Projeli jsme bestiální BMW S 1000 RR při Ride Like a Pro v Mostě. Tohle na MotoGP nezažijete

Snili jste o tom, že jednou budete závodit na motorkách, ale nikdy se vám to nesplnilo. Autodrom Most přichystal program, který vám sice nezajistí start v soutěži, ale můžete si v rámci závodního víkendu WorldSBK svézt se na okruhu a vychutnat si atmosféru, kterou zažívají ti nejlepší jezdci světa. Já jsem si tento zážitek zkusil, a jako správný fanoušek, dnes už bývalého, továrního jezdce BMW Topraka Razgatlioglua, jsem na trať vyrazil s novým modelem S 1000 RR. A byla to neskutečná jízda.

Pamatuji si, jak jsem jako malý kluk sedával s dědou před televizí a při nedělním odpoledni sledoval Formuli 1 a MotoGP. Mým snem bylo závodit, jenže osud se mnou měl jiné plány. Místo závodních řídítek jsem do rukou dostal počítač a stal se ze mě motoristický novinář. K motorsportu jsem se tak sice dostal, ale z trošku jiné strany.

Moje touha se ale nevytratila a jednou ročně si k závodění přeci jen přičichnu, a to díky programu Ride Like a Pro. Autodrom Most ho pořádá poslední tři roky v rámci seriálu WorldSBK. A o co vlastně jde?

Není to pouze klasické volné ježdění na okruhu. Je to speciální zážitkový den, díky kterému se fanoušci motorek dostanou přímo do prostředí světového šampionátu superbiků a na chvíli zažijí, jak vypadá závodní víkend z jiné perspektivy než z tribuny. Účastníci si nejen vyjedou na trať, po které se prohání světová elita superbiků, ale zároveň se podívají i do zákulisí paddocku, týmových garáží a dalších běžně nepřístupných míst.

Celý den je postavený tak, aby spojil jízdu na okruhu, atmosféru šampionátu a pohled do technického zázemí závodů. Nejde tedy jen o samotný čas na trati, ale o kompletní program, který zahrnuje prohlídku týmových zázemí, přednášky o technologiích a dokonce setkání se závodníky WorldSBK. Účastníci navíc získají i řadu bonusů, jako jsou fotografie z jízdy, společné foto na pódiu, certifikát, jmenná karta nebo víkendová vstupenka na pitwalk. Je to tedy celodenní zážitek, na který já osobně vždy rád vzpomínám.

Ale z Ride Like a Pro si neodnáším pouze zážitky, nýbrž i zkušenosti. Na trati nás provázel Kamil Holán alias Hefty, česká legenda v road racingu. Jelikož je program početně omezený (maximálně 20 osob), Kamil měl prostor nám radit a pomáhat nám pilovat náš jízdní styl. A upřímně, já to v té chvíli opravdu potřeboval. Do Mostu jsem totiž nepřijel s žádnou malou puškou, ale s litrovou bestií BMW S 1000 RR, která se řadí mezi nejvýkonnější motorky na trhu. Shodou náhod Kamil ji měl také, avšak on osedlal ještě ostřejší verzi M, která je dělaná primárně na okruhy.

To se mi hodilo, jelikož řada RR má tak propracovanou elektroniku, že by se v tom čert vyznal. Hefty mi tak pomohl nastavit ideální kombinaci tuhosti tlumičů, motorové mapy, ABS, ESP a podobně pro dané podmínky na trati. Těsně před vyjetím na dráhu nám totiž lehce sprchlo a já z toho měl obrovský respekt. Hned pochopíte proč.

BMW S 1000 RR se řadí mezi krále všech superbajků. Při jeho navrhování se myslelo jen na jediné - na rychlost. Motorku pohání řadový čtyřválec s objemem 999 kubíků, který dosahuje maximálního výkonu 210 koní při 13 750 ot./min a generuje točivý moment 113 Nm. Ještě vezměte v potaz, že RR váží 198 kilo a vyjde vám, že jednostopé BMW má lepší poměr váhy a výkonu než Bugatti Chiron.

Rychlost na okruhu ale nezaručí pouze velký počet koní. Je potřeba, aby motorka brzdila a zatáčela. To si inženýři v BMW moc dobře uvědomují, a proto svůj supersport vybavili tou nejmodernější elektronikou, aktivním podvozkem, prvotřídním brzdovým systémem a aerodynamickými prvky na karoserii zvyšující přítlak. V podstatě se dá říct, že se jedná o závodní stroj na značkách, avšak s variantou „S“ se dá stále dobře fungovat i v běžném provozu. To stejné by asi nemohl tvrdit Kamil, který ten den jezdil na „Mku“, které už je vyloženě dělané na okruhy.

