Podzim přináší řidičům výhled na listím zbarvenou krajinu, ale rozhodně bychom se neměli nechat unést výhledem do dáli a raději se věnovat řízení. Podzim si totiž umí přichystat náročnější jízdní podmínky a jednou z nich je i kratší denní doba, způsobující dřívější únavu řidičů. K tomu si přidejte častější deště, mlhy, mokré listí nebo první mrazivá rána, kvůli nimž jsou na silnicích rizikovější podmínky než v létě. Všem těmto nepříjemnostem ale naštěstí můžete předejít.
Základní poučkou pro bezpečnou jízdu v podzimních měsících je „zpomalit a jezdit opatrněji“. Jednou z nejrizikovějších podzimních nástrah je docela neškodně vypadající listí na asfaltu, které se v kombinaci s deštěm nebo vodou stojící na asfaltu stává záludným povrchem. Dokonce i BESIP, český subjekt věnující se bezpečnosti provozu, uvádí, že mokré listí představuje jednu z největších nástrah, s jakou se můžete setkat.
Mokré listí klouže podobně jako led a překvapit vás může nejen na krajnicích, když se rozhodnete zkrátit si zatáčku, ale také na celé šířce vozovky. Řidičský postup je přitom podobný jako na ledu – snažte se ještě před vjezdem na tento typ povrchu nasměrovat vůz co nejvíce proti plánovanému výjezdu z něj. U mokrého listí je navíc lepší to, že na rozdíl od ledu okamžitě poznáte, kde zasypaná plocha začíná i končí.
A pokud se nejedná o malou plochu, ale delší zasypaný úsek, pro bezpečnou svou i nejbližšího okolí na něm zvolněte, s volantem pracujte plynule bez zbytečného škubání a zrychlujte i zpomalujte s citem. A když už se budete muset vypořádat se smykem předních kol, nikdy nezatáčejte ještě víc – vždy naopak povolte a nechte kola opět chytnout přilnavost. S brzděním vám v moderních autech pomůže protiblokovací systém ABS, ale i přesto mohou pneumatiky začít klouzat, proto si vždy nechávejte větší rozestup od vozidla před vámi.
S bezpečným rozestupem, minimálně dvou sekund, souvisí i jízda ve městech, na okreskách i dálnicích. Typický podzimní déšť nebo mlha by řidiče měly automaticky donutit k větší opatrnosti, ale bohužel ne vždy je to zvykem. I v těchto rizikových podmínkách často potkáváme řidiče, kteří se ženou vpřed tempem a stylem, jako by nemělo být žádné zítra, a zbytečně ohrožují své nejbližší okolí.
V takovýchto jízdních podmínkách vždy raději zvolněte a předvídejte, protože se může stát, že z ničeho nic z mlhy nebo deště „vykoukne“ neosvětlené jedoucí nebo stojící vozidlo a vy budete muset prudce brzdit nebo zvládnout vyhýbací manévr. Jsou to krizové situace, jakým můžete předejít zodpovědnou defenzivní jízdou.
Ve večerních a nočních hodinách si navíc dejte pozor i na téměř neviditelné chodce na krajnici, protože když zrovna jdou bez reflexních prvků nebo svítící LED diody mobilního telefonu v ruce, zpravidla si jich všimnete až na poslední chvíli. Zvláště, když nosí tmavé oblečení. Snížená viditelnost je rovněž jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod a srážek s chodci v podzimních měsících.
Podzim je zároveň ročním obdobím, během něhož je zaznamenáno nejvíce srážek se zvěří. BESIP v oficiální tiskové zprávě z loňského podzimu dokonce uvádí, že každá devátá nehoda na našich silnicích bývá způsobena srážkou se zvěří a nejčastěji k nim dochází v říjnu a listopadu. Zvýšené riziko bývá ale také na jaře, v dubnu a květnu, kvůli zvýšené aktivitě spojené s reprodukcí.
Statistiky říkají, že dvě třetiny nehod se stanou v denních hodinách a nejrizikovější jsou rovné úseky – stává se na nich až 85 procent ze všech srážek se zvěří. Na pozoru byste tedy měli být v každé denní době a hlavně v blízkosti zalesněných úseků i otevřených plání.
A jak na zvěř reagovat? Jedinou správnou reakcí je prudké brzdění a zachování přímého směru tak, aby při srážce byla využita deformační zóna v přední části vozidla, poskytující největší ochranu pro posádku. Instinktivní vyhnutí se může být jen dalším rizikem, protože hrozí náraz do protijedoucího vozidla. Zvěř vás totiž může překvapit natolik, že nestihnete vyhodnotit situaci, provedete nebezpečný manévr a sami se stanete hrozbou pro ostatní řidiče.
