Řídili jsme nejlepší Volvo současnosti. Je šíleně rychlé, velmi úsporné a příjemně se s ním jezdí
Volvo vytáhlo pořádný kalibr na německé prémiové značky. Elektrické SUV EX60 podle tabulek dokáže překonat Audi, Mercedes i BMW. Jenže papírové hodnoty nemusí odrážet realitu. Jaký tedy nový Švéd, s lehce čínskými geny, ve skutečnosti je a opravdu se vyrovná našlapané německé konkurenci? To jsme zjistili při našem tradičním testování na závodním okruhu v Sosnové.
Nejlevnějších 680 koní na trhu
Než se ale dostaneme k samotnému vyhodnocení, pojďme si novinku představit. Nové Volvo EX60 stojí na zcela nové elektrické platformě SPA3, která přináší řadu zajímavých technologií. Automobilka například využívá takzvaný megacasting, tedy výrobu velkých částí karoserie z jednoho odlitku, nebo baterii, která je přímo součástí konstrukce vozu. K tomu přidává vlastní elektromotory a novou generaci bateriových článků. Všechny tyto věci snižují hmotnost auta, zlepšují spotřebu a zároveň zlevňují výrobu.
Ještě zajímavější jsou ale samotná čísla. Volvo EX60 je dostupné ve třech verzích a už ta základní nabídne pořádnou porci výkonu. Zadokolka P6 Electric má 374 koní, baterii o kapacitě 83 kWh a slibuje dojezd až 620 kilometrů. Prostřední P10 AWD přidává pohon všech kol, výkon 510 koní, 95kWh baterii a dojezd až 660 kilometrů. Vrcholem nabídky je pak P12 AWD s ohromujícími 680 koňmi, baterií o kapacitě 117 kWh a dojezdem až 810 kilometrů. Působivé je také nabíjení. Na dostatečně výkonné 400kW nabíječce má vrcholné EX60 za pouhých deset minut získat energii na dalších 340 kilometrů jízdy.
A pokud čekáte nějakou astronomickou pořizovací cenu, tak zřejmě budete příjemně překvapeni. Základní cena EX60 P6 je 1 562 000 Kč včetně DPH. Slabší čtyřkolka P10 začíná na 1 639 000 Kč a vrcholná varianta s výkonem 680 koní startuje na 1 793 000 Kč. To znamená, že Volvo se cenovkou dostává pod BMW iX3, Mercedes-Benz GLC EQ i Audi Q6 e-tron. Zároveň má velmi bohatou standardní výbavu. Dokonce je to vůbec nejlevnější auto s výkonem bezmála 700 koní na trhu, a to je pro Volvo hodně dobrá vizitka. Podrobnější technické údaje naleznete v našem katalogu zde.
My jsme na testování dostali prostřední variantu P10, která se pravděpodobně stane tou nejoblíbenější možností.
Nový modelový rok:
My jsme testovali starší modelový rok 2027, který může mít trochu jiné technické parametry než aktuální modelový rok 2028. Hodnoty se mohou lišit v nabíjení a také ve spotřebě.
Podmínky na trati:
Na okruhu v Sosnové bylo sucho a venkovní teplota se pohybovala kolem 18 stupňů Celsia. Vůz obouval letní pneumatiky.
Naměřené údaje
| Disciplíny | Výsledky | Data od výrobce |
| Losí test | 80 km/h | X |
| Zrychlení 0-100 | 4,6 s | 4,6 s |
| Rychlé kolo | 47,0 s | X |
| Spotřeba | 15,6 kWh/100 km | 15.7 kW/100 km |
Srovnali jsme Volvo s největším rivalem
Stále jsme ale neodpověděli na zásadní otázku. Jaké je Volvo EX60 ve skutečnosti? Abychom to zjistili, navštívili jsme náš testovací okruh v Sosnové a vyzkoušeli naše zátěžové disciplíny. A shodou okolností jsme měli ve stejnou dobu na test také konkurenční BMW iX3 ve srovnatelné verzi 50, takže jsme mohli oba soupeře porovnat přímo vedle sebe.
Jako vždy jsme začali losím testem, ve kterém na nás Volvo udělalo opravdu dobrý dojem. Při prudkém zatočení byla sice znát lehká nedotáčivost, ale auto se po celou dobu chovalo velmi neutrálně, bezpečně a předvídatelně. Žádná záludná přetáčivost, což je u nouzového manévru zásadní.
Na to, že jde o velké a těžké elektrické SUV, byla navíc nedotáčivost překvapivě malá. Troufnu si dokonce říct, že EX60 patří mezi nejlepší auta, která jsme kdy v Sosnové losím testem prohnali. A vlastně se není čemu divit, když právě ze Švédska tato disciplína pochází. Dokonce na mě působilo o něco jistěji než BMW iX3, které mělo při prudkých změnách směru větší sklony k přetáčivosti.
