Vždy rozhoduje vzdálenost
Stejně jako pro řidiče, tak i pro chodce platí řada nejrůznějších pravidel. Tak například, chodec by měl být vždy vidět a pohybovat se ideálně po chodníku nebo po stezce pro chodce. „Kde není chodník, nebo je‐li neschůdný, chodí se po levé krajnici, a kde není krajnice, nebo je‐li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém okraji vozovky. Takto mohou jít maximálně dva chodci vedle sebe," doplňuje předpisy pro chodce
BESIP.
Samozřejmostí je pochopitelně také užití přechodu nebo nadchodu pro chodce. Co když ale nic takového, v místě, kde chce přejít, není? „Jakmile není ve viditelné vzdálenosti do 50 metrů místo vyhrazené pro přecházení chodců, smí chodec přetnout vozovku i mimo přechod či nadchod. Přitom však musí dbát zvýšené opatrnosti," prozradil nám Aleš Horčička s tím, že odbočující řidiči mu v tu chvíli musí dát přednost.
Chodec, který vchází do silnice totiž nemůže vědět, že se zrovna zpoza rohu vyřítí nějaké auto. S tím pochopitelně musí vždy řidič při odbočování počítat a být tak více obezřetný. Jiná situace nastává ve chvíli, kdy auto neodbočuje, drží si stále stejný směr a chodec vejde do silnice mimo vyhrazený prostor. V tu chvíli porušil pravidla on a vystavuje sebe i ostatní účastníky provozu nebezpečí.
„Mimo přechod pro chodce je zároveň dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Jakmile pak chodec vstoupí na silnici, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat," připomíná
BESIP.