Test: Opel Mokka-e je zhmotněním dámského ideálu, muže zase nadchne jízdními vlastnostmi

Když se na jaře letošního roku v Česku objevila nová generace městského crossoveru Opel Mokka, asi nikdo nečekal, že se za pár měsíců katapultuje na jeden z nejúspěšnějších modelů značky. Jen na tuzemském trhu se aktuálně jedná o druhý nejprodávanější vůz přeplněného segmentu SUV-B, přičemž počtem registrovaných kusů předběhl dokonce i tak zvučné auto, jakým je Volkswagen Golf. To mimo jiné značí, že se novinka automobilce náramně povedla a utvrdil to i redakční test čistě elektrického provedení, které je u modelu Mokka oblíbenější než naftové.

Nové vydání Opelu Mokka jsme na našem webu už několikrát dopodrobna rozebírali, a protože se nechceme příliš opakovat, vrhneme se rovnou na speciality právě bezemisního derivátu s příponou „e“. Německo-francouzský crossover bezpochyby patří mezi nejzajímavější elektromobily, které lze koupit pod milion korun. Auto začíná s cenou na 869 900 korunách, ale pro všechny verze nabízí stejný výkon 100 kW, tedy 136 koní a také standardní kapacitu baterie. Ta je 50 kWh a elektromobil díky ní ujede na jedno nabití 338 kilometrů. Samozřejmě podle údajů výrobce.

Dejme tomu, že v letních měsících, za ideálních podmínek, bez klimatizace a s lehkou nohou na plynu se výše zmíněnému dojezdu bez problému přiblížíte. Jenže co takový běžný uživatel, který s vozem hodlá jezdit celoročně a rozhodně si nechce ubírat na komfortu? V takovém případě musí počítat s výrazně nižším dojezdem. Jakým konkrétně? To jsme se pokusili zjistit v testu. Se zapnutým vytápěním na 22 stupňů, vyhříváním volantu a ve výchozím jízdním režimu „Normal“ jsme se vydali do městského provozu. Jen zdůrazňujeme, že rtuť na venkovním teploměru zrovna ukazovala -1 stupeň Celsia.

Kroužili jsme několik hodin po Praze, než nám systém nahlásil nízký stav kapacity akumulátoru. Pohled na ujetou vzdálenost nebyl vyloženě strašidelný. Palubní počítač totiž ukazoval poměrně solidních 202 kilometrů, k čemuž musíme připočíst ještě dvacet zbylých kilometrů v "nádrži". Výsledek? Nějakých 222 kilometrů na jedno nabití v ne zrovna příznivých podmínkách pro elektromobil. To je docela slušné, nemyslíte? Za nás určitě ano. Navíc, když víme, že platforma e-CMP koncernu Stellantis v zimě dosti trpí. Více než ty konkurenční.

Spotřebou elektrické energie spadá nová Mokka do průměru. Výrobce udává v kombinovaném provozu 17,4 až 18,0 kWh na 100 km. My jsme na naší zmíněné trase bez „dojezdových" kompromisů (vypnutá klimatizace, režim Eco a podobně) jezdili za 22,6 kWh. V teplejších měsících se samozřejmě budeme bavit o úplně jiných cifrách. Naopak chloubou francouzské platformy je možnost rychlonabíjení výkonem až 100 kW. Podle našich testů se baterie dokáže nabít z 10 procent na polovinu za 15 minut a na 80 procent to zvládne za 30 minut, což jsou na danou cenovou třídu skvělé výsledky. Potěší i třífázová palubní nabíječka s výkonem 11 kW, takže i zcela vybitý Opel si doma nabijete za zhruba čtyři hodiny.

Dobíjet baterii je možné také za jízdy pomocí rekuperace, kterou volíte zařazením do režimu "B". Škoda, že má řidič k dispozici pouze jednu úroveň. Ta není nějak zvlášť silná, ale cítit rozhodně je. Brzy nás však přestalo bavit neustálé hýbání voličem řazení, takže jsme se stejně brzy vrátili ke klasickému brzdění pedálem. Návratnost elektrické energie při rekuperaci není u nového Opelu Mokka-e nijak zásadní. Nepotěší ani absence „plachtění" či dalších propracovanějších funkcí pro elektromobily.

Co v autě naopak nechybí, to jsou jízdní režimy - Normal, Sport a Eco, podle kterých se volí výkon (80, 100 nebo 60 kW) a reakce na plynový pedál. Celkově vůz řidiče nenutí k dynamičtější jízdě, ba naopak ho nutí se ploužit a šetřit baterii. Nečekejte ani žádný ten „elektrický kopanec", který u většiny elektromobilů přijde po prudkém sešlápnutí plynového pedálu. Tady je akcelerace hezky plynulá až konejšivá. O něco dynamičtěji působí elektrický crossover na papíře, kde se chlubí zrychlením z nuly na 100 km/h za rovných 9 sekund. Maximální rychlost výrobce záměrně omezil na 150 km/h.

Špičkovými jízdními vlastnostmi nový Opel Mokka-e značně koketuje se svými sourozeneckými modely Peugeotem e-2008, Citroenem e-C4 nebo DS 3 Crossback E-Tense. Velké díky patří akumulátoru, který se nachází pod podlahou a autu dodává téměř dokonalé rozložené hmotnosti i nižší těžiště. Z toho bezemisní Mokka těží zejména v zatáčkách, kde sedí pevně čtyřmi koly na silnici a jen tak ji nic nerozhodí. Nedotáčivost je pro ní zakázané slovo! Tedy do doby, než do zákruty vletíte bezmyšlenkovitě s akcelerátorem na podlaze. To už se samozřejmě příď vozu dere ven ze silnice. Přetáčivé zádi se u německo-francouzského crossoveru nedočkáte. Dokonce ani výrazných náklonů karoserie.

Celkově na nás Mokka-e působila o něco tužším a zároveň agilnějším dojmem než zmíněné sourozenecké modely. Hodně specifické jsou brzdy, které v horní pozici nebrzdí skoro vůbec a v té spodní naopak příliš ostře. Rychle si ale zvyknete, ostatně jako na řízení. Volant má kolem středové polohy drobnou vůli, jinak je řízení chirurgicky přesné a klade příjemný sportovní odpor.

Pár kilo navíc se u nového Opelu Mokka-e projeví až na větších nerovnostech, kdy na tlumiče dosedá velká zátěž, čímž se sníží jejich zdvih. To má pochopitelně za následek tvrdší dorazy a dobře známé bouchnutí při každém zapadnutí kola do díry. Na druhou stranu na menších nerovnostech je to zase výhoda. Tlumiče jsou totiž v ideální poloze. Nesedí příliš vysoko, ale ani příliš nízko, pohybují se tedy ve středové pozici, což posádce dodává příjemného houpání a kolébání. Kromě toho je karoserie dosti tuhá, takže se na rozbitých silnicích nijak nekroutí či nepovrzává.

Pohodlí na palubě nakonec ještě utvrzuje fantasticky odhlučněná kabina, do niž při jízdě neproniká prakticky žádný hluk. Elektromotor je uvnitř slyšet jen výjimečně, například při rekuperaci či prudké akceleraci, jinak ne.

Zatímco ve své první generaci patřilo kompaktní SUV Mokka spíše k méně nápadným zástupcům svého druhu, s novým modelem je zjevně všechno jinak. Mokka je totiž jedním z prvních opelů, který nosí novou čelní masku pojmenovanou Vizor. Novou éru symbolizuje i přestylizované logo automobilky a název vozu vyvedený módně po celé šířce zádi. Auto stojí na designových 18palcových kolech. Zaujme i elegantní záď a celkově sympatický tvar karoserie, který bude odpůrce hledat těžko. Kór v námi testovaném zeleno-černém provedení.

Opel býval donedávna pověstným konzervativním lpěním na tlačítkovém ovládání prakticky všech funkcí. Také v tomto směru nezůstal u novinky kámen na kameni. Nový Opel Pure Panel se dvěma širokoúhlými displeji se zaměřuje jen na to podstatné. Designéři společnosti Opel kladli velký důraz na digitální detoxikaci. Systému dali intuitivní ovládání, aby nedocházelo k rozptylování řidiče. Stále lze tlačítky ovládat nejdůležitější funkce, ale bez nutnosti procházet přes nižší úrovně menu.

Nabídka informačně-zábavních systémů zahrnuje systémy Multimedia Radio a Multimedia Navi se 7,0-palcovou dotykovou obrazovkou a systém Multimedia Navi Pro s 10,0-palcovou dotykovou obrazovkou s vysokým rozlišením, který stojí na vrcholu nabídky. Displej informačního centra řidiče má úhlopříčku 12 palců. Samozřejmostí je nabídka všech nejmodernějších systémů aktivní bezpečnosti stejně jako třeba pro Opel tradičních sedadel se špičkovou ergonomií.

Velikostně má Opel Mokka-e se svými 4 151 milimetry délky ze sourozenců nejblíže k DS 3, naopak Citroen e-C4 a Peugeot e-2008 jsou trochu delší, díky čemuž mají i větší kufr. Te má u elektrického Opelu 310 litrů, což je o 40 méně než u spalovacích derivátů. Uvnitř naše laserové měřidlo prozrazuje, že rozměry interiéru jsou totožné se sourozencem DS3 Crossback a velmi podobné i dalším malým koncernovým sourozencům.

Sedáme na zadní sedadla a nadšení rychle ochládá. "Sakra, co je to tady za hrb nad hlavou," klejeme, když se svými 174 centimetry výšky po napřímení a položení hlavy do opěrky na krajním sedadle za řidičem dřeme mozkovnou o strop. Místa na kolena je sice relativně dost, takže se lze sesunout, ale už dva cestující s výškou 180 centimetrů budu míst problém za sebou pohodlně cestovat. Šířka interiéru patří i v rámci malých SUV k podprůměru.

Kdo chce tedy praktický rodinný elektromobil, ten ať o novém Opelu Mokka-e rozhodně neuvažuje. I za muže v mladém a středním věku musíme avizovat, že nás tento vůz nijak zásadně neoslovil, vyjímaje špičkovými jízdními vlastnostmi a atraktivním designem. I tak jsme ale přišli o slušnou porci testosteronu. U koho však Mokka-e nachází největší zalíbení, tak to je u žen, především u těch mladších. Jen během našeho testu se jich na zkoušený exemplář vyptávalo hned několik. Rozhodli jsme se proto, jednu z nich posadit za volant, aby nám pověděla své dojmy. No a výsledek? Posuďte sami.

„Jízdně je mi elektrická Mokka velice příjemná. Není velká ale zároveň působí robustně, díky čemuž se v ní cítím bezpečně. Líbí se mi jednoduchost ovládání - aniž bych to auto znala a dříve v něm seděla, přesně jsem věděla, kde si zapnout vyhřívání volantu, kde aktivovat klimatizaci nebo třeba kde přeladit rádio. Samozřejmě nechybí ani klasické holčičí "nutnosti" jako zrcátka ve slunečních clonách nebo spousty odkládacích prostor na nejrůznější šminky a další dámské harampádí. No a dojezd? Ten mi bohatě stačí. Denně ujedu maximálně 50 kilometrů, víc rozhodně ne. Navíc to ticho! To jsem si fakt užívala,“ svěřila se nám 22letá Lucie, která zrovna vystoupila z nového Opelu Mokka-e.