Komentář: Influenceři odvádí elektromobilitě medvědí službu. Normální lidi totiž žijí v jiném světě

To, že automobilky do svých komunikačních strategií zapojují influencery a známé osobnosti, není nic nového. S příchodem elektromobility ale tento trend ještě zesílil. Z pohledu chytrých hlav, které se daly dohromady v centrále automobilky, je to asi racionální úvaha – proč riskovat případnou negativitu třeba v motoristickém médiu, když tady mám nadšeného elektromobilistu, který to vidí všechno „správně“. Jak tak ale sleduji vzniklé influencerské příspěvky, nemyslím si, že je to cesta, která dostane reálné výhody elektromobility k běžným Čechům. Spíše naopak.

Když jsem koncem minulého tisíciletí v motoristické branži začínal, psal jsem testy nových aut více jak půl roku do šuplíku, aniž by je šéfredaktor zveřejnil. Tolik nekritického nadšení v nich bylo, tolik souvislostí mi unikalo…a tak skvělá profesní škola to byla. Nikdo mi neříkal, co přesně mám napsat, koho chválit a koho ne, ale učil jsem se strukturu testu, způsob uvažování, prioritní oblasti auta, pochopení potřeb většinového čtenáře. Stejně tak jsem byl veden k tomu zajímat se o auta spíše v základních výbavách, neohrnovat nos nad auty, která jsou na silnicích nejběžnější. Tedy všechno to, co influencerům povětšinou naprosto chybí. Neříkám, že je to špatně, doba se (nejen) v tomto směru změnila už dávno, jen komentuji, co vidím.

A vidím prazvláštní způsoby komunikace elektromobilního tématu směrem k většinově skeptické české veřejnosti. Má normálního člověka šanci přesvědčit třeba investor Radovan Vávra, který na Twitteru po 14denní zápůjčce Audi e-tron (od 2,2 milionu Kč) rozjímá, v čem je e-tron lepší než Tesla X (od 2,5 milionu Kč)? Ostatně, „recenze“ influencerů mají povětšinou identické schéma – po zápůjčce panuje nadšení typu „kéž byste si to také mohli vyzkoušet, to byste si to hned koupili“ podobně, jakoby se poprvé svezli s Mercedesem třídy S a bez uzardění prohlásili, že je to skvělé auto, které by si měl přece koupit každý.

Pořizovací cenu auta influenceři povětšinou neřeší a když, tak se omezí jen na konstatování faktu, že „tohle skvělé auto, které musí po prvním svezení každý chtít, stojí 1,6 milionu Kč.“ Tečka. Kontext? Nulový. V zemi, která má v průměru 15 let starý vozový park a průměrná cena ojetiny je někde kolem 200 tisíc korun, je to skutečně informace „za milion“. A dobíjení? To je přece taky zábava – při čekání na dobíječkách potkáte tolik skvělých lidí, s nimiž si popovídáte. Opět chybí kontext každodenního běžného dne normálního člověka, který má úplně jiné starosti.

V tomhle ohledu odvádí influenceři na sociálních sítích elektromobilitě skutečně medvědí službu – hází miliony sem a tam, mají na vše spoustu času, během dobíjení chodí na kafíčko či obídky, cenu za kWh neřeší, případné argumenty v diskuzích povrchně odbydou, negativa neexistují… normálnímu českému řidiči prostě nemohou být vzdálenější. Vždyť ne nadarmo se v Česku sociálním sítím říká „socky“, ne?

Abych jen nebyl v pozici chytrolína, kterému není nic dobré, tak si dovolím i pár vlastních postřehů ke komunikaci elektromobility. Předesílám, že nejsem její odpůrce (to jsem měl asi napsat hned v úvodu), takže bych se v této náběhové fázi soustředil mnohem více na představení neoddiskutovatelných výhod každodenního provozu.

Proč nějaká automobilka nepůjčí pět deset svých elektromobilů na měsíc či dva normálním českým rodinám a lidem? Ukázalo by se, že povětšinou opravdu nejezdí moc daleko, že jim jedno nabití stačí klidně i na několik dní jejich normálního životního rytmu, že pro jízdu po městě, na nákupy, rozvoz dětí na kroužky je elektromobil skutečně dobrá alternativa. Při výpočtu nákladů by pak bylo patrné, že je tento způsob i provozně výhodnější. Je mi jasné, že by to bylo pro značku určitě rizikovější, protože se bude hůře maskovat vysoká pořizovací cena či omezenější dojezd při delších výletech. Na druhou stranu by se ale mohlo ukázat, že změna dosavadních zaběhlých návyků běžného spotřebitele v čele s tankováním jednou za měsíc je skutečně možná a netrvá ani moc dlouho.

Tak či onak ale podle mě elektromobily patří komunikačně opravdu spíše do rukou těch, s nimiž je schopna se identifikovat většinová společnost, než vybraným elitám, které netrápí zvýšení záloh na elektřinu, ba naopak si mnou ruce, jak na tom díky zainvestovaným akciím ještě vydělaly.