Pokuta 9 000 Kč za nenatankování. Obávaná past na řidiče se vrací v ještě absurdnější podobě

Čerpací stanice už nefunguje a palivo na ní nenatankujete. Přesto stačí vjet do jejího areálu, třeba jen proto, abyste zjistili, že je zavřená, a může vám domů dorazit požadavek na zaplacení zhruba devíti tisíc korun. V Rakousku se znovu objevila praktika, před kterou jsme řidiče varovali už v minulosti.

Představte si docela běžnou situaci. Jedete Rakouskem, potřebujete natankovat a u silnice zahlédnete čerpací stanici. Odbočíte k ní, jenže až po vjezdu do areálu zjistíte, že je zavřená. Nezbývá tedy než se otočit a pokračovat jinam. Celá zastávka zabere sotva minutu a jen těžko by vás napadlo, že právě kvůli ní vám může za několik týdnů dorazit dopis od právní kanceláře.

Přesně taková past však nyní číhá na řidiče u čerpací stanice v dolnorakouském Wöllersdorf-Steinabrücklu jižně od Vídně. Jak upozorňují například servery Watson.de, Heute.at nebo MSN, řada motoristů po krátké návštěvě areálu dostala výzvu k zaplacení 372 eur, tedy zhruba devíti tisíc korun. Nejabsurdnější na celé věci přitom je, že čerpací stanice už žádné pohonné hmoty neprodává.

Její provoz byl totiž ukončen, jenže kamerový systém hlídající vjezdy do areálu běží dál. Důvodem má být smlouva se společností, která prostor monitoruje a která podle rakouských médií platí až do konce roku. Čerpací stanice tedy přestala plnit svůj původní účel, přesto ale kamery registrační značky projíždějících aut dál zaznamenávají. U vjezdu pak sice mají být cedule upozorňující na pravidla soukromého pozemku, podle popisů řidičů jsou však poměrně nenápadné.

Své o tom ví i řidič Jakob P., který v areálu strávil pouhou minutu a 28 sekund. Zastavil jen proto, aby si z kufru vzal vodu, a přibližně o dva týdny později mu přišla výzva k zaplacení 372 eur, tedy asi devíti tisíc korun. A rozhodně není jediný. Podle rakouských médií se do podobné situace dostali i další motoristé a k problému může stačit skutečně jen krátké zastavení, otočení auta nebo třeba výměna řidičů.

Majitel pozemku se brání tím, že jde o soukromý areál a pravidla jeho používání jsou u vjezdu jasně uvedena. Nejde tedy o pokutu v klasickém slova smyslu, jakou by řidiči udělila policie za dopravní přestupek, ale o soukromoprávní požadavek spojený s využitím cizího pozemku. Pro člověka, kterému nakonec dorazí výzva k zaplacení několika stovek eur, je ale tento rozdíl v první chvíli nejspíš tím posledním, co ho bude zajímat.

Případ z Wöllersdorf-Steinabrücklu navíc není v Rakousku žádnou novinkou. Na velmi podobné praktiky jsme na Autosalon.tv upozorňovali už v minulosti a v několika případech se týkaly také českých motoristů. Jedním z nich bylo parkoviště u supermarketu poblíž vídeňského letiště. Na první pohled šlo o běžně přístupnou plochu bez závory nebo turniketu, pravidla ale určovala maximální dobu bezplatného stání. Českému řidiči, který ji překročil, později přišel požadavek na zaplacení vysoké částky.

Ještě větší podobnost s aktuálním případem ovšem měla čerpací stanice TAC Carwash na Taborstraße ve Vídni. Také tam řidičům chodily požadavky na stovky eur poté, co přes areál pouze projeli, krátce v něm zastavili nebo odjeli bez natankování. Jeden z řidičů tehdy dostal výzvu k úhradě 395 eur, což bylo v přepočtu téměř deset tisíc korun.

Princip byl prakticky totožný s tím, který se objevuje nyní. U vjezdu stojí upozornění, že se nacházíte na soukromém pozemku, kamery zaznamenají registrační značku a následně se kontroluje, zda řidič splnil stanovené podmínky. Pokud ne, může mu s odstupem přijít dopis od právní kanceláře. Současná situace je ovšem ještě o něco zákeřnější. Zatímco u fungující pumpy může provozovatel alespoň argumentovat tím, že areál slouží zákazníkům a řidič jím pouze projel, tady člověk může skutečně přijet s úmyslem natankovat. Teprve uvnitř ale zjistí, že to vůbec není možné.

Spoléhat se přitom nedá ani na českou registrační značku. Už při našem předchozím zjišťování rakouské Spolkové ministerstvo vnitra Autosalonu potvrdilo, že údaje o držiteli vozidla lze za určitých okolností získat v souvislosti s podezřením na narušení soukromého vlastnictví. Dopis tak může bez problémů dorazit i majiteli auta v Česku. A co v takové situaci dělat?

Na to jsme se už při předchozím případu ptali Pavla Kiršnera z advokátní kanceláře Ciprýn a Kiršner. „V případě, že řidič obdrží takovou výzvu, je určitě vhodné ji řešit s místními právníky, kteří vám s případem mohou pomoci.“ Rozhodně tedy není dobrý nápad dopis jednoduše zahodit a spoléhat na to, že se nic dalšího nestane.

To ale ještě neznamená, že je nutné podobnou výzvu automaticky zaplatit. Okolnosti se mohou případ od případu lišit, a proto je lepší nechat celý případ nejprve posoudit právníkem, který se vyzná v rakouské legislativě. Pro řidiče z toho každopádně plyne poměrně nepříjemné ponaučení. U podobných soukromých areálů v Rakousku už nestačí dávat pozor jen na parkovací automaty, závory nebo dopravní značky. Vyplatí se sledovat i malé cedule u vjezdu. A nebo se jim prostě vyhnout.