Mazda MX-5 slaví 35 let. Jako dárek dostala módní kabát, ale emise ji obraly o dvoulitr

Odstartujeme to filozoficky. Často si kladu otázku, zda automobilový svět už zažil svou zlatou éru, nebo zda se k ní teprve blížíme. Bohužel se poslední dobou začínám smiřovat s tím, že vrchol automobilového průmyslu již nastal, a jelikož jsem dítě milénia, tak jsem ji místo za volantem prožil v kočárku. Neustále od lidí slýchám tu stejnou větu: „Dříve ta auta byla lepší“, a i když si to mermomocí nechci přiznat, něco na tom bude. Moderní sporťáky, ať už mají spalovací nebo elektrický motor, mají jeden zásadní problém. Jsou zbytečně velké, těžké a hlavně rychlé. Můj dětský vzor „Jeremy Clarkson“ sice tvrdí, že výkon je to hlavní, ale po svezení s Mazdou MX-5 jsem si opět uvědomil, co je u sportovně střižených aut opravdu důležité. Vůbec to není o rychlosti, ale o tom, co řidič za volantem zažívá.

Pojďme se nejprve podívat na to, co roadster ze země vycházejícího slunce v rámci modelového roku 2024 přiváží za novinky. Zarytí fanoušci si zajisté všimnou nových předních a zadních světlometů, které zaujmou upravenými LED segmenty. Změna to sice není velká, ale dodala kapesnímu Japonci moderní šmrnc. Dále si můžete vzhled své MX-5 „vytunit“ krásnými 17palcovými koly značky BBS a červenými brzdovými třmeny Brembo nebo béžovou plátěnou střechou. Drobnou evolucí prošel také interiér, jenž byl obohacen o přepracovaný displej a oldschoolové USB-A porty nahradily „Céčkové“ verze.

V rámci 35letého výročí se zároveň rozšířila paleta odstínů karoserie. Nově si tak čtvrtou generaci roadsteru můžete ozvláštnit prémiovou šedou barvou Machine Gray. Tím ale novinky nekončí. Mazda MX-5 2024 dostala i vychytávky, které nejsou pouhým okem vidět. Jde o nové bezpečnostní a asistenční systémy, jež nemají za úkol řidiče otravovat, ale přinést mu větší pocit jistoty za volantem. Hovořím tu o vylepšeném hlídání mrtvého úhlu, asistentu udržování jízdního pruhu a o vymakanější kontrole trakce a stability. A pokud by vás nové systémy přeci jen obtěžovaly, můžete je pomocí jednoho tlačítka pod volantem utnout a užívat si ničím nerušenou jízdu.

Ještě než budeme pokračovat, musím se vám k něčemu přiznat. Přestože v roli automobilového novináře působím čtyři roky a vyzkoušel jsem přes tisícovku aut, Mazdu MX-5 jsem nikdy neřídil. A není to kvůli tomu, že bych se roztomilému roadsteru záměrně vyhýbal, ale když přišla čtvrtá generace v roce 2014 na trh, tak jsem pochopitelně ještě neměl řidičský průkaz. Proto když jsem se dozvěděl, že je možnost se v rámci mezinárodních jízd v Chorvatsku s omlazenou „Miatou“ svést, neváhal jsem ani sekundu a vydal jsem se na Balkán.

Ještě před tím, než jsem usedl za volant, mi bylo sděleno, že Mazda MX-5 je v Guinnessově knize rekordů zapsaná jako nejprodávanější dvoumístný kabriolet na světě a podle informací se za 35 let prodalo více než milion kusů. Zároveň jsem si vedle sebe mohl prohlédnout všechny čtyři generace včetně legendární „mrkačky“, která je dle mnoha automobilových nadšenců stále jedním z nejlepších sportovních vozů v historii.

A dá se to říct i o nejnovějším členu japonské rodiny? Abych to zjistil, vyrazil jsem s Mazdou MX-5 2024 na místní klikaté silnice. Vybral jsem si verzi s plátěnou střechou (v nabídce je i hardtop RF) v nejvyšší výbavě Homura, které pod kapotou vrčel atmosférický dvoulitrový čtyřválec s výkonem 184 koní. Mohl jsem si vybrat i slabší patnáctistovku, ale když jsem se dozvěděl, že nemá samosvorný diferenciál, rozhodl jsem se pro vrcholnou motorizaci. A udělal jsem dobře, jelikož už po prvních kilometrech jsem začínal japonský roadster zbožňovat.