Následovalo měření zrychlení z nuly na stovku. Volvo to zvládlo za pouhých 4,6 sekundy, což je na rodinné SUV opravdu parádní hodnota. BMW iX3 bylo jen o desetinu vteřiny pomalejší, takže z hlediska dynamiky jde o naprosto vyrovnaný souboj. V běžném provozu vám rozhodně nebude chybět výkon ani u jednoho z nich.
Přiznáme se, že před měřeným kolem jsme Volvu vůbec nevěřili a mysleli jsme si, že právě v této zkoušce pohoří a BMW si Švéda namaže na chleba. Jenže opak byl pravdou. EX60 nás opět překvapilo tím, jak příjemně se řídí na samotné hranici přilnavosti. Má skvěle naladěný podvozek, který je sice poddajný, ale zároveň krásně drží stopu. Ještě větší pochvalu si zaslouží stabilizační systém. Ten sice prakticky nejde vypnout, ale zasahuje velmi citlivě, zbytečně auto nezpomaluje a dokonce mu dovolí i trochu se sklouznout.
Jedinou menší výtku mám k řízení, kterému chybí trochu více citu a zpětné vazby od předních kol. Jinak ale Volvo fungovalo na okruhu až překvapivě dobře.
A výsledek? EX60 zajelo měřené kolo o 1,9 sekundy rychleji než BMW iX3. To už je na krátkém okruhu v Sosnové opravdu výrazný rozdíl. Na svědomí to zřejmě měla o poznání větší baterie pod kapotou mnichovského elektromobilu, která logicky přidává kila navíc.
Poslední disciplínou byl stokilometrový test spotřeby. Tady jsem naopak očekával mírnou převahu Volva, což se také potvrdilo. EX60 zvládlo trasu s průměrem 15,6 kWh/100 km, zatímco BMW iX3 spotřebovalo 15,9 kWh/100 km. Rozdíl je tedy naprosto minimální a výsledná hodnota skvělá v obou případech.
Celkově musíme Volvo EX60 opravdu pochválit. Překvapivě dokázalo BMW iX3 porazit ve všech našich disciplínách, přestože právě bavorský elektromobil patří k absolutní špičce. Takže to bereme jako remízu. Musíme totiž zohlednit větší baterii v případě BMW, která podle našeho názoru způsobila veškeré drobné rozdíly.
Porovnání
| Disciplíny | Volvo EX60 P10 | BMW iX3 50 |
| Losí test | 80 km/h | 78 km/h |
| Zrychlení 0-100 km/h | 4,6 s | 4,7 s |
| Rychlé kolo | 47,0 s | 48,9 s |
| Spotřeba | 15,6 kWh/100 km | 15,9 kWhl/100 km |
| Podmínky | Sucho 18 °C (letní pneu) | Sucho 18 °C (letní pneu) |
Jak měříme?
Losí test:
Začíná se zpravidla losím testem, při kterém postupně zvyšujeme rychlost. Zprvu se tedy na cílové rovince na Autodromu Sosnová rozjedeme rychlostí 50 km/h a snažíme se projet třemi bránami vyznačenými pomocí kuželů. Jen pro zajímavost, brána z kuželů má vždy pouze tři metry na šířku, přičemž rozestup mezi jednotlivými branami je 13,5 metru.
Pokud zkoušené auto zvládne projet dráhou, aniž by skolilo jediný kužel, nájezdová rychlost se opět o 10 km/h navýší. Losí test končí ve chvíli, kdy auto do dráhy najede takovou rychlostí, že zboří některý z kuželů. Samozřejmě to vždy zopakujeme minimálně dvakrát, abychom si byli jistí, že jsme nepochybili my jakožto řidiči, ale opravdu auto.
Test zrychlení (z 0 na 100 km/h):
Na cílové rovince na autodromu v Sosnové se pak odehrává i v pořadí druhý test, tentokrát zaměřený na dynamiku. Pomocí speciálního zařízení Racelogic PerformanceBox s přijímačem GPS dokážeme s naprostou přesností změřit zrychlení auta z nuly na stovku.
Ostré kolo v Sosnové:
Čtvrtá zkouška testovaná auta prověří jak po stránce dynamiky, tak brzd, protože na ně čeká v Sosnové ještě ostré kolo na čas. Tento okruh sice není plnohodnotná závodní trať, na druhou stranu má technicky náročné zatáčky, ve kterých auta prověříme i v rozumné rychlosti.
Test reálné spotřeby:
Zkouška probíhá následovně – zapneme úsporný režim a vydáme se na okruh, který kombinuje dálnici, město a okresní cesty. Díky tomu dokážeme simulovat kombinovaný provoz a výsledná hodnota by se tak měla podobat výsledkům standardu WLTP.