Ojetá Mazda 5 strčí spolehlivostí do kapsy Zafiru i C-Max. Je ale potřeba vybrat správný motor

Japonská automobilka Mazda na přelomu tisíciletí nabízela menší MPV pod názvem Premacy a větší velkoprostorový vůz jednoduše pojmenovaný MPV, kdy velkoprostorové vozy zažívaly celosvětový boom. Nástupce modelu Premacy je o trochu větší, přesto za základ posloužil prodloužený podvozek kompaktního modelu Mazda 3. Pětka dostala sportovní střih a boční posuvné dveře. „Alternativami k Mazdě 5 jsou například Renault Grand Scenic, Citroen Grand C4 Picasso nebo Ford Grand C-Max, které nabízejí podobnou kombinaci prostoru a praktičnosti," říká Filip Kučera, marketingový ředitel AutoESA.

Jako nová se mi Mazda 5 zamlouvala, byla skvělým rodinným vozem, který sametově jezdil. Ani po víc než deseti letech její kabát příliš nezestárl. Uvnitř je to ale horší. Interiér byl vždy nudný, ale čas zanechal stopy a kabině se nepodařilo důstojně zestárnout. V interiéru naleznete mraky tlačítek, opotřebované tvrdé plasty a naprostou prázdnotu bez špetky svěžesti. Na fotkách palubní deska působí celkem v pohodě, v reálu je situace podstatně horší. Plasty zkoušeného vozu na sobě nesly známky používání v podobě rýh, škrábanců a zašlé barvy - na dotyk ani na pohled nic příjemného.

Přední sedadla nabízí dostatek místa, vynikají dobrým tvarováním a  jejich seřízení probíhá rychle, snadno a v dostatečném rozsahu. Při dlouhých cestách vždy nejen řidič ocení loketní opěrky. Bohužel v testovaném voze se loketní opěrka nacházela jen na sedadle řidiče. Navíc byla příliš úzká, a tak na pohodlí nepřidala. Za tříramenným volantem najdete spíše vzpřímenější pozici, která na druhou stranu zaručuje bezvadný výhled z vozu všemi směry. Všechny ovládací prvky jsou v dobrém dosahu a jejich využívání je intuitivní. V kapličce za volantem naleznete klasické kruhové ukazatele, které vynikají dobrou čitelností. Na středovém panelu se nacházejí ovládací prvky audiosoustavy. Pod ní jsou umístěny kruhové ovladače manuální klimatizace. Středový panel ukončuje výstupek s řadící pákou, která by mohla být od panelu dále. 

Přístup na druhou (příp. na třetí) řadu sedadel je řešen pomocí posuvných dveří, které oceníte vždy při parkování ve stísněném prostoru. Vystupování a nastupování je díky tomuto řešení mnohem příjemnější než u běžných křídlových dveří. Když už jsme u zadních sedadel, je nutné si říci, že plně využitelná budou jen dvě krajní sedadla. To prostřední již svým vzhledem je spíše nouzové.

Zavazadlový prostor v pětidveřovém provedení nabízí dostatek místa pro čtyřčlennou rodinu. S objemem 538 litrů v základním uspořádání se mezi konkurenty neztratí. Po sklopení druhé řady sedadel se lze dostat na hodnotu 969 litrů. V sedmimístném uspořádání je to již horší.

V české inzerci aktuálně naleznete něco málo přes sedm desítek ojetých kusů Mazdy 5, přičemž ze dvou třetin převažují v nabídce benzinové motory. Většina vozů je vybavena má manuální převodovku, automatů napočítáme na prstech jedné ruky. Na počítadle kilometrů nejčastěji svítí hodnota mezi 150 a 200 tisíci najetými kilometry. Narazit je možné i na kusy s dieselem pod kapotou a nájezdem blížícím se k 300 tisícům km. Velmi častou výbavou je tažné zařízení. Zhruba pouze pětina vozů má český původ, většina aut pochází z dovozu (nejčastěji z Německa a Rakouska).

„Pokud jde o spolehlivost motorů, benzinové motory v Mazda 5 jsou obvykle spolehlivější než dieselové motory, ale oba typy mají velmi dobré hodnocení. Při koupi desetileté Mazdy 5 s benzinovým motorem 1.8 byste si měli dát pozor na pravidelnou údržbu a servis vozidla," doporučuje Filip Kučera z autobazaru AutoESA.

Na diesel můžete narazit u pětek vyrobených do roku 2010. Osobně bych se mu vyhnul. Jako nový možná dával smysl, ale v patnáctileté ojetině bude zaručeně zdrojem problémů. Názory na mazďácký diesel se dost různí. Řada majitelů na něj nenechá dopustit a druhá část má s ním neblahé zkušenosti. V případě koupě dieselu je nutné ohlídat výměnu rozvodů (po 120 000 km, případně po šesti letech provozu), kdy se mění jen napínák a řemen. Při ujetí 240 tisíc km nebo po 12 letech se mění ještě k tomu vodní pumpa s vodícími kladkami. Největším strašákem je stejně jako u ostatních japonských dieselů filtr pevných částic. Ten se ucpával zejména řidičům jezdící krátké trasy, regenerace probíhá dodatečným vstříknutím nafty při výfukovém zdvihu. Objevují se také netěsné podložky pod vstřikovačemi. Kdo je včas nevymění, tomu se zanese motor karbonem a má zaděláno na velký průšvih. 