Pojďme si ale popsat, jak se motorka s výkonem 210 koní chová na samotné závodní trati. Už jsem měl v minulosti možnost sedět na několika litrových motorkách. Nicméně to, co jsem ale zažil na Autodromu Most s BMW S 1000 RR, se nevyrovná ničemu, co jsem doposud zkusil.

Už při prvním zaváděcím kole, kdy jsem si nastavil ostrou závodní mapu, mi bylo jasné, že k téhle motorce musím přistupovat s maximálním respektem. To jsem si ověřil ve chvíli, kdy jsem na cílové rovince poprvé otočil plynem až na doraz. To, s jakou razancí se motor sebere z nízkých otáček a jak brutálně graduje jeho zátah, se popisuje jen velmi těžko. Upřímně, měl jsem z toho až mžitky před očima.

Jen pro představu, na první rychlostní stupeň mi tachometr ukazoval 160 km/h. Pak stačilo jen lehce ťuknout do řadičky, dát tam dvojku, a akcelerace pokračovala úplně stejně dál. Na konci rovinky jsem tam mohl mít s přehledem přes dvě stě.

A pak přišlo tvrdé brzdění. Čekal jsem, co se stane. Bál jsem se toho, aby zadek motorky nezačal být nervózní. Jenže nic takového nepřišlo. Třmeny se zakously do kotoučů a „Bavorák“ začal zpomalovat takovým způsobem, že během pár okamžiků jsem byl zpátky někde kolem padesátky, a mohl jsem vykroužit první šikanu.

Právě tam jsem si poprvé naplno vyzkoušel, jak BMW S 1000 RR mění směr. A přestože je to poměrně velký stroj, za jízdy působil jako malá šestistovka. Motorka zatáčela doslova pouhou myšlenkou. Nemusel jsem se s ní prát, všechno působilo lehce, přirozeně a přesně.

V dlouhých klopených zatáčkách i v utaženějších pasážích mi navíc výrazně pomáhala elektronika. Obrovskou oporou bylo náklonové ABS, díky kterému jsem si mohl dovolit dobrzďovat ještě v nájezdu do zatáčky. Na výjezdech pak zase pracoval systém proti zvedání předního kola a kontrola trakce. Výsledkem bylo, že jsem se k motorce mohl místy chovat skoro jako amatérský hulvát a ona mi přesto na trati odpustila neuvěřitelné množství chyb.

Právě v tom je dnešní BMW S 1000 RR fascinující. Díky lepivým pneumatikám, špičkové elektronice a celkovému naladění stroje jsem dokázal jet mnohem rychleji, než bych si kdy myslel, že je v mých silách. Na jednu stranu je to skvělé. Na druhou stranu i trochu děsivé. Zatímco dřív odváděl sto procent práce jezdec, dnes se o velkou část stará sama motorka. A jezdec se pak může velmi rychle začít cítit až příliš sebevědomě.

Přesně to se stalo i mně. Zhruba po pěti kolech jsem si začal věřit víc a víc. Jenže pak přišly okamžiky, hlavně při nájezdech do zatáček, kdy mi tahle motorka znovu jasně připomněla, že já tady rozhodně nejsem tím, kdo má všechno úplně pod kontrolou. A moje sebevědomí se zase rychle vrátilo na zem.

Když to shrnu, tak BMW S 1000 RR je naprosto šílený stroj, jehož skutečný potenciál podle mě dokáže využít jen malé procento motorkářů. A to platí dvojnásob na běžné silnici, kde prakticky nemáte šanci naplno zapojit všech 210 koní.

Myslím si, že já sám jsem na okruhu využil možná tak polovinu toho, co ta motorka umí. A to si nemyslím, že bych jel vyloženě pomalu. Přesto je to stroj, který ve mně vyvolal pocit, že by si snad zasloužil vlastní řidičák. Je to zkrátka peklo na dvou kolech, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. BMW tady odvedlo naprosto famózní práci. S 1000 RR nádherně zatáčí, neuvěřitelně brzdí a dokáže jezdci odpustit kupu chyb.

Pokud si chcete podobný zážitek vyzkoušet na vlastní kůži, dorazte na program Ride Like a Pro a projeďte se po závodním okruhu v rámci šampionátu WorldSBK. Více informací o programu naleznete na stránkách www.superbike-most.cz.