Před pár dny se médii pohnala zpráva, kterou drtivá většina z nich interpretovala tak, že většina Čechů nechce vyšší rychlost na dálnici a preferuje současný stav. Všichni přitom vycházeli (někteří až 100%) ze znění z tiskové zprávy agentury NMS Market Research, která za tímto účelem udělala v květnu průzkum.
Přitom stačilo si danou zprávu přečíst trochu pečlivěji a vnímavější redaktoři by měli hned odchytit pár oblastí, které stojí přinejmenším za upřesňující dotazy na realizátora průzkumu. Já jsem tak učinil a byť mi nakonec stejně nebylo poskytnuto nic navíc, přesto jsem si alespoň telefonicky ověřil, že je skutečně potřeba k výsledkům takových průzkumů přistupovat obezřetně. Přinejmenším se pídit po důvodech realizace takového průzkumu, přečíst každé slovo a zamyslet se nad přesnými formulacemi otázek. Právě tam byl totiž zakopaný pes i tentokrát…
Na úvod přiznám, že mi chystaná novela Ministerstva dopravy, která by umožnila zvýšení rychlosti na 150 km/h na vybraných úsecích českých dálnic při splnění dalších podmínek, nikterak těžké spaní nepřináší. Na druhou stranu však neschvaluji jízdu 200 km/h Filipa Turka po dálnici D5, jakkoliv i zde objektivně vzato nedošlo k žádné kritické situaci a ohrožení. Turek má jít však vzorem a zejména jeho následné počínání na sociálních sítích považuji za nevhodné. Proč začínám tak obšírně a pletu dvě věci dohromady?
Má to překvapivě svůj dobrý důvod - lépe to totiž přibližuje „logiku“, s níž agentura NMS Market Research přistoupila k danému průzkumu. Hned v úvodu tiskové zprávy zmiňuje zvýšení rychlosti na vybraném úseku dálnice D3 mezi Českými Budějovicemi a Táborem, aby hned v další větě slovíčkem „celoplošně“ přiznala, že se ptá na zvýšení rychlosti na všech českých dálnicích, což je otázka čistě hypotetická a nikdy o ní nebyla seriózně řeč. Na přímý dotaz nám Lucie Režná z dané firmy řekla, že hlavním důvodem k realizaci průzkumu bylo právě spíše počínání Filipa Turka a s ním související politické proklamace Motoristů, kteří by chtěli zvýšit rychlost všude, nejlépe ji zcela zrušit. Tak či onak ale v konečném výsledku docházelo při mediální interpretaci výsledků k neférovému míchání poměrně smysluplné legislativní úpravy ministerstva týkající se pouze vybraných úseků s utopickou představou politické partaje, jejíž podpora je nyní pod třemi procenty.
Řada médií se tedy omezila na sdělení, že Češi zkrátka zvýšení rychlosti nechtějí. Jenže více než Turek byly zmiňovány vytipované úseky dálnic, kde by mělo 150 km/h v dohledné době platit. Kromě zmíněného úseku D3 jde i o úsek dálnice D1 mezi Přerovem a Ostravou a dálnici D11 u Hradce Králové. Ale ruku na srdce. Je přece sakra rozdíl, zdali se lidí ptám, jestli chtějí celoplošně zvýšit rychlost na všech dálnicích v Česku, nebo jim položím otázku mnohem bližší realitě a zeptám se jich, zdali by souhlasili se zvýšením rychlosti na vybraných úsecích, které jsou k tomu dopravními experty vytipovány jako vhodné a bezpečné, a to ještě při splnění daných podmínek, jakými jsou hustota dopravy či počasí. I já odpovím v prvním případě ne, v druhém ale dávám jednoznačně ano. Jinými slovy tedy zcela souzním s návrhem ministerstva, v daném výzkumu však bude můj hlas zneužit k propagandě proti zvyšování rychlosti.
Když jsem chtěl zjistit přesné znění otázek, byl jsem odkázán na uveřejněnou zprávu, nic dalšího mi agentura prý poskytnout nemůže. V dané zprávě zní otázka na respondenty takto: „Měla nebo neměla by se maximální povolená rychlost na dálnicích podle Vás upravit?“ Nejsem datový analytik ani profesionál v oblasti dotazníků směrem k veřejnosti, ale spíše jako řadový občan s normálním IQ přemýšlím, jak bych měl na otázku „Měla nebo neměla…“ odpovědět. Nápovědou mi budiž v tiskové zprávě uvedené odpovědi „Ano, měla by se zvýšit“, „Ano, měla by se snížit“, „Ne, měla by zůstat stejná“ a „Nevím“. Jasně, nebudu hrát blbého – vím, jak to bylo myšleno a je v tom po nějaké době přemýšlení koneckonců i jistá logika, ale fakt to nešlo formulovat jednoznačněji?
To, že se průzkumy veřejného mínění dělají na tzv. reprezentativním vzorku, je běžná praxe. Čím je však vzorek menší, tím větší nepřesnosti oproti realitě výsledky ukazují. Tento průzkum společnost NMS Market Research prováděla online s tím, že dotazovala 1004 respondentů starších 18 let. Následně tuto bázi zredukovala na ty, kteří mají řidičák, a tak zbylo 751 lidí, u nichž lze předpokládat alespoň nějakou relevanci k tématu. I zde jsem položil doplňující dotaz na počet těch, kteří jezdí po dálnici, protože určitě ne všichni mají dálniční známku a zejména ti mladší možná nemají ani vlastní auto. Zjišťována prý byla jen četnost jízd, a to po všech typech komunikací, přímo na dálniční jízdu se tedy nikdo neptal. Ani zde jsem ale bližší data nezískal. Přitom právě tohle považuji za docela důležité. Pokud bychom skutečně chtěli získat názor na dálniční limit, je z mého pohledu kromě správně položené otázky mnohem důležitější než voličská preference (na ní se výzkum ptal), četnost a způsob využívání české dálniční sítě.
A můj závěr? Pokud z průzkumu vyšlo, že téměř třetina (29 %, jinými slovy 218 respondentů z daného vzorku) dotazovaných je pro celoplošné zvýšení rychlosti na všech našich dálnicích, tak je to poměrně alarmující číslo. U celoplošného zvýšení rychlosti bych totiž čekal mnohem menší podporu. Čistě hypoteticky se z toho pak dá vyvodit, že s aktuálním návrhem ministerstva, který omezuje 150 km/h jen na bezpečné a vhodné dálniční úseky, a to jen za příznivých podmínek, ve skutečnosti souhlasí mnohem víc majitelů řidičáků, než by se mohlo z tiskové zprávy na první pohled zdát.
