Automatické senzory v pneumatikách mohou hlásit falešný únik. Stačí změna počasí
Je to už deset let, co nová auta musejí mít v členských státech Evropské Unie povinně ve výbavě senzory hlídající tlak v pneumatikách. Tato novinka měla nejen bezpečnostní důvod, aby řidiče včas varovala při defektu, ale přinesla i snížení emisí. Benzínová i naftová auta s podhuštěnými pneumatikami totiž mají vyšší spotřebu paliva. Jenže senzory občas hlásí falešný poplach, i když nejde o defekt.
Přímý a nepřímý systém
Pokud máte na svém autě automatický systém pro monitoring tlaku (anglická zkratka TPMS - Tire Pressure Monitoring System), tak buď vidíte přímo tlaky v jednotlivých kolech na přístrojovce nebo vás auto jen upozorní na pokles rozsvícením kontrolky. Rozdíl je v tom, že první (přímý) systém pracuje přímo s tlaky, zatímco druhý (nepřímý) využívá senzory ABS a ESP. V obou případech se varování před defektem zobrazí na palubním počítači nebo jako varovná kontrolka. Jenže o defekt jít nutně nemusí.
Menší kolo – nižší tlak
Jednodušší a pro automobilky (i uživatele) levnější je nepřímý systém. Senzory ABS a ESP sledující otáčky všech kol totiž dokážou zaznamenat nižší tlak díky tomu, že se podhuštěné kolo jednoduše otáčí rychleji. S nižším tlakem má totiž i menší obvod. Jakmile to řídící jednotka zaznamená, dostane řidič upozornění.
Systém ale nepracuje s tlaky uvnitř pneumatiky. Proto je pomalejší než přímé měření a k ověření, že je pneumatika v pořádku, potřebuje ujet nejméně desítky, ale spíš stovky metrů. A řidič navíc musí při výměně kola nebo jeho dohuštění uložit aktuální tlaky přes menu nebo speciální tlačítko. Jinak se aktivuje varování, že tlaky nesedí. V tom je tento systém nekomfortní.
Dražší a přesný
Sofistikovanější přímý systém zobrazuje řidiči aktuální tlaky všech čtyř pneumatik. V daných intervalech vysílá na frekvenci 433 MHz do přijímače údaje o tlaku. Když tlak v některém kole poklesne, systém na problém upozorní a řidič ví, jaké konkrétní pneumatiky se týká. Za tento komfort a přesnost se ale platí v podobě vyšších servisních nákladů. Každý ventilek totiž musí mít napájený senzor. Jeho baterii ale není možné jen tak vyměnit. Když se vybije, čeká vás náhrada celého „chytrého“ ventilku.
Podle vozu a kol může jít i o tisíce korun při výměně všech čtyř. Problémy s baterií ventilku se ale týkají hlavně majitelů vozů starších pěti, spíš sedmi let. U mladších je trvanlivost baterií dostatečně dlouhá. Pokud má auto ve výbavě plnohodnotnou rezervu, vyplatí se mít chytrý ventilek i na ní. Při výměně kola totiž nepřijdete o varování před defektem právě na tomto kole. V opačném případě totiž systém kolo nezměří a auto reaguje stálou hláškou, že tlak není v pořádku, ovšem bez udání hodnoty.
Falešný poplach
A proč se tedy objevují falešné poplachy s poklesem tlaku? Mohou za to fyzikální zákony. Tlak se mění přirozeně během jízdy i při náhlých změnách počasí. Podle zjištění společnosti Continental rychlý teplotní rozdíl o deset stupňů Celsia nahoru nebo dolů změní tlak v pneumatice asi o 0,1 baru.
Proto doporučuje přizpůsobit tlak v pneumatikách povětrnostním podmínkám. To se týká hlavně řidičů, kteří nepřezouvají z letních na zimní pneumatiky, ale využívají takzvané celoroční. Obecně ale platí, ať už máte automatické hlídání tlaku v pneumatikách nebo ne, že bystě měli alespoň jednou měsíčně zajet k čerpací stanici a zkontrolovat tlak „ručně“. Vaše cesty pak budou bezpečnější, a ještě můžete snížit spotřebu. A taky se vám falešné hlášky defektu nebudou při poklesu teploty, například po chladné noci, zobrazovat tak často.