Řešením je tak sáhnout po dvoulitru nebo po často doporučované osmnáctistovce. Ta mě bohužel ve zkoušeném bazarovém voze zklamala, přestože se jednalo o model po modernizaci, který je už párován se šestirychlostní manuální převodovkou. Dynamika prázdného vozu je totiž naprosto mdlá, navíc úměrně klesá s obsazeností vozu. Přitom tato pohonná jednotka se mi při uvedení na trh hodně zamlouvala. Jasně, za ty roky je člověk náročnější, ale tenhle bazarový čtyřválec netáhnul tak, jak jsem měl v hlavě zafixováno. V první polovině otáčkoměru to nebylo vyloženě špatné, zvyšující se otáčky tah slábne. Jako kdyby mu někdo vypustil duši nebo byl minimálně unavený. Osobní pocity z nové pětky byly naprosto odlišné. Také se mi nelíbilo pocukávání vozu při ustálené rychlosti, zejména pak na trojku či čtyřku. Spotřeba se ustálila na hodnotě 7,7 l/100 km. Šetřílkové srazí litr, dynamicky jezdící řidiči pak připočítají zhruba dva litry navíc.

Samotné řazení šestirychlostní převodovky je extrémně krátké a občas mi u testovaného kousku činilo potíže. Řadící páka má přesně vymezené dráhy a musíte ji vždy nasměrovat do přesně daného místa. Je to ale o zvyku.

Osmnáctistovka s pětikvaltem se hodí pro jízdy kolem komína, zkoušenou verzi doporučím jen s otazníkem. Za nejlepší volbu považuji dvoulitr, který si ovšem rád přihne oleje.

Řada potíží Mazdy 5 pramení z faktu, že stojí na podvozku menší a lehčí Mazdy 3. Životnost podvozkových komponent je o něco menší. Už po překročení hranice 100 tisíc km se objevovaly tekoucí zadní tlumiče. Předčasně dochází k opotřebení ložisek kol nebo vůlím v silentblocích. Na přední nápravě klepavé zvuky signalizují vůle v táhlech stabilizátorů. Objevují se poruchy klimatizací, za kterými stojí vadné těsnění a z toho plynoucí únik náplně. Výjimkou nejsou ani nefunkční ovladače elektrického stahování předních oken. Xenony v předních světlometech často trpí nefunkčním nastavováním jejich sklonu.

„Pozornosti by neměl ujít stav brzd a pneumatik. Kromě toho je dobré zkontrolovat, zda je auto řádně vybaveno bezpečnostními prvky, přeci jen je určené pro přepravu většího množství osob," radí Kučera.

Před koupí je nutné pečlivě prohlédnout stav karoserie, kterou může trápit koroze. Zejména vozy z míst, kde se v zimě častěji solí, mají zcela orezlé podvozkové díly, hlavně pak výfuk. Koroze se objevovala už u pětiletých kousků, a to dokonce na nosnících, spodních části dveří či blatnících. Řada progresivních majitelů přistupovala k dodatečným nástřikům podvozku a dutin.

Zážehové motory se spoléhají na rozvodový řetěz, který nemá za běžných podmínek stanovený interval výměny. Pokud ovšem hučí, je nutná jeho výměna, která zabere dost času. Diesel 2.0 MZR-CD má ozubený řemen. Olej se mění po ujetí 20 tisíc km nebo jednom roce provozu, přičemž včasnější výměnou (ideálně po 10 000 km) prodloužíte motorům život. U zážehových motorů stačí specifikace ACEA A3 SAE 5W-30, u dieselu vzhledem ke standardnímu DPF výhradně ACEA C1, SAE 5W-30.

Mazda 5 je vzhledem ke svým vnějším rozměrům prostorná a slušně praktická. Nabídne dostatek úložného prostoru, flexibilní uspořádání sedadel a praktické vychytávky (např. sklopné stolky). Stále se ale jedná o kompaktní MPV, které v praxi převeze šest pasažérů (prostřední sedadlo v druhé řadě je tu spíše na ozdobu). Mazda v případě benzinových motorů není žádný strašák, kterého se musíte obávat. Netrápí ji žádné závažné problémy, které by ji zastavili. Dokonce u řady aut ještě vídám původní akumulátory z výroby. Běžný servis není z nejlevnějších, ale při kvalitní péči může tahle Japonka sloužit dlouhé roky.

Za půjčení vozu děkujeme AutoESA.