Zákeřný aquaplaning roztočil BMW na D1. Jeho řidič se dopustil snad všech chyb, které se dají udělat

Před týdnem řešili jihomoravští policisté nehodu na dálnici D1. Na 215. kilometru ve směru na Brno dostal řidič BMW v hustém dešti smyk. Příčinou byl takzvaný aquaplaning, při kterém pneumatiky neschopné odvádět velké množství vody ztratí kontakt s vozovkou a z řidiče se rázem stává pasažér. V případě nehody z D1 skončil smyk nárazem nejprve do pravých, a potom i do levých svodidel, kdy poškozené BMW zůstalo stát po nárazu v levém jízdním pruhu.

Už tak špatnou dopravní situaci ještě zhoršil řidič nabouraného auta, který na dálnici do hustého provozu i deště vystoupil bez reflexní vesty, nabourané auto obcházel a zjišťoval škody. Podobná chyba může stát život účastníka něhody nebo někoho dalšího. Aby se tak nestalo, je ve výše uvedeném odkazu návod, jak postupovat při dopravní nehodě.

Aquaplaning je situace, kdy voda ležící na vozovce prakticky převezme kontrolu nad vozidlem. A je jen na řidiči, jestli si ji vezme zpět a jak rychle. Specialisté na bezpečnost v dopravě z webu bezpecnecesty.cz popisují aquaplaning následovně: „Vzniká nedostatečným odvodem vody pneumatikou a tím vytvořením tzv. vodního klínu před kolem, který se následně rozšíří i pod pneumatiku. Tím ztratí pneumatika kontakt s vozovkou a vozidlo je jen velmi málo ovladatelné.“

Zjednodušeně řečeno, pneumatika nezvládne odvádět větší množství vody, která celé auto na velmi krátký čas nadzvedne. Proto se stává neovladatelným. Aby k této situaci došlo, je potřeba několik proměnných najednou. V jednu chvíli na jednom místě se musí sejít velké množství vody, vysoká rychlost a také záleží na druhu a hloubce vzorku pneumatik a jejich správnému nahuštění. U nových pneumatik s dobrým vzorkem vzniká aquaplaning v rychlostech převyšujících 80 km/h. U starších, které jsou výrazně sjeté, pak k této nebezpečné situaci stačí asi 50 km/h.

Kdo se dostane do křížku s aquaplaningem, nesmí v žádném případě zazmatkovat. Je jasné, že právě tohle se lépe napíše, než udělá. Ale je to rada nad zlato.

Rozdíl je v tom, jestli řidič sedí v autě s manuální, nebo automatickou převodovkou. „Pokud se vozidlo dostane do aquaplaningu, sundejte nohu z plynu a sešlápněte spojku. Nebrzděte ani silně neotáčejte volantem. Jakmile vozidlo zpomalí, přilnavost se opět obnoví, v tom okamžiku je zapotřebí aby byly pneumatiky nasměrovány tím správným směrem, ne například proti jinému vozidlu,“ říká Martin Dražík, produktový manažer pro střední Evropu ve společnosti Nokian Tyres.

A co s automatickou převodovkou? Vlastně skoro nic. Jen držet volant a nešlapat na plyn. Jakmile řidič plynový pedál nechá být, převodovka sama elektronicky „vyšlápne spojku“. Jakmile šofér cítí, že se kola chytla silnice, může lehce přidat a pokračovat v cestě. Jak poznat, že se kola chytila silnice, popisuje Hana Štefflová z plzeňské policie: „Je marné točit volantem jakýmkoli směrem či šlápnout na brzdu nebo plynový pedál. Zbývá pouze držet volant v přímém směru, sundat nohu z plynu a sešlápnout pedál spojky. Poté počkat, až auto zpomalí a dosedne zpátky na zem, což se projeví ránou do volantu.“

Opět je rada jednoduchá. Když během cesty hodně prší a na silnici se drží vody, stačí prostě zpomalit. Během deště úplně zapomeňte na prudké pohyby volantem. Plynulost je nejdůležitější.

Pokud je to možné, vyhýbejte se stojaté vodě, tedy kalužím, kolejím zalitým vodou a potůčkům tekoucím přes silnici při prudkém dešti. Specialisté na bezpečnost dopravy pak mají zajímavý tip, jak aquaplaning čekat a nebýt zaskočen: „Pokud se stopy auta před vámi brzy ztrácí „ve vodě“ a nejsou vidět již pár metrů za autem, hrozí riziko aquaplaningu. Pokud jsou stopy viditelnější a vydrží delší dobu, je riziko aquaplaningu nižší.“