Naprosto mě uchvátila manuální převodovka. Šestikvalt je neuvěřitelně přesný, má krátké dráhy a hlavně návykový mechanický chod. Kam se hrabe BMW se svým gumovým řazením! Nadšený jsem byl i z motoru, ten sice na papíře nemá dechberoucí výkon, ale věřte mi, že 184 hřebců a točivý moment 205 Nm umí s tunovým autem pořádně zahýbat. Z nuly na stovku vystřelí za 6,5 sekundy a dosahuje maximální rychlosti 219 km/h. Atmosférický dvoulitr má zároveň velmi příjemný projev.

Díky tomu, že je nesmírně pružný, tak se cítí dobře i v nízkých otáčkách. Zde ale zábavu nenajdete. Aby se člověk pobavil, musí Mazdě zatopit pod kotlem a hnát motor do vysokých otáček. Ten se tomu vůbec nebrání a k omezovači stoupá velice ochotně. A jakmile se ručička otáčkoměru dostane k 5 tisícům, začnou se dít věci. Čtyřválec se rozezní a zadní kola začnou mít dost práce. Není to ale žádný agresor ani křikloun. Pohonná jednotka má sametový chod, lineární nástup výkonu a decentní zvuk.

Nicméně na rozdíl od jiných populárních sportovních aut, jako je třeba Ford Mustang, není Mazda MX-5 pouze o motoru. Ten tu hraje druhé housle a hlavním důvodem, proč jsem si japonský roadster tak oblíbil, jsou jedinečné jízdní vlastnosti. Malá Miata se na silnici chová opravdu specificky a podobný charakter jsem ještě u žádného dalšího auta nezažil. Podvozek není nijak zvlášť tuhý, tudíž statečně filtruje nerovnosti a při jízdě pracuje.

Díky tomu je sporťák komfortní a použitelný na delší cesty. Má to ale i svou stinnou stránku - v zatáčkách se mírně naklání. Je to ale špatně? U BMW M3 nebo Audi RS6 bych napsal, že ano. Ovšem u Mazdy to kupodivu není na obtíž. Je to dáno tím, že dvoumístný roadster má velmi krátký rozvor a kdyby byly tlumiče „prkenné“ a nepracovaly by, byla by MX-5 s pohonem zadních kol a samosvorným diferenciálem nebezpečně kousavé auto.

Japonští inženýři ale věděli, co dělají, a nejprodávanější dvoumístné sportovní auto na trhu vyladili tak, aby bylo zábavné, ale přitom poslušné. Rozhodně tím ale omlazené Mazdě neubrali na fun faktoru. Když se vypne kontrola trakce a stability, má prcek ze země vycházejícího slunce neustálou tendenci „jezdit bokem“, a je to boží. Díky dobře dávkovatelnému výkonu, přesnému řízení, hmotnosti pod jednu tunu a vyvážení 50 na 50 je jednoduché auto udržet na silnici a z toho, z čeho byste si u silnějšího a většího auta museli jít vyměnit trenýrky, se stává návyková a neutuchající zábava.

A tím se dostávám k tomu, na co jsem narážel už na začátku. Abyste se za volantem moderního sportovního auta s výkonem přes 500 koní bavili, musíte jezdit extrémními rychlostmi. To u deset let staré Mazdy MX-5, která váží polovinu toho, co Audi RS6, má úzká kola a minimum mechanického gripu, není nutné ani překračovat rychlostní limity a přesto si jízdu za volantem nesmírně užijete. Bohužel tuto skutečnost si málokdo uvědomuje a podobných aut na trhu je jako šafránu, a bude jenom hůře.

Před odjezdem na testování Mazdy MX-5 2024 jsem se bavil s Ondřejem Hrubešem (moderátorem televizního pořadu Autosalon), který v garáži parkuje první generaci japonského roadsteru, a řekl mi: „Až se s MX-5 svezeš, věř mi, že si ji budeš chtít koupit“. A opravdu, hned jak jsem se vrátil z Chorvatska, ihned jsem si otevřel inzertní weby a začal jsem hledat. Nestává se mi to často, ale tohle auto se mi opravdu vrylo pod kůži a skutečně silně přemýšlím, že bych si ji zaparkoval do své garáže. Obzvlášť teď, když je poslední možnost pořídit si verzi s dvoulitrovým motorem. Ten totiž letos kvůli emisím skončil a doprodávají se poslední kusy. Dále už bude pokračovat pouze Mazda MX-5 s patnáctistovkou bez samosvorného diferenciálu.

Podrobné technické údaje a kompletní ceník naleznete v našem katalogu zde.