Opel Mokka X je ideální ojetinou nejen pro důchodce. Konkurenty válcuje možností pohonu 4x4

Na recenzi ojetého Opelu na chůdách jsem se vůbec netěšil. Zkušenosti s novinářskou Mokkou z roku 2017 nebyly ničím, co bych musel opakovat. Mokka v plné palbě, vybavená nejsilnější turbobenzínem, automatem, pohonem všech kol a velkými devatenáctipalcovými koly ve mě nezanechala zrovna příjemné vzpomínky. Cesta z Prahy do Krkonoš byla nezáživná, uskákaná a celkem drahá.

Při jízdě mi vadil nepříjemný zvukový projev přeplňované čtrnáctistovky, kterou bylo nutné pro svižnější jízdu opakovaně vytáčet. Při sešlápnutí plynového pedálu jsem marně hledal 112 kW výkonu, s plně naložený vozem trvalo předjíždění zbytečně dlouho. Přestože při defenzivním jízdním stylu se Mokka pohybovala za osm litrů Naturalu na sto kilometrů, konečný jedenáctilitrový apetit mě vykolejil. Mokka X neoslovila a byla zklamáním.

V bazaru padla volba na předokolku se slabším turbobenzínem o výkonu 103 kW ve spojení s automatem. Zachovale působící Opel z roku 2019 měl na kontě 85 tisíc kilometrů po prvním majiteli. Při koupi v hotovosti si za něj autobazar žádá 345.000 Kč. Ve výbavě nechyběla dvouzónová automatická klimatizace, tempomat, vyhřívaná sedadla i volant, mlhovky, dálkové centrální zamykání, Bluetooth, světelný senzor nebo parkovací asistent.
 
Kompaktní SUV se stalo pro výrobce obecně zlatonosnou žílou. Motoristé poslední desetiletí ochotně připlácí nemalé peníze za pár výškových centimetrů a kromě robustnějšího vzhledu, falešného pocitu bezpečí a snadnějšího nastupování, nedostávají proti výrazně levnějším hatchbackům nic navíc. Na trhu ovšem existují modely, které "cosi navíc" mají. Například Opel Mokka první generace byla dostupná s pohonem všech kol. 

Facelift v roce 2017 přinesl užší masku a protaženější světlomety. A taky vodorovné provedení čelních partií doplněné jasným světelným podpisem tvořeným dvojicí linek denního svícení v příplatkových reflektorech LED s adaptivní funkcí AFL. Designérům se podařilo úspěšně zamaskovat poměrně úzkou a vysokou stavbu vozu a Mokka X působí vyrovnaněji. Designové změny se odehrály více méně na celém voze, boční silueta i tvar zadních partií ovšem zůstaly zachovány.

Aktuálně v Česku koupíte na čtyři desítky ojetých Opelů Mokka, přičemž zhruba každý čtvrtý vůz disponuje pohonem všech kol 4x4. Jasnou dominanci mají manuální převodovky (automat má každá třetí Mokka) a ve stejném poměru kralují benzínové motory nad diesely. Necelá polovina aut je po prvním majiteli a drtivá většina vozů je tuzemských. O tom, že Mokka není fleetovým vozem svědčí kilometrové proběhy. Zhruba 25 kusů má najeto méně než 100 tisíc kilometrů.

Pořizovací ceny aktuálně spadly pod magickou hranici 200 tisíc korun (nejlevnější kusy začínají na 179.000 Kč) a ty nejdražší stojí 375.000 Kč. Jako nová mohla Mokka X stát klidně 700 tisíc korun, přičemž aktuální generace v základní výbavě startuje na 399 tisících (Mokka Spin).

Kompletně zmizela přetlačítkovaná středová partie s trčícím displejem. Nové pojetí je uživatelsky daleko příjemnější a použité materiály se chlubí téměř prémiovou kvalitou s odpovídajícím dílenským zpracováním. Kabině dominuje dotyková obrazovka příplatkové navigace Navi 900 IntelliLink, za kterou bylo nutné připlatit 15 000 Kč (u výbavy Innovation). Specialitou je komunikační systém OnStar, což je takový přítel na telefonu a pomocník (OnStar kromě spojení s osobním asistentem dokáže propojit vozidlo s mobilní aplikací. Na dálku můžete vůz zamknout/odemknout, zjistit stav paliva v nádrži nebo spustit alarm). Po stisknutí tlačítka jste spojeni s živým operátorem, který dokáže poradit s problémem či ovládáním vozu. První rok je služba zdarma, v dalším roce je nutné zaplatit 2 500 Kč.

Mokka X se chlubí řadou detailů, které oceníte až při běžném dlouhodobém provozu. Například z maximálně jednoduchého nastavení podsvícení přístrojovky pomocí jednoho otočného ovladače by si všichni měli vzít příklad. V praxi není potřeba nic zdlouhavě hledat v menu palubního počítače. Pasažéry zajisté potěší Wi-Fi hotspot 4G LTE, ke kterému lze připojit až sedm zařízení. Datové služby je možné využívat tři měsíce zdarma, poté za 100 GB dat zaplatíte čtyři tisíce korun.

Základní pohonná jednotka v podobě 1.6 ecoFLEX s pětistupňovým manuálem je odolný a spolehlivý agregát. Stačí u něj pravidelně po 15 000 km měnit olej a po 150 000 km vyměnit rozvody. Čtyřválec dobře snáší krátké trasy a špatně na tom není ani se spotřebou paliva. Krátké převody (při stotřicítce točí přes 4000 otáček) ho předurčují pro cesty mimo dálnice. Na plně naložené SUV stačí tak akorát, výkonností rezervu zde nečekejte. Hodí se pro méně náročné motoristy jezdící kolem komína.

Zákazníci však nejčastěji volili benzínovou 1.4 Turbo (103 kW) s litinovým blokem a nepřímým vstřikem paliva přeplňovanou turbodmychadlem. Mohli jste mít manuál nebo automat, předokolku nebo čtyřkolku. Čtyřválec funguje za předpokladu pravidelného servisu bez zásadnějších problémů (dokonce i v případě tovární zástavby LPG). Čtrnáctistovka s manuálem trpěla samozápaly LSPI, ke kterým dochází při podtáčení – především při plném plynu z velmi nízkých otáček. U automatů to nehrozí. Čas od času je dobré motor prohnat, jinak hrozí tvorba karbonu v pístech (díky nepřímému vstřikování nehrozí zakarbování sacích kanálů a ventilů), což se projeví klepáním v nízkých otáčkách.

Výkonnější varianta 1.4 Turbo (112 kW) s přímým vstřikem paliva se pod kapotu dostala v roce 2016 ve spojení s pohonem všech kol 4x4 a automatickou převodovkou. To se podepsalo na dynamice a zvýšené spotřebě paliva. 

Moderní diesel 1.6 CDTi plnící Euro6 bez nutnosti AdBlue vyniká jemným chodem a rychlými reakcemi. Je ovšem poměrně složitý, z čehož do budoucna pramení nejedna komplikace (zakarbované sání, zanesené chladiče EGR atd). 

Léty prověřená 1.7 CDTi slibuje o něco přívětivější soužití. Čtyřválec je úderným pracantem, který se chlubí šestilitrovou spotřebou paliva. Trpí ovšem výrazným turboefektem a hrubším chodem. Pro dlouhověkost je nutné měnit rozvodový řemen každých 6 roků nebo po ujetí 150 000 km, přičemž doporučujeme investovat také do nových gufer vačkové a klikové hřídele a hřídele pohonu olejového čerpadla. 

Šestistupňová manuální převodovka dostala v případě Mokky robustnější zadní ložiska a platí za plně opravitelnou. S automaty GM problémy nebývají (pokud tedy pravidelně měníte olejovou náplň).

Zkoušená Mokka poháněná 1.4 Turbo o výkonu 103 kW ve spojení s automatickou převodovkou nepůsobila vůbec letargicky. Ba naopak. V běžném provozu není potřeba motor vytáčet, v nízkých otáčkách se pohybuje pozvolna, ale v případě potřeby umí zabrat. Stlačením plynového pedálu k podlaze automat dostane požadovanou sílu. Té se dostává při překročení tří tisíc otáček a neúnavně táhne až k šesti tisícům.

Přeplňovaná čtrnáctistovka u předokolky je vcelku úsporná. Palubní počítač po více než dvanácti tisících kilometrů ukazoval průměrnou spotřebu 6,5 l/100 km, což není vůbec na automat a 103 kW výkonu špatné. Já s Mokkou jezdil tři po ucpané Praze za necelých osm litrů a když jsem se dostal konečně mimo město a jel svižněji, spotřeba se vyhoupla k devíti.

Na uježděném sněhu pohon všech kol (řešen elektromagnetickou spojkou, která umí na zadní kola v případě potřeby poslat až 50 % výkonu) funguje bez problémů. Kopec vyjedete i bezpečně sjedete jelikož nechybí asistent pro sjíždění kopců.

Potrápit Vás mohou tyčky stabilizátoru (zejména v případě velkých devatenáctipalcových kol), které jsou shodné s Antarou/Captivou, vadné snímače TMPS nebo nerovnoměrný brzdný účinek zadních brzd za kterým stojí zatuhlé vodící čepy brzdových třmenů. Slavné to není ani s vydrží brzdových kotoučů – ty v lepším případě budete měnit po šedesáti tisících kilometrech.

Mokka vyniká spolehlivostí a ve statistikách TÜV Auto Report patří k nejlepším modelům. Například v roce 2020 obsadil Opel na chůdách v kategorii 4-5 letých vozů krásné druhé místo (lépe dopadlo jen majiteli hýčkané Porsche 911). Ani v hodnocení "žlutých andělů", tedy výjezdů asistenční služby autoklubu ADAC si Mokka nevede špatně – vždy patří k lepšímu průměru.

Redakce děkuje za zapůjčení vozu společnosti Auto ESA.