přestupek s ním řeší.
Podobný postup není žádnou mimořádnou akcí ani novinkou, kterou by policie využívala pouze na nejvytíženějších dálničních úsecích. Rozhodující je především to, zda policisté najdou vhodné stanoviště pro měření a zmíněný bezpečný prostor, kde může další hlídka vozidlo následně zastavit. „Tento způsob měření a následného řešení zjištěných přestupků je zcela běžný. Záleží pouze na rozhodnutí kolegů, jaké bezpečné místo měření a posléze řešení přestupku zvolí,“ řekl Autosalonu mluvčí policie David Schön s tím, že nejde pouze o specifikum dálnic.
Stejný princip tedy mohou hlídky využívat také ve městech, na víceproudých výpadovkách nebo na dalších komunikacích, nad nimiž vede vhodně umístěný most či lávka. „Typickou ukázkou je lávka u Vyšehradu na Nuselském mostě, kdy další hlídka zastavuje hned za ním, případně jede za vozidlem směrem do centra na I. P. Pavlova,“ prozradil Tomáš Blecha z Právní ochrany řidičů s tím, že policie má radar nejčastěji na stativu, protože měření může probíhat až na vzdálenost 400 metrů.
Spoléhat se tedy na to, že policejní měření vždy prozradí odstavený vůz, reflexní vesta u krajnice nebo varování protijedoucích řidičů, se proto nemusí vždy vyplatit. Policista může stát vysoko nad silnicí a rychlost zaznamenat na vzdálenost, na kterou jej za volantem prakticky nelze rozeznat. Když pak řidič hlídku na mostě konečně zahlédne a prudce přibrzdí, na výsledek měření už to zpravidla nemá žádný vliv. Mnohem spíše tím překvapí auta jedoucí za sebou.
