Komentář: EU hrozí zákazem milionů naftových aut. Popřela by ale základy demokracie

Nástup elektromobility není tak rychlý, jak se ještě před nedávnem očekávalo. A tak se EU snaží hledat i jiné cesty, jakými se přiblížit k vyhlášené uhlíkové neutralitě pro rok 2050. Kromě zákazu prodeje nových vozů se spalovacími motory od roku 2035 může sáhnout ještě po ostřejším řešení – zákazu už jezdících automobilů, jejichž emise byly měřeny na základě starší metodiky. Jde hlavně o dieselové vozy splňují normu Euro 5, tedy ty vyráběné od roku 2009, a i některé z počátku Euro 6 (do roku 2014). Na základně rozhodnutí soudu by se to mohlo stát už od ledna příštího roku. Nejenže by byl takový krok absurdní a těžko řešitelný, ale znamenal by i popření základních demokratických principů, na kterých Evropa stojí.

Evropský soudní dvůr aktuálně ve dvou kauzách řeší legalitu takzvaných termálních oken. To je ve zkratce chvíle, kdy spalovací motor nemusí plnit emisní normu a odpojí systém pro filtraci výfukových plynů za účelem toho, aby nedošlo k jeho poškození. Jde o případy označené C-251/23 a C-308/23 vedené s automobilkou Mercedes-Benz. Takové vozy plnily normy v rámci staršího měřícího cyklu NEDC, který se už nyní nepoužívá. V moderním WLTP by už ale zřejmě neuspěly.

Soud nyní rozhodne, zda je možné retroaktivně žádat po starších vozech, aby emisní normu, kterou při svém uvedení do provozu plnily v rámci cyklu NEDC, zvládly splnit i v cyklu WLTP. A vzhledem k tomu, že taková auta byla uzpůsobena dobovému měření, znamenalo by to, že naprostá většina vozů s naftovým motorem by testem neprošla. Výsledek? Nemohly by na veřejnou komunikaci. To je samo o sobě alarmující, stejně jako fakt, že rozsudek bude vynesen na podzim a aplikován by měl být už od ledna příštího roku.

Stačí se projít po ulici jakéhokoliv českého města a je evidentní, že by v tuzemském provozu rázem muselo ubýt obrovské množství aut. Sám autor tohoto článku má ve své garáži naftový Saab 9-5, který by bezesporu neprošel a má kolem sebe hodně lidí, kteří mají podobně staré nafťáky. Neprošly by ale ani některé mnohem mladší diesely. Kdo má doma třeba 12 let starý koncernový vůz s motorem 2.0 TDI, musel by ho poslat do šrotu? Ano, včetně třeba vaší Škody Octavia třetí generace.

Před nesmyslně neuváženým krokem už varoval německý ministr dopravy Volke Wissing, který poslal předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové částečně otevřený dopis. V něm upozorňuje na fakt, že by v Německu přestalo být provozuschopných 8,2 milionu vozidel a s tím by o mobilitu přišlo i podobné množství jejich majitelů. Citoval ho německý magazín Bild (zde). Mimo jiné napsal, že by EU měla přehodnotit svou „antiautomobilovou politiku“.

Je jen těžké si představit, co by nastalo, kdyby soud rozhodl ve prospěch nového testování starších, ale stále moderních naftových aut. Pokud by neprošla, jak by probíhalo jejich vyřazení z provozu? Jak by se jejich majitelům zabavovaly registrační značky a kde by pak takové vozy skončily? Pokud by rázem přišly miliony lidí o svůj dopravní prostředek, nevyvolalo by to vlnu ostrého odporu, který by vedl k politické nestabilitě? Už jen proto, že by o takové vozy přišli hlavně lidé s nižšími příjmy, zatímco bohatí by dál mohli jezdit ve svých novějších automobilech? Představa je to tak trochu apokalyptická.

Navíc by ale Evropský soudní dvůr musel pošlapat čiré základy demokracie, které odmítají retroaktivitu, tedy zpětnou účinnost právního předpisu i před dobou jeho vzniku. V právnických kruzích jde o zcela nepřípustnou věc, která bourá právní jistotu. Z pohledu občanského by vlastně šlo o přechod z demokracie k totalitě, kdy si státní aparát dělá bezohledně co chce. I proto lze věřit tomu, že k podobnému rozhodnutí soud nakonec nedospěje. Nicméně už jen samotný fakt, že se o tomto případu v EU hovoří, ukazuje, že evropský řidič dnes nemá úplně jistotu, zda si bude moci svobodně rozhodnout, jak jezdit.