Když se před deseti lety Škoda vrhla naplno do světa moderních SUV, představila populární Kodiaq. Automobilka tehdy navázala na své úplně první SUV pro Evropu, kterým se už v roce 2009 stal Yeti a následně uvedla i další spalovací a elektrické sourozence. Úplně první předchůdce těchto úspěšných modelů se však prodával výrazně dříve, ale pro Evropu nikdy nebyl dostupný. Škoda Trekka totiž vznikla pro klientelu na Novém Zélandu.
Značka Škoda se tradičně věnuje především evropským trhům, ale už od svých počátků ještě se značkou Laurin & Klement se zajímá i o příležitosti na různých lokálních trzích daleko za oceánem. Ať už to byla místní výroba původních Octavií Combi v Chile, nebo dnešní působení značky v Indii nebo ve Vietnamu, umí se přizpůsobit specifickým potřebám místních zákazníků, kteří se často liší od těch na starém kontinentu.
Jeden z nejslavnějších lokálních projektů se začal vyrábět už před šedesáti lety, když mladoboleslavská automobilka spolupracovala na vzniku modelu Škoda Trekka pro Nový Zéland. Ten byl autem, které v tehdejším socialistickém Československu ani okolních zemích neměl obdoby, protože výroba terénních aut byla teprve v plenkách a celosvětově existovalo pouze několik málo vozů tohoto typu. Zejména při srovnání s dnešní rozsáhlou nabídkou.
V šedesátých letech se Škoda aktivně podílela na vývoji a výrobě lokálního modelu Trekka, který splňoval náročnější požadavky zákazníků na Novém Zélandu. V desítkách zemí světa se lidem líbila velká užitná hodnota československého automobilu Škoda Octavia, ale kvůli logistickým, daňovým a celním důvodům byl export těchto vozů často realizován ve formě sad dílů CKD (Completely Knocked Down), s nimiž byly do cílové destinace dodány bedny s kompletním vozem v rozebraném stavu. Před doručením zákazníkovi se tedy ještě musel složit.
Na Novém Zélandu se tomu věnoval generální importér značky, společnost Motor Industries International se sídlem v Otahuhu. Ta využila dostupných komponentů pro Octavii a rozhodl se vyvinout vlastní alternativu, s níž by se více přiblížil potřebám místních farmářů, řemeslníků a obchodních cestujících. Kvůli výrazně náročnějšímu terénu a prostředí se přitom inspiroval vznikající kategorií off-roadů a SUV.
Výsledná Škoda Trekka se stala prvním automobilem vyvinutým a vyráběným na Novém Zélandu, kde probíhala montáž z dílů dodaných z Československa. Místní zastoupení si však nechalo navrhnout vlastní karoserii, na níž pracoval místní designér George Taylor. A aby rozběh výroby proběhl co nejklidněji, z Mladé Boleslavi byl v roce 1965 vyslán bývalý vedoucí vývoje karoserií Josef Velebný, aby jako zkušený technolog pomohl s přepracovanou konstrukcí vozu.
Technickým základem Škody Trekka byl přepracovaný podvozek Škody Octavia Super se zkráceným rozvorem, s nímž netradiční vůz nabízel lepší průchodnost terénem. Základní Trekka byla dlouhá pouze 3550 milimetrů a široká 1600 milimetrů, takže byla mnohem menší než dnešní Škoda Fabia čtvrté generace. V závislosti na konkrétním typu karoserie pak byla vysoká až 2040 milimetrů.
Spolu s třídveřovou variantou modelu se dvěma až osmi sedadly disponovala střechou pevnou, stahovatelnou plátěnou či nasazovací z laminátu, přičemž v nabídce nechyběla ani verze kombi s označením STW. Na novodobých i historických fotografiích můžeme vidět, že byla čistě účelovým vozidlem, které místním řidičům umožnilo jízdu po nezpevněných cestách a mohli s ním vyrazit i k moři na pláž.
Trekka přišla na trh v roce 1966 a už v roce 1967 se dokázala na Novém Zélandu prosadit, když si našla 750 zákazníků. V lednu následujícího roku v Otahuhu smontovali jubilejní tisící exemplář. Produkce prvního off-roadu, respektive SUV, se znakem Škoda pokračovala až do roku 1972 a celkem se vyrobilo asi 2800 kusů úspornější lidové alternativy k dražším vozům s podobnou stavbou karoserie, avšak pohonem všech kol.
Škoda Trekka se navíc z Nového Zélandu vyvážela i na souostroví Fidži, do Oceánie a některé vozy zamířily také do Pákistánu a Austrálie v rozloženém stavu. Hrstka dochovaných kusů se na Novém Zélandu těší kultovnímu postavení a několik exemplářů je k vidění i v Česku, například v továrním muzeu automobilky v Mladé Boleslavi. Béžový kousek, který si můžete prohlédnout v galerii dnešního článku, pak pochází ze soukromé sbírky.
