Triumph Trident 660 může být kladivem na levné čínské motorky. Není tak laciný, ale jízdně je jinde

Koupit si v dnešní době cenově dostupnou motorku není vlastně vůbec těžké. Na trhu se nachází nespočet čínských motocyklů s kubaturou nad 600 ccm s cenovkou okolo 170 tisíc korun. Výrobců už je tolik, že se v tom sám upřímně začínám ztrácet. Navíc chrlí jednu novinku za druhou. Samozřejmě, někomu to může vyhovovat, jelikož si za rozumné peníze pořídí stroj, který bude mít solidní výkon a povedený design - zrovna ten Číňané umí, jelikož si často pronajímají designová studia ze starého kontinentu. Má ale smysl na motorkách šetřit, když jen za relativně malý příplatek můžete mít modely od renomovaných výrobců? Sám jsem to chtěl zjistit, proto jsem si na test půjčil Trident 660 - základní model britské značky Triumph.

Když se řekne Triumph, jako první si vybavíte dnes už ikonický Street Triple a Daytonu, která se stala základem pro závodní speciály Moto2. Mnoho lidí si však s britskou značkou spojí převážně scramblery, retro mašiny nebo brutální Rocket 3, který má největší sériově vyráběný motor v říši jedné stopy. Málokdo si však vzpomene na model Trident 660, který tvoří jakousi vstupní bránu do světa Triumphu.

S cenovkou 224 tisíc korun jde o velmi zajímavou rozpočtovku, která má povedený retro-moderní design a hlavně pod sedlem ikonický tříválcový motor. Ten nabízí v případě Tridentu 660 kubíků a dokáže ze sebe vymáčknout 81 koní a 64 Nm točivého momentu. To jsou papírové hodnoty, které zřejmě nikoho neposadí na zadek, nicméně jak jsem sám zjistil, je to v podstatě ideální stádo koní pro začátečníky i pokročilejší jezdce. Tahle motorka totiž není o rychlosti, ale o požitku z jízdy a všestrannosti.

Než ale přejdu na jízdní vlastnosti, pojďme si vylepšenou britskou šestistovku řádně představit. Trident se poprvé představil v roce 2020 a už čtyři sezóny je vstupní bránou do světa Triumphu se třemi válci, tvoří základ nabídky a to cenově, rozměrově i výkonově. Na českém trhu se prodává od 224 tisíc korun. Má rozvor pouze 1401 mm a sedlo je ve výšce 80 centimetrů. Já sám nepatřím mezi čahouny (měřím 173 centimetrů), takže kompaktní rozměry motorky jsou pro mě velké plus. Na druhou stranu, vyšší motorkáři budou na Tridentu 660 vypadat jako "vosy na bonbonu".

Letos byla představena modernizovaná verze tohoto modelu, která přináší mnoho vylepšení za stejnou cenovku. A co za ty peníze dostanete? Jestli si myslíte, že britský výrobce šetřil na konstrukci motocyklu, tak jste na omylu. Páteří Tridentu je trubkový ocelový rám s obvodovou konstrukcí.

K němu je upevněný nový podvozek, který se skládá z přední plně stavitelné obrácené 41mm vidlice Showa SFF-BP se zdvihem 120 mm a zadního centrálního tlumiče Showa s nastavitelným přepětím pružiny a zdvihem 130 mm. Ano, není to úplně to nejlepší zboží, co má Triumph v arzenálu, nicméně stále jde o velmi kvalitní komponenty.

To samé platí o brzdách. Naháč vyráběný v roce 2025 vpředu spoléhá na dva 310mm kotouče a dvoupístkové brzdiče Nissin a vzadu na jeden kotouč (255 mm) a jednopístkový třmen Nissin. Navíc se systémem náklonového ABS a pokročilou kontrolou trakce.

Pro motorkáře, kteří si potrpí na moderní výbavu, mám dobrou zprávu - nově se ve standardu najdete quickshifter (rychlořazení), tempomat, antihoppingovou spojku, 3 jízdní režimy – Sport, Road, Rain, a kulatý TFT displej, který nejen sedí k retro stylu stroje, ale také se přes něj dá zobrazovat navigace, přijímat hovory či ovládat hudbu.

Já jsem typ motorkáře, který preferuje spíš ostré sportovní modely s výkonem nad 100 koní. Zároveň mě ale baví hravé lehké naháče, na kterých neřešíte rychlost a pouze si užíváte okamžiky za řídítky. Kromě toho si uvědomuji, že není vhodné si po dlouhé zimní přestávce rovnou sednout na litrový supersport. Proto jsem si s Triumphem domluvil zápůjčku Tridentu 660 - univerzálního naháče na každý den. Zároveň jsem po této motorce pokukoval v době, kdy byla představena, proto jsem byl zvědavý, jak vlastně jezdí.

Hned při prvním osedlání jsem věděl, že my dva si budeme rozumět. Znáte ten pocit, kdy po dlouhé době přijedete do svého rodného domova a sednete si v obývacím pokoji na gauč, na kterém jste seděli jako malí. Tak přesně tak jsem se cítil na sedle kompaktního Triumphu - jako doma. Posed byl pohodlný, řídítka akorát vysoká a široká a všechny ovládací prvky velice intuitivní.

S motorkou jsem jezdil celý týden a vyzkoušel jsem si ji ve městě, na dálnici a především na okreskách. Při proplétání městskou džunglí jsem ocenil výbornou stabilitu v nízkých rychlostech a kompaktní rozměry, díky kterým byl Trident v metropoli čiperný jako skútr. Horší to bylo na dálnici, kde už jsem po deseti minutách jízdy křičel: „Kdy už tohle utrpení skončí.“ Kvůli absenci kapoty a plexiskla na jezdce opravdu hodně fouká. Ideální cestovní rychlost je okolo 100 až 110 km/h, podobně jako u většiny naháčů tohoto typu.

Nicméně jakmile jsem sjel na klikaté okresní cesty, vše bylo najednou krásné. Konečně jsem mohl plně využít potenciál tříválcového motoru a okusit jeho lahodný charakter. Pokud s motorem se třemi válci zkušenosti nemáte, tak o hodně přicházíte. On totiž kloubí výhody dvouválce a čtyřválce. Má charisma a silné nízké pásmo otáček jako dvouválec, ale přitom je podobně kultivovaný a pikantní ve vysokých otáčkách (vrchol výkonu je při 10 250 ot./min).

Triumph Trident 660 není žádný sporťák vyvíjený na závodním okruhu, ale přesto byl v zatáčkách suverénní, rychle padal do náklonů a v technických pasážích jsem si užíval jeho hbitost a ovladatelnost.

Od Triumphu jsem zatím vyzkoušel dva motocykly - Trident 660 a Street Triple 765 RS. Zatímco sportovní naháč, kterého vychovala „ulice“, je pro mnoho českých motorkářů kvůli ceně nedostupné zboží, Trident 660 nabízí podobný požitek za výrazně menší balík peněz. Zpracování motorky je velmi dobré (až na tlumič výfuku) a ovladatelnost přímo skvělá. A projev motoru? Lahodný! Někomu by mohl vadit jeho nižší výkon „pouze“ 81 koní, ale věřte mi, že pokud nejste vyloženě závodník, tak vás dynamika „šestsetšedesátky“ rozhodně neurazí. A kdybych si měl vybrat mezi levnější čínskou motorkou nebo lidovým Triumphem, tak mi věřte, že bych neváhal ani vteřinu.

Existují ale motorky, které z Číny jsou a nevypadají na to. Třeba BMW F 900 R. Jeho recenzi z pořadu Autosalon najdete pod článkem.