Kauza jednoho kilometru
Na nízkou toleranci kolínských radarů už Autosalon upozorňoval několikrát. Jednou po stížnosti čtenáře, podruhé paradoxně i po vyjádření tamního odboru dopravy. Jeho šéfovi Miroslavu Babákovi totiž ostrý postup města proti řidičům přidělává vrásky. „Za měsíce září až prosinec roku 2023, kdy byl nově nastaven limit na měřících zařízeních na 54 km/h, nám městská policie zaslala přes 14 tisíc oznámení. Pro srovnání, když dohromady sečteme rok 2021, 2022 a měsíce leden až srpen 2023, přišlo celkem devět tisíc oznámení,“ řekl před časem Babák Autosalonu, když upozorňoval na obrovský nepoměr.
Výsledkem je, že se na odboru dopravy věnuje vyřizování pokut několik pracovnic, které kromě rozesílání dopisů odpovídají ještě na ostré až vulgární telefony řidičů, jimž výzva k zaplacení za překročení rychlosti o 1 km/h přišla. Město přitom na této činosti příliš nevydělá, protože při tak nízkém překročení chce po řidičích zaplatit jen 200 korun. „Náklady na odeslání jedné výzvy k uhrazení pokuty jsou zhruba 115 korun. A pro vaši představu v případě posunu do správního řízení musí následovat další minimálně jedna písemná výzva. A to když jde vše dobře,“ upozornil Babák. Pokud se tedy řidiči odvolají, město začne prodělávat.
Když se Autosalon prvně ptal kolínské radnice a městské policie, proč je nastavená tolerance minimální, dostalo se mu odpovědi, že strážníci postupují podle vyjádření ministerstva vnitra, které radnici informovalo, že nemůže sama nastavovat toleranci měření. Nicméně nová metodika ministerstva dopravy, na kterou se od začátku letošního roku odvolává už i ministerstvo vnitra, jasně říká, že je to naopak městská policie, kdo toleranci měření nastavuje.
„I s ohledem na konstantní judikaturu lze dovodit, že o nastavení tolerance radaru rozhoduje mimo policii i obecní, resp. městská policie, přičemž při nastavení sledované hranice zohlední povahu místa měření,“ potvrdil Autosalonu mